Denní souhrn zpráv

Zeman doporučil Pirátům, aby se účastnili na Babišově vládě

Prezident Miloš Zeman během schůzky v Lánech doporučil Pirátům, aby se účastnili na vládě, kterou sestavuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Zástupci strany mu nicméně vysvětlili, že v souladu se svou předvolební strategií budou v opozici. Novinářům to po schůzce řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. S hlavou státu Piráti probírali například i svůj návrh na přímou volbu hejtmanů, starostů a primátorů. Piráti vylučují spolupráci s Babišem mimo jiné kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, ve které kromě šéfa ANO figuruje také místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Zeman s Piráty hovořil i o reálném rozložení sil ve Sněmovně nebo předčasných volbách. Prezident se podle Bartoše ptal, zda by Piráti volby uvítali. "My bychom samozřejmě tuto situaci neuvítali, je to zatěžující pro občany i rozpočet. Ale kdyby tu byla patová situace, nechceme, aby tu fungovala nějaká nekonečná vláda odborníků," řekl Bartoš.

Okamurova SPD nepřistoupila na Kalouskův návrh na bojkot Sněmovny

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nepodpoří návrh předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na zablokování ustavující schůze Sněmovny. Novinářům to po jednání s Kalouskem řekl předseda SPD Tomio Okamura. Zároveň ale zopakoval, že SPD nepodpoří menšinovou vládu hnutí ANO. Očekává také, že kdyby vláda ANO nezískala důvěru, prezident Miloš Zeman rychle využije druhý pokus pro jmenování premiéra. Kalousek v úterý navrhl, aby poslanci bojkotovali volbu předsedy Sněmovny. V takovém případě by nemohla současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) podat demisi a Zeman by nemohl jmenovat předsedu ANO Andreje Babiše premiérem. Kalousek to zdůvodňuje obavami, že by Babiš mohl dlouhodobě vládnout bez důvěry.

Studie: Ženy s VŠ vydělávají v průměru o 15.000 Kč méně než muži

Ženy s vysokoškolským vzděláním vydělávají v Česku v průměru zhruba o 15.000 korun měsíčně méně než muži s vysokou školou. Dostávají tak za svou práci o 29 procent peněz méně než jejich kolegové s titulem. Propast v odměňování mužů a žen se v ČR zvyšuje právě s rostoucím vzděláním a vyšší pozicí. Ukázala to studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Vysoké školy v Česku v posledních letech absolvuje víc žen než mužů. Na 3. listopadu letos připadá evropský den rovného odměňování. ČR má v EU druhý největší celkový rozdíl v průměrném výdělku žen a mužů, a to 22 procent. Končící ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) zdůraznila, že na nižší výdělky nedoplácejí jen ženy, ale i jejich rodina a hlavně jejich děti. Výdělková propast přispívá také k chudobě žen ve stáří, kvůli nižším příjmům mají seniorky totiž výrazně nižší penze než senioři.

Ženy se základní školou vydělávají měsíčně v průměru o 17 procent méně než muži, tedy o 3405 korun. U vyučených je rozdíl už 26 procent, odpovídá 6109 korunám. Ženy s maturitou dostávají o 21 procent méně než muži - o 6371 korun. Bakalářky nosí domů o 27 procent peněz méně než bakaláři, rozdíl činí 9921 korun. Inženýrky a magistry si vydělají o 29 procent méně než stejně vzdělaní muži, tedy o 14.991 korun hrubého měsíčně. "Tady průměrná ztráta žen činí ročně zhruba 180.000 korun. Uvědomme si, co to znamená pro domácnost. Je to opravdu velmi významný zásah do rodinného rozpočtu," řekla jedna z autorek studie Alena Křížková.

STEM/MARK: O kandidáty na Hrad se zajímají čtyři pětiny voličů

O prezidentské kandidáty pro volby v příštím roce se aktuálně zajímají čtyři pětiny oprávněných voličů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM/MARK. Proklamovaná volební účast se pohybuje kolem 90 procent a nadprůměrně vysoká, přes 80 procent, je také podpora přímé prezidentské volby. Vyšší zájem o seznam kandidátů projevují senioři, Pražané a také pravicově smýšlející. "Je pravděpodobné, že tito lidé se chystají hledat mezi uchazeči alternativu k současným hlavním známým kandidátům," uvedli autoři průzkumu. Naopak méně se o seznam kandidátů zajímají mladí, zastánci politického středu a lidé s nižším vzděláním. Podle autorů je možné, že tito lidé mají o své budoucí volbě již nyní jasnou představu.

Mezi současné nejznámější kandidáty patří podle průzkumu současná hlava státu Miloš Zeman a textař a skladatel Michal Horáček. Více než polovina pak zná bývalého předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše a přibližně čtvrtina zaznamenala zájem bývalého šéfa mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislava Kulhánka či lékaře a aktivisty Marka Hilšera o prezidentské křeslo. V otázce pravomocí prezidenta je česká společnost rozdělena na dva tábory. Polovina míní, že by měly být nadále zachovány ve stejné podobě jako doposud. Podle druhé, o něco slabší, by se pak měly posílit. Průzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil během října a zúčastnilo se ho 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let.

Rusnok: ČNB může zvýšit sazby na jakémkoliv z měnových zasedání

Bankovní rada České národní banky může zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace. Na tiskové konferenci to uvedl guvernér Jiří Rusnok. Bankovní rada jednomyslně zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Podle finančních expertů lze tak očekávat zdražení úvěrů a půjček. Rusnok upozornil, že na trhu práce česká ekonomika vyčerpala všechny rezervy a mzdy rostou téměř dvouciferným tempem. "Takže těch důvodů je u nás doma pro zpřísnění měnové politiky dostatek. Jsme v komfortní situaci, že máme udržitelnou inflaci, takže si můžeme dovolit kroky k normálnějšímu nastavení měnové politiky," uvedl guvernér. Dodal, že česká ekonomika je "nad svým potenciálem". Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 4,5 procenta z 3,6 procenta odhadovaných v srpnu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,4 procenta z předchozích 3,2 procenta.

V příštím roce by měly dostat potravinové banky zase 30 milionů

Na dotace pro potravinové banky by v příštím roce mělo ministerstvo zemědělství opět vyčlenit 30 milionů korun. Letos jejich provozovatelé vyčerpali 29,8 milionu. Na fóru o plýtvání potravinami to řekla náměstkyně ministra zemědělství Viera Šedivá. Potravinové banky čekají od příštího roku až trojnásobně větší příjem potravin, podle novely zákona o potravinách jim budou muset obchodní řetězce nabídnout nezávadné jídlo, které hodlají vyřadit z prodeje. Loni získaly banky kolem 1200 tun jídla, letos by mohlo být potravin dvakrát tolik, řekl dříve předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. Aktuálně se čeká na to, jak úspěšná bude podzimní Národní potravinová sbírka. Potravinových bank je v ČR čtrnáct.

Novelou zákona o potravinách se zabývá také Ústavní soud. Skupina 25 senátorů reprezentovaná Ivem Valentou podala návrh na zrušení části novely. Povinnost darovat potraviny považují za zásah do vlastnických práv, vadí jim také desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje.

Veterináři otočili, výslužky ze zabijačky může dostat skoro každý

Výslužky ze zabijačky se budou moci rozdávat prakticky libovolně, nejenom příbuzným. Veterináři přizpůsobili své pojetí výkladu ministerstvu zemědělství, sdělil ČTK za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Před dvěma dny na tiskové konferenci zástupci veterinární správy uvedli, že mělo jít o osoby blízké podle občanského zákoníku, tedy příbuzné v přímé řadě. Ministerstvo zastává, jako předkladatel novely, výklad osoby blízké v širším slova smyslu, dle něhož mohou pod tuto definici spadat také přátelé či sousedé, uvedl Majer. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se tak výslužka může dát prakticky komukoliv. "Lidé mohou darovat bez hrozby sankce produkty ze zabijačky, tak jak to ostatně celé generace dělají. Novela zákona, která předávání výslužek umožňuje, platí od listopadu. Do začátku měsíce platilo, že dobroty z domácí zabijačky mohly jíst pouze osoby z domácnosti, kde se poráželo.

Česko má podle nového žebříčku šest univerzit v top 1000 světa

Nejlepší českou univerzitou zůstává podle nedávno zveřejněného žebříčku U. S. News Best Global Universities Ranking s poměrně velkým náskokem Univerzita Karlova v Praze. Mezi tisícovku nejlepších vysokých škol na světě se letos dostalo celkem šest tuzemských zástupců. Nejlepší univerzitou na světě je podle žebříčku Harvardova univerzita ve Spojených státech.

Žebříček vychází z dat analytické společnosti Clarivate Analytics a nově srovnává celkem 1250 vysokých škol z celého světa oproti loňským 750. Univerzita Karlova v Praze se jako nejlepší český zástupce umístila na 196. místě. Druhou nejlepší tuzemskou vysokou školou je České vysoké učení technické (ČVUT), které obsadilo 410. příčku. Na 479. místě skončila Univerzita Palackého v Olomouci, a stala se tak třetí nejlepší českou univerzitou v žebříčku. Do první tisícovky nejlepších vysokých škol se dostaly ještě brněnská Masarykova univerzita (543. místo), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (868. místo) a Vysoké učení technické v Brně (994. místo).

Začal projekt Příběhů bezpráví, přibližuje vzdor proti komunismu

Statečnost a vzdor lidí, kteří se postavili totalitnímu komunistickému režimu, přibližuje letošní projekt Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Jeho 13. ročník začal v pražském kině Lucerna udílením Ceny příběhů bezpráví. Ocenění získali někdejší odbojář Jan Lukáš, chartistka Hana Jüptnerová a bývalý vězeň Pavel Horák."Statečných a odhodlaných lidí nebylo moc - jenže to je jen další důvod, abychom jim věnovali pozornost a projevili úctu," uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.

Cena Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v době komunistického režimu se uděluje od roku 2009. Nominují na ni mladí lidé do 30 let a rozhoduje o ní studentská porota. Letos ocenění získal čtyřiadevadesátiletý Jan Lukáš, který se už za druhé světové války zapojil do odboje. Po únoru 1948 s přáteli tiskl letáky a prováděl sabotáže na železnici. V roce 1952 byli zatčeni a po roce výslechů a týrání odsouzeni k trestu smrti. Jeho dva přátelé byli popraveni, jeho trest se nakonec změnil na doživotí. S podlomeným zdravím se v roce 1964 dostal na svobodu. Pětašedesátiletá Hana Jüptnerová pracovala jako učitelka. Když byla v roce 1979 jako samoživitelka se dvěma dětmi na mateřské, podepsala Chartu 77. Do činnosti se zapojila víc po uvěznění disidenta Pavla Wonky, kvůli němuž pak zorganizovala protestní hladovku. Třiašedesátiletý Pavel Horák po smrti básníka a signatáře Charty 77 Jaroslava Seiferta v roce 1986 vyrobil letáky, které informovaly o posledním rozloučení. Po Teplicích je sám rozvážel. Příslušníci komunistické tajné policie StB po něm pátrali dva týdny, dostali se k němu až po udání. Za pobuřování byl odsouzen na 14 měsíců do vězení, po prokurátorově odvolání se mu trest zvýšil na rok a půl.

Jeden dárce orgánů může zachránit až 10 nemocných

Jeden zemřelý dárce orgánů může zachránit až deset nemocných. Letos bylo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) dárců 108, za posledních 30 let celkem 2652. Nejčastějšími dárci jsou lidé po nezvratném poškození mozku. V Česku na orgán čekalo k 1. listopadu 1154 lidí, většina na ledvinu. Před budovou IKEM u příležitostí Památky zesnulých dárcům odhalili pietní místo. Počty lidí na čekací listině rostou, už několik let se pohybují kolem tisícovky. Kolem 70 se jich každý rok nového orgánu nedočká. Kvůli nedostatku dárců jsou na ně stále mírnější nároky. Před 20 lety byla většina mezi 19 a 50 lety, nyní je víc než polovina dárců nad 51 let.

Výstava ukazuje podíl Masaryků na vzniku Izraele

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a izraelský velvyslanec David Meron zahájili výstavu, která připomíná zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka a jeho syna Jana o vznik Státu Izrael. Izraelský velvyslanec hovořil o pozornosti, kterou židovské otázce věnoval starší z Masaryků. Připomněl například cestu Tomáše Garrigua Masaryka na území dnešního Izraele, tehdejšího mandátu Palestina, od níž letos uplynulo 90 let. "Jednalo se o historicky první návštěvu oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině," prohlásil Meron. Dodal, že trvající přízeň vůči Masarykovi se projevila, když mu bylo v roce 1935 uděleno čestné občanství Tel Avivu. Když první československý prezident o dva roky později zemřel, v synagogách se za něj pronášela zvláštní modlitba a jedno z hlavních náměstí bylo pojmenováno na jeho počest. Meron připomněl i zásluhu Jana Masaryka, který po vzoru svého otce pokračoval v podpoře vzniku Izraele v roli československého ministra zahraničí. Jan Masaryk pomáhal židovským uprchlíkům, kteří přežili koncentrační tábory, aby přes území tehdejšího Československa utekli poválečným pogromům. Ministr zahraničí Zaorálek novinářům řekl, že pomoc Československa je v paměti Izraele dodnes.

Výstava ukáže umělecké poklady a život renesančního kavalíra

Osobnost renesančního vladaře a mecenáše Ferdinanda II. Habsburského představuje prostřednictvím jeho umělecké sbírky Národní galerie v Praze. Jako místodržitel v českých zemích významně ovlivnil podobu Pražského hradu, vybudoval letohrádek Hvězda, pořádal honosné slavnosti a turnaje, podporoval učence a sbíral umění. Zámek Ambras u Innsbrucku, kde žil až do smrti, je nyní díky Ferdinandovi nejstarším dochovaným muzeem na světě, řekla novinářům kurátorka výstavy ve Valdštejnské jízdárně Blanka Kubíková. Od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529 až 1595) přijel do Čech, aby tu zastupoval zájmy habsburské dynastie, letos uplynulo 470 let. Arcivévoda Ferdinand patřil dosud k méně známým postavám evropské historie. Svými zájmy inspiroval svého synovce, pozdějšího císaře Rudolfa II., za jehož vlády se české země staly centrem evropské politiky a kultury.

Pražská galerie ukáže Preislerův obraz nalezený v soukromé sbírce

Obraz českého malíře Jana Preislera (1872 až 1918) Tři dívky v lese byl objeven v pražské sbírce. Odborníci se podle písemných pramenů přitom domnívali, že ho desítky let vlastní Galerie moderního umění v Římě. ČTK to sdělil galerista a někdejší šéf Národní galerie v Praze (NG) Martin Zlatohlávek. Jeho galerie v Praze na Vinohradech nyní dílo vystavuje. Přípravná skica k obrazu se loni v Praze vydražila za osm milionů korun. Stejně tak obraz téhož námětu, ale menšího formátu, má ve svých sbírkách NG. Eliška Zlatohlávková na dotaz ČTK uvedla, že obraz do galerie přinesl majitel z Prahy a jeho autorství posuzoval Petr Vittlich, přední český odborník na českou secesi i na dílo Jana Preislera. Majitel by podle ní rád dílo nabídl k zapůjčení některé veřejné tuzemské galerii.

Ve sbírce na svatovítské varhany je polovina potřebných peněz

Ve sbírce na stavbu nových varhan pro Chrám svatého Víta se už sešlo 39,4 milionu korun, tedy 52 procent potřebné částky. Jen během pátečního benefičního koncertu ve svatovítské katedrále se vybralo 2,5 milionu korun. Nové varhany by se měly v Chrámu svatého Víta poprvé rozeznít v říjnu 2019. Vyrobí je španělská varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Firma zhotovila už 138 nových varhan, mimo jiné i nástroje do bruselské či madridské katedrály. Dalších více než 90 historických nástrojů zrekonstruovala. Nástroj pro Prahu bude inspirován francouzskými vlivy a umožní vedle klasické hudby hrát také současné varhanní skladby. Nejmenší píšťala bude měřit sedm milimetrů, nejdelší přesáhne délku sedmi metrů.

Zasedání ANOC je podle Kejvala pro Česko prestižní

Rekordních třináct set hostů z 205 zemí světa se sešlo v Praze na zasedání valného shromáždění Asociace národních olympijských výborů (ANOC). Předseda českého olympijského hnutí Jiří Kejval věří, že jde pro prestižní věc pro celé Česko a že i český sport bude díky tomu víc vidět. "Po olympiádě je to největší akce, kterou pořádá Mezinárodní olympijský výbor. Mám z toho radost," řekl Kejval po slavnostním zahájení v hotelu Hilton, kterého se ujali v angličtině bývalý krasobruslařký mistr Evropy Tomáš Verner a čerstvá vítězka tenisové čtyřhry na Turnaji mistryň Andrea Hlaváčková. Na zasedání bude představen i projekt olympijského festivalu, který vychází z českého nápadu olympijských parků.

Počasí

Většinou oblačno, ojediněle přeháňky, na severovýchodě zpočátku nad 1100 m sněhové. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C.