Denní souhrn zpráv
Zeman přijal demisi vlády, prozatímně ji pověřil výkonem funkce
Prezident Miloš Zeman přijal demisi vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Koaliční kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL pověřil Zeman prozatímně výkonem funkce do jmenování nové vlády. Andreje Babiše (ANO) se chystá Zeman jmenovat předsedou vlády ve středu odpoledne, jeho menšinový kabinet o týden později. Přijetí demise nezvykle neprovázela ceremonie na Pražském hradě. Sobotka je prvním premiérem od vzniku samostatné České republiky, který nepřišel oznámit konec své vlády prezidentovi osobně, ale o demisi informoval prezidenta dopisem. Sobotkova vláda byla jmenována 29. ledna 2014 a je třetí, které se podařilo od vzniku samostatné České republiky vydržet do konce volebního období.
Sociální demokracie by podle Bohuslava Sobotky měla přestat soustředit na minulé bitvy a dívat se na ty budoucí. Do celostátního vedení by měla v regionech najít třicátníky či čtyřicátníky, díky kterým by mohla být zajímavější pro voliče. Sobotka to řekl novinářům v Poslanecké sněmovně. ČSSD ve volbách získala jen 7,27 procenta hlasů, což pro dosud nejsilnější parlamentní stranu znamená 15 křesel ve Sněmovně. Své minulé kroky je připraven hájit, nicméně spekulace o nich považuje za zajímavé pro historiky či politology. Sobotka připomněl, že ve vedení ČSSD byl přes deset let. Společnost podle Sobotky nyní řeší jiné problémy a vypadá jinak, než když jeho generace politiků vstupovala do ČSSD.
Sněmovna schválila základní údaje státního rozpočtu na příští rok
Sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek má proti letošnímu schválenému schodku klesnout o deset miliard korun na 50 miliard korun. Neprošel návrh TOP 09 vrátit návrh rozpočtu vládě k přepracování, aby snížila výdaje a schodek o 22,4 miliardy korun. Nyní budou moci poslanci navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu, celkové údaje už měnit nemohou. Závěrečné schvalování by mělo přijít na řadu od 19. prosince.
Rozpočet poslancům představil končící ministr financí Ivan Pilný (ANO). Hned v úvodu zdůraznil, že letos je proti jiným rokům na projednání mnohem méně času a že během projednávání už ho ve funkci nahradí jeho nástupce. V debatě s poslanci zopakoval, že původní návrh schodku byl o 100 miliard vyšší, ale podařilo se mu ho seškrtat na 50 miliard. Řekl také, že nesdílí obavy Pirátů z nárůstu státního dluhu, na druhé straně v reakci na připomínky Jana Farského (STAN) připustil, že Česko je velmi málo připraveno na okamžik, kdy dojdou evropské peníze. Rozpočet kritizovala hlavně pravice.
Výzkum: Rozdělení Československa hodnotí kladně dvě pětiny lidí
Rozdělení Československa hodnotí kladně dvě pětiny Čechů a Slováků, ukázal společný výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitútu pre verejné otázky Bratislava. Ukázalo se i to, že kontakty mezi Čechy a Slováky jsou velmi blízké a kolem 80 procent dotázaných pokládá za správné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly bližší než vztahy k jiným zemím. "To, co pro mnohé byla žitá skutečnost, se pro mladší ročníky stává historická událost. Nicméně vidíme, že i po rozdělení zůstává kulturní blízkost," uvedla Paulína Tabery ze Sociologického ústavu. Podle průzkumu provedeného v první polovině října v obou státech hodnotí rozdělení Československa v roce 1992 kladně 42 procent Čechů a 40 procent Slováků. Vznik samostatných států v roce 1993 je chápán o něco lépe, pozitivně se k němu staví 53 procent Čechů a 51 procent Slováků.
Proměny názorů ukazuje srovnání se staršími daty. Ti, kdo v roce 1993 byli pro rozdělení, zpravidla zůstávají svému názoru věrní i dnes. "Avšak jistá část těch, který byli proti rozdělení, dnes myslí, že to byl správný krok," konstatuje zpráva o výzkumu.Téměř všichni odpůrci rozdělení (93 procent z nich v Česku a 95 procent z nich na Slovensku) se domnívají, že rozdělení státu bez referenda nebylo správné. Myslí si to i zhruba polovina těch, kteří rozdělení schvalují. Podle Zory Bútorové z bratislavského institutu se prokázalo, že čím jsou lidé mladší, tím častěji na rozdělení nemají vlastní názor. Se snižujícím se věkem také klesá schopnost porozumět druhému z jazyků. Výzkum sociologové provedli k 25. výročí rozdělení Československa.
Hynek: Když mě soud nepustí k volbám, obrátím se na Ústavní soud
Pokud Nejvyšší správní soud zruší registraci pěti kandidátů navržených zároveň stejnými zákonodárci, budou zpochybněny celé prezidentské volby. Novinářům to řekl prezidentský kandidát Jiří Hynek. Dodal, že v takovém případě by podal ústavní stížnost. Návrh na zrušení registrace Hynka, Petra Hanniga, Marka Hilšera, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka Nejvyššímu správnímu soudu podala Terezie Holovská, kterou ministerstvo kvůli nesplnění zákonných požadavků do prezidentské volby nepřipustilo. Holovské vadí to, že někteří poslanci a senátoři podpisem podpořili více kandidátů.
Hynka bude před Nejvyšším správním soudem zastupovat ústavní právník Aleš Gerloch. Před soudem budou argumentovat tím, že Holovská není oprávněná návrh podávat, protože nesplnila podmínky kandidatury. Gerloch její podání označil za zneužití práva. Další argumentace se bude opírat o to, zda je možné, aby senátoři či poslanci podepsali zároveň více kandidatur. Gerloch připustil, že se nad výkladem zákona mohou vést spory, soud by ale měl podle něj v případě pochybností rozhodovat ve prospěch napadeného. Třetí argument bude vycházet z nejasností, co by v případě vyhovění stížnosti mělo následovat. Zákon podle Hynka a Gerlocha nestanoví, zda by měly být vyřazeny všechny podpisy nebo by byla přijata kandidátní listina, která byla podána jako první.
Babiš: Největším problémem ekonomiky je nyní nedostatek pracovníků
Nedostatek zaměstnanců na pracovním trhu je v současnosti největším problémem tuzemské ekonomiky. Na setkání lídrů českého exportu to uvedl předseda hnutí ANO a budoucí premiér Andrej Babiš. Pomoci by podle něj mohla detailní evidence neobsazených pracovních míst, propojení škol se zaměstnavateli nebo i zaměstnávání cizinců. V případě přijetí eura vidí pro Českou republiku více nevýhod než výhod. "Euro není náš problém. Náš problém je, že nejsou lidé, vzdělávání a především musíme skončit s daňovými pobídkami. Proč to dáváme firmám, které to nepotřebují?" uvedl. Udržení ekonomického růstu by pak podle Babiše mohla pomoci vláda tím, že bude masivně investovat.
Zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce. Bude to ale pozvolný a dlouhodobý vývoj, řekl na setkání lídrů českého exportu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň řekl, že aktuálně kurz koruny odpovídá výkonnosti české ekonomiky. ČNB na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Rusnok upozornil na to, že Česká národní banka byla třetí bankou po americkém Fed a kanadské centrální bance, která zvýšila úrokové sazby. Dále řekl, že kurz koruny od ukončení intervencí posílil o téměř šest procent. Celkově česká ekonomika podle guvernéra nevykazuje žádné výrazné nerovnováhy v klíčových makroekonomických indikátorech. Pouze růst ekonomiky, který se letos odhaduje na zhruba 4,5 procenta, je podle něj nad potenciálem ekonomiky.
