Denní souhrn zpráv

Vláda odmítla Zemanovy výroky o Krymu a sankcích proti Rusku

Vláda projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho postoje, které jsou v rozporu s politikou kabinetu, uvedl na twitteru ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý také na twitteru uvedl, že Zemanovy výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou Česka. Prezident podle něj neměl k projevu mandát vlády. Vyjádření prezidenta podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka neznamená, že by kompenzace měly být proti vůli Ukrajiny. Obsazení Krymu považuje Hrad za anexi.

Zemanovy návrhy na řešení krymského problému označila ukrajinská diplomacie v oficiálním prohlášení za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Ruští politici považují prohlášení za faktické uznání anexe Krymu, s žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva Kyjevu vyplatit, ale v žádném případě nesouhlasí.

Kyrgyzstán stvrdil odstoupení od smlouvy s Liglass Trading

Kyrgyzstán jednostranně vypověděl smlouvu s českou firmou Liglass Trading na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Oznámila to státní agentura Kabar s tím, že příslušné vládní usnesení podepsal v úterý předseda kyrgyzské vlády Sapar Isakov. Podle vládních zdrojů, na něž se agentura odvolává, vláda s českou firmou nevede žádná jednání o další spolupráci v rámci investiční smlouvy. Česká společnost přitom v minulých dnech oznámila, že chce s kyrgyzskou vládou dál jednat a připravuje ke smlouvě dodatek. Generální ředitel Liglassu Michael Smelík nedávno pohrozil, že pokud kyrgyzská vláda od dohody odstoupí, firma se obrátí na mezinárodní arbitráž.

Příčinou vypovězení smlouvy byla podle kyrgyzských činitelů skutečnost, že firma Liglass Trading odmítla v září zaplatit dohodnutých 37 milionů dolarů (asi 812 mil.Kč), což je hodnota dosavadních prací na narynské kaskádě, které odvedl předchozí ruský investor. Česká firma ale tvrdí, že kyrgyzská strana zatajila problémy, které s ruským investorem měla, a navíc neoprávněně zadržuje vratnou finanční záruku 1,148 milionu dolaru (25 mil.Kč), kterou měla vrátit nejpozději 11. srpna. Podle kyrgyzské strany byla záruka nevratná a propadla státu.

V ČR by mohl vzniknout testovací okruh pro auta bez řidiče

V Česku by mohl vzniknout testovací okruh pro auta jezdící bez řidiče, autonomní vozidla by se do budoucna mohla zkoušet i v běžném provozu na dálnicích, nebo ve městech. Vláda schválila koncepční materiál, z něhož to vyplývá, a který se zabývá rozvojem aut schopných se částečně, nebo zcela řídit samy. Prvním krokem ke vzniku zvažovaného polygonu pro testování vozidel bez řidiče by měla být studie proveditelnosti, kterou chce ministerstvo dopravy zadat ke zpracování v polovině příštího roku. Materiál by měl mimo jiné zmapovat evropský trh a odhadnout, jaký zájem by ze strany výrobců autonomních vozidel mohl o podobné zařízení v Česku být. Prvky chytrých silnic, které umí komunikovat s vozidlem, se v Česku nyní testují v pilotním provozu. Inteligentní dopravní systémy dokážou mimo jiné varovat řidiče před náhlou nebezpečnou situací. Do budoucna by mohly být využity k brzdění nebo úplnému zastavení vozidla v případě nebezpečí bez toho, aby řidič musel jakkoliv zasahovat do řízení.

Vláda a výrobci podpořili vývoj nových technologií v autoprůmyslu

Vláda a zástupci automobilového průmyslu podepsali memorandum, které má tuzemským výrobcům vozidel usnadnit vývoj nových technologií a udržet krok se zahraničními výrobci. Memorandum se zaměřuje na tři oblasti vývoje automobilového trhu, kterými jsou vývoj elektromobilů, plně a částečně autonomních vozidel a rozvoj digitalizace. Zajištění budoucnosti českého automobilového průmyslu má zásadní vliv na české hospodářství a zaměstnanost. Na setkání s novináři to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Sobotky automobilový průmysl v Česku zaměstnává přímo 150.000 lidí, nepřímo ale vytváří pracovní místa pro zhruba 400.000 lidí. Výroba aut je zároveň významným exportním oborem, tvoří čtvrtinu celkového tuzemského exportu a vytváří devět procent HDP, řekl dále premiér. Každých 23 sekund se v Česku vyrobí jedno auto, celkem jich loni bylo rekordních 1,34 milionu.

Vedení automobilky Škoda Auto ujistilo premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), že udělá vše pro zachování pracovních míst v Česku. Předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier ČTK potvrdil, že Česko je a zůstane srdcem automobilky. V minulosti se v médiích objevily spekulace, že koncern Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto, by mohl přesunout část produkce do Německa. "V zásadě mohu potvrdit, že Česko je srdcem a domovem Škody a také jím zůstane," řekl Maier. Upozornil ale, že automobilka pracuje na hranici svých kapacit. "Hledáme další možnosti produkce. Jen v posledních 12 měsících jsme zaměstnali dalších 3000 pracovníků v Kvasinách, zaměstnali jsme dalších 250 pracovníků ve vývojovém oddělení. Hledáme další výrobní kapacity, abychom mohli pokrýt světovou poptávku po našich výrobcích," řekl.

Vláda zamítla návrh ANO na zrušení memoranda o těžbě lithia

Vláda zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum o těžbě lithia, které uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou. Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že pro zamítnutí dohody hlasovali pouze zástupci ANO. ČSSD tvrdí, že memorandum umožní státu podílet se na zisku z budoucí těžby, podle kritiků dohody ale kvůli ní hrozí státu arbitráž. Vláda přijala také usnesení, aby se Havlíček zabýval možností, jak by se stát mohl podílet na těžbě lithia.

Předseda ANO Andrej Babiš poslal premiéru Bohuslavu Sobotkovi, vicepremiéru za KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi a Havlíčkovi dopis s otázkami, které zpochybňují postoj ČSSD k tématu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) byl podpis memoranda přinejmenším uspěchaný, protože povolení potřebná pro těžbu mohou těžaři dostat až zhruba za pět let. Tudíž podmínky mohla příští vláda vyjednávat po celou dobu svého mandátu, poznamenal. Havlíček řekl, že o memorandu, které má podle něj zajistit co nejlepší podmínky pro stát v už dohodnuté licenci, jednala v srpnu tripartita, o jeho přípravě byli tudíž informováni i koaliční partneři.

Největšími znečišťovateli jsou chemička Spolana a elektrárny

Životní prostředí v roce 2016 nejvíce znečišťