Ovlivní rezignace komunisty Ondráčka další jednání o vládě?

V pátek by zvolen, v úterý rezignoval. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček byl ve funkci předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů pouhých pět dní. Odstoupil poté, co několik politických stran navrhlo jeho odvolání, a v jedenácti městech se konaly demonstrace. Je otázkou, jaký vliv bude mít současná situace na jednání o vládě.

Zdeněk Ondráček, foto: ČTK

Ondráček byl do čela komise, která kontroluje ty, kteří kontrolují policisty, zvolen jen těsnou většinou na třetí pokus. Důvodem protestů proti Ondráčkovi bylo jeho členství v pohotovostním pluku, který zasahoval před listopadem 1989 proti demonstrantům. Už dříve prohlásil, že své práce ve Sboru národní bezpečnosti nelituje.

V Praze se sešlo asi 20 tisíc lidí, kteří zaplnili dolní polovinu Václavského náměstí. Další tisícovky pak napříč republikou. Ondráček den poté prohlásil, že neodstupuje kvůli "pár křiklounům" v ulicích, ale kvůli obavám o bezpečnost své rodiny.

"Neodstupuji z funkce proto, že by tady bylo pár křiklounů na ulicích, ale proto, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci mé rodiny. Když jsem byl ve služebním poměru příslušníka Policie ČR, čelil jsem mnoha tlakům přicházejícím od vás, vás které jsem vyšetřoval, ale tenkrát jsem byl v evidenci chráněných osob, a mohl jsem si svoji rodinu ochránit."

Politiky středopravicových stran pak nazval demokratickou žumpou.

Protesty na Václavském náměstí, foto: Martina Schneibergová

"Chtěl bych vám vážení kolegové z pravé části politického spektra říct, že vás nazývám demokratická žumpo. Mě k mému rozhodnutí rozhodně nevede pár desítek či stovek, nebo jak vy říkáte tisíce demonstrantů v ulicích."

"Ty urážky vůči demokratickým politickým stranám, lidem jiného politického smýšlení, ty si tedy mohl odpustit," reagoval šéf ODS Petr Fiala.

Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka přispěl k rezignaci Ondráčka i nátlak lidí, kteří podepisovali petici. Během demonstrací se pod ní objevilo na čtrnáct tisíc podpisů.

"My velmi oceňujeme, že tady byl velký tlak nejenom občanů, ale i politických stran. A pokud bylo skutečně tou příčinou, jak říkal pan Ondráček, že na něj byl vyvíjen tlak, i co se týká nějakého vyhrožování nebo ohrožení jeho bezpečnosti, tak to musím zásadně odmítnout. To jsou praktiky, které jsou odsouzeníhodné."

Ovlivní Ondráčkova rezignace jednání o vládě?

ODS ještě před Ondráčkovým odstoupením navrhla, aby sněmovna hlasovala o jeho odvolání. K požadavku se přidali i poslanci ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí i Pirátská strana. Pro odvolání byl i premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Zdeněk Ondráček v Poslanecké sněmovně, foto: ČTK

Členem komise pro kontrolu GIBS Ondráček zůstává, bez předsedy ale nemůže komise začít pracovat. Komunisté rozhodnou o dalším postupu koncem března.

Je otázkou, jak se bude vyvíjet jednání o vládě. Rozhodnutí, zda by komunisté mohli tolerovat druhou vládu hnutí ANO, je podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa teď na vážkách.

"Některé týmy pracují dál, ale rozhodnutí o tom, jestli i při případné programové shodě na většině bodů, se rozhodneme pro toleranci vlády, je samozřejmě teď velmi na vážkách, a to nikoliv z důvodů programových, ale z důvodů věrohodnosti partnera."

Podle vnitrostranického referenda většina členů hnutí ANO preferuje nějakou z forem vládní spolupráce s ČSSD a komunisty. Koalice ANO a ČSSD, kterou by podporovala KSČM, se líbí 38 procentům členů ANO. O dva procentní body nižší podporu má menšinová vláda ANO s podporou sociální demokracie a komunistů. A přes devadesát procent členů ANO říká, že vláda bez Andreje Babiše rozhodně ne.