Český červený kříž dodal do Sýrie tři sanitky
Český červený kříž (ČČK) předal v syrském Tartúsu humanitární pomoc, která má zlepšit dostupnost zdravotní péče v Sýrii. V zásilce, která je sedmou za minulé dva roky, byly tři sanitky. Oznámil to Český červený kříž a informaci přinesla také syrská agentura SANA. Jedna ze sanitek je vybavená pro poskytnutí intenzivní péče. V zásilce bylo rovněž 2500 kilogramů zdravotnického materiálu a přístrojů v celkové hodnotě 7,3 milionu korun. Zásilku předal ředitel Úřadu ČČK Josef Konečný za přítomnosti velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi. Z ČR byla zásilka vypravena v říjnu a lodí pak byla dopravena do Tartúsu, kde je jeden z hlavních skladů Syrského arabského červeného půlměsíce. Pomoc byla poskytnuta díky finanční podpoře českého ministerstva zahraničí. Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) v březnu řekl, že ČR má díky svému dosavadnímu působení v Iráku a Sýrii šanci podílet se na rekonstrukci obou zemí. Česko si v Sýrii drží vliv díky ambasádě, kterou v Damašku zachovalo jako jediná ze zemí EU.
Zeman by uvítal častější jednání mezi prezidenty ČR a Maďarska
Častější dvoustranná jednání mezi hlavami států Česka a Maďarska by uvítal prezident Miloš Zeman. Řekl to po setkání s maďarským protějškem Jánosem Áderem, které bylo podle Zemana první bilaterální schůzkou obou prezidentů. Zeman dodal, že ve vzájemných vztazích obou zemí nejsou sporná témata. Zeman před novináři hovořil o shodném postoji Česka a Maďarska k otázce migračních kvót, které země Evropské unie přijaly jako dočasné řešení návalu běženců do jižních států EU. Zeman očekává, že budoucí český premiér Andrej Babiš (ANO), kterého ve středu jmenuje do funkce, bude kvóty dál odmítat. Společným tématem pro obě země je podle Ádera spolupráce v EU. Jako hlavní úkol vidí posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky vytvářením pracovních míst pro mladé nebo společný postup v oblasti digitalizace. Maďarský prezident upozornil, že Česko je sedmým nejdůležitějším obchodním partnerem Maďarska a do země každoročně míří hodně českých turistů.
Senátoři: Majetková přiznání mohou paralyzovat radnice
Povinnost místních politiků, kteří musejí zveřejňovat svůj majetek, by mohla paralyzovat radnice. Schopných zájemců o místa ve vedení obcí totiž ubude. Senátoři ze všech frakcí se kvůli tomu obrátili na Ústavní soud, oznámili předsedové senátorských klubů ČSSD, KDU-ČSL, ODS a STAN. Návrh podepsalo 43 senátorů včetně předsedkyně klubu ANO Zdeňky Hamousové, tedy více než polovina členů horní komory. Návrh se týká povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat veškerý majetek včetně údajů o společném jmění manželů a manželek nebo společníků ve firmách. Senátoři v tom vidí zásah do soukromí osob, jichž se zákon netýká. Zákon nerespektuje práva třetích osob, uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. "Registr je akorát příležitost pro zloděje, půjdou najisto," přidal se předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar. Souběžně s podnětem k Ústavnímu soudu byla podle něj Sněmovně nabídnuta novela, podle níž by přiznání nemuseli podávat neuvolnění představitelé obcí, kteří za svou práci dostávají symbolickou odměnu.
ANO o podpoře Ondráčka rozhodne až příští týden
Hnutí ANO se rozhodne o případné podpoře komunisty Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů až před volbou složení komise, která se uskuteční příští pátek. Po jednání klubu to řekl šéf sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek. Ondráček na žádost hnutí přišel na zasedání poslanců a zhruba hodinu odpovídal na jejich dotazy. Klub KSČM odmítl změnit nominaci, jak o ni po výzvě prezidentského kandidáta Michala Horáčka požádalo v pondělí hnutí ANO. Horáček připomněl, že Ondráček se v roce 1989 jako člen pohotovostního pluku zúčastnil zásahů proti demonstrantům. Nyní by měl dohlížet na činnost policie.
Požár skladových hal ve Vinoři způsobil škodu několik milionů
V pražské Vinoři hoří dvě skladové haly s obalovým materiálem, uvnitř vybuchovaly tlakové lahve. U požáru se střídá 30 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Kvůli velikosti zásahu byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu, řekl ČTK mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Podle jeho informací nebyl nikdo zraněn, škoda se odhaduje na několik milionů korun. Policie uzavřela Mladoboleslavskou ulici, organizátor pražské hromadné dopravy Ropid z ulice odklonil autobusy.
V Troji pontonový most nebude, řeší se provizorní lávka a přívoz
Na místě zřícené lávky v pražské Troji není možné postavit pontonový most. Hledají se proto náhradní varianty, jak co nejdříve zajistit provizorní spojení obou vltavských břehů. Náměstek pražského primátora Petr Dolínek (ČSSD) novinářům řekl, že magistrát chce na místě zavést co nejrychleji přívoz. Nejdřív ale musí zborcenou stavbu prozkoumat soudní znalec, poté ji v následujících dnech stavební firma odborně rozebere a odveze. Pontonový most lze ze zákona použít pouze v případě živelních katastrof, uvedl Dolínek. Zástupci města, Prahy 7, Státních hmotných rezerv a armády proto nyní hledají takové technické řešení dočasného přemostění Vltavy, které by mohlo být postaveno během čtyř až pěti měsíců.
Praha daruje čtyřem zraněným ze zřícené trojské lávky po 50.000 korunách. Rozhodli o tom pražští radní. Není to odškodné za zdravotní újmy, to bude město řešit po prošetření nehody.
Lávka v Černošicích byla z bezpečnostních důvodů uzavřena
Lávka přes řeku Berounku mezi Černošicemi a pražskými Lipenci byla v pondělí večer z bezpečnostních důvodů uzavřena. Pražský magistrát zadal zpracování aktuálního posudku, podle kterého bude rozhodnuto o dalších krocích, uvedl na webových stránkách města starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické).
Starosta městské části Praha-Lipence Michal Popek s uzavřením lávky nesouhlasí. "Podle mého názoru je to zbytečná panika po těch událostech v Troji. Zbytečná panika, ale obrovská komplikace životu lidí, kteří mají s lávkou co dočinění," řekl ČTK Popek. Praha podle něj od Černošic převzala lávku do majetku teprve nedávno, navíc byla letos v létě částečně opravena. Obyvatelům Lipence i Černošic podle něj uzavření lávky způsobilo značné komplikace, lávku totiž lidé používají k cestám na vlak, na poštu i do obchodů. Náhradní trasa v blízkosti neexistuje. "Aby se lidé dostali na stejné místo, tak místo přejití 100 metrů přes lávku musí ujet přes 15 kilometrů autem," dodal Popek. Lávku by podle něj měl co nejdříve prohlédnout odborník.
Odbory kritizují návrh na zavedení dvojího zdravotního pojištění
Odbory kritizují návrh na případné zavedení dvojího zdravotního pojištění, s nímž přišel Svaz zdravotních pojišťoven. Zdravotní připojištění, z něhož by se mohl hradit nadstandard či neproplácené zákroky, by podle odborářů zvýšilo zaměstnancům pojistné, narušilo ústavní principy bezplatné zdravotní péče a bylo v rozporu s evropskou legislativou. Jak uvedla Česká televize, podle záměru by se zdravotní pojištění mělo skládat ze dvou složek. Základní by byla pro všechny stejná. Druhou, která by se pohybovala kolem 140 korun měsíčně, by si pojišťovny stanovily samy a klientům za ni nabízely nadstandardní péči. Mohly by si díky ní také konkurovat. Návrh má podporu hnutí ANO, ODS, lidovců a TOP 09, proti jsou ČSSD a komunisté, podle Pirátů by mělo být připojištění dobrovolné, uvedla ČT. "Pod krásnými slovy o podpoře pacientů a zlepšování kvality péče se skrývá zvýšení zdravotního pojištění pro zaměstnance," uvedla odborová centrála v prohlášení.
Vědci připravují unikátní zákrok na záchranu nosorožců
Vědci v Keni a v Evropě chystají za účastí českých odborníků unikátní zákrok, který je poslední šancí pro severní bílé nosorožce. Mají v plánu odebrat vajíčka samicím severního bílého nosorožce a oplodnit je. Embryo by pak odnosila náhradní matka - samice nosorožce jižního bílého. ČTK o tom informoval vedoucí mezinárodních projektů ZOO ve Dvoře Králové nad Labem Jan Stejskal. První pokus o odběr vajíček by se podle něj mohl uskutečnit v první čtvrtině roku 2018. Na přípravách spolupracuje skupina veterinářů a ochranářů z České republiky, Keni, Velké Británie a Jihoafrické republiky. Na světě jsou tři poslední jedinci severního bílého nosorožce, a pokud se nenarodí mládě, vyhynou. Všichni žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta a patří královédvorské zoologické zahradě, odkud tam byli odvezeni v roce 2009. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.
Šedá připraví pro Benátky projekt o vlivu turismu na život města
Českou expozici na mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2018 připraví umělkyně Kateřina Šedá. Zvítězila v soutěži na návrh projektu, který vypsala Národní galerie v Praze. Její projekt připravovaný ve spolupráci s českokrumlovským Egon Schiele Art Centrem zkoumá, jak cestovní ruch ovlivňuje život ve městech. Porota vybrala z 11 přihlášených návrhů projekt Šedé, která má ve své tvorbě blízko k sociální architektuře a letos dostala za svoji práci cenu Architekt roku. "Když jsem přijela do Českého Krumlova, zaskočilo mě, že v historickém centru prakticky nikdo nebydlí. Jedno z našich nejkrásnějších měst má bohužel stejný problém jako Benátky - protékají tady statisíce turistů a normální život v ulicích v podstatě přestal existovat. Proto jsem se rozhodla na tento celosvětový jev zareagovat a najít způsob, jak města zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO znovu oživit a vrátit do nich to nejpodstatnější - běžný život," uvedla Šedá.
ČR věří na více zápisů do UNESCO,ve hře má Žatec, hřebčín i lázně
Přestože se to nepodařilo již 14 let, usiluje Česko o další zápisy na Seznam světového dědictví UNESCO. Před 25 lety byly zapsány první tři památky z Česka, poslední pak v roce 2003. Situace by se mohla v příštích letech otočit, protože na jaře by se měl výbor zabývat tuzemskou nominací Žatce a v roce 2019 buď nadnárodní nominací krajiny Krušnohoří nebo nominací hřebčína v Kladrubech. Stát bude ale moci předložit jen jednu ročně. Součástí Úmluvy o ochraně světového dědictví je 186 zemí. O nových zápisech rozhoduje 21 států, jejichž zástupci tvoří Výbor světového dědictví. ČR úmluvu podepsala v roce 1990, ale dosud na členství ve výboru nekandidovala.
Národní galerie čeká návštěvnický rekord, chystá nové expozice a výstavu Kupky
Národní galerie v Praze očekává letos rekordní návštěvnost, měla by být vyšší než loni, kdy činila 712.690 lidí. Novinářům to řekl ředitel NG Jiří Fajt, podle něhož ale kapacita NG z hlediska návštěvnosti vyčerpána není a rád by v horizontu několika let dosáhl milionové návštěvnosti. V příštím roce NG otevře retrospektivní výstavu Františka Kupky, přehlídku Jiřího Koláře, nově pojednané stálé expozice ve Veletržním paláci a uzavře pro přestavbu a instalaci nové expozice Schwarzenberský palác.
Nejnavštěvovanějšími projekty roku byly výstavy Gerharda Richtera a Františka Skály, které přesáhly 50.000, respektive 60.000 návštěvníků. Nejvyhledávanější budovou je podle Fajta tradičně Veletržní palác, který letos hostil monumentální instalace Magdaleny Jetelové a Aj Wej-weje. Čínský umělec přijede osobně do Prahy uvést 14. prosince svůj dokumentární film Human Flow. Natáčel ho s 20 štáby všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Výstava Jiřího Koláře a Čechů tvořících v Bretani budou v paláci Kinských.
Sport
Na Zlatou tretru do Ostravy příští rok přijede mistr světa ve vrhu koulí Tom Walsh. Chybět by neměl ani český rekordman Tomáš Staněk, který skončil na MS čtvrtý. Mítink se uskuteční 13. června 2018. Dnes se na něj začaly prodávat vstupenky. Zlatá tretra při 57. ročníku vstoupí do éry bez Usaina Bolta. Slavný jamajský sprinter byl od roku 2006 devětkrát hlavní hvězdou mítinku a letos v červnu se s Ostravou emotivně rozloučil.
České házenkářky ve třetím utkání na mistrovství světa v Německu poprvé prohrály, když podlehly Švédsku 32:36. S bilancí dvou výher a jedné porážky stále nemají jistý postup ze skupiny. V ní ještě změří síly s obhájkyněmi titulu z Norska a Maďarkami.
Florbalistky Polska porazily na mistrovství světa v Bratislavě v předkole play off Estonsko 6:1 a ve čtvrtfinále budou soupeřkami českého týmu. V boji o postup mezi nejlepší čtyřku se utkají s výběrem trenéra Miroslava Janovského ve středu od 19:00 a zopakují si souboj ze stejné fáze turnaje z minulého šampionátu předloni v Tampere. Tam Češky vyhrály 8:2.
V závěru minulého týdne zemřel dvojnásobný vítěz Velké pardubické Maskul. Úspěšnému překážkovému koni, který na dostihových drahách vydělal přes sedm milionů korun, bylo 23 let. Uvedl to server fitmin.cz. Hnědák Maskul vyhrál Velkou pardubickou v roce 2002 v sedle s německým žokejem Peterem Gehmem a v roce 2005 v tehdejším traťovém rekordu s jeho krajanem Dirkem Fuhrmannem. Patřil do stáje trenéra Františka Holčáka. Dostihovou kariéru ukončil Maskul před devíti lety, poté byl ustájen na farmě Sokolnická chata na Znojemsku. I v důchodu si ještě občas užíval slávy, třeba na Hubertově jízdě ve Slavkově mu v zámeckém parku tleskalo asi 2500 lidí.
Počasí
Zataženo až oblačno, ojediněle déšť nebo mrholení nad 500 m i srážky mrznoucí. Nejvyšší denní teploty 1 až 5 °C.
Lavinové nebezpečí v Krkonoších vzrostlo kvůli novému sněhu na druhý stupeň z pětibodové škály. Hrozí laviny malých až středních rozměrů, uvedla na webu horská služba. Za poslední dny připadlo na hřebenech hor okolo 45 centimetrů nového sněhu na ledovou krustu, řekl ČTK lavinový specialista krkonošské horské služby Pavel Cingr. Ročně v horách sjede několik desítek lavin. V minulých letech byl v Krkonoších dosažen nejvýše čtvrtý stupeň. Poslední obětí laviny v Krkonoších se 5. února 2015 stal při sjíždění Malé Studniční jámy osmadvacetiletý skialpinista.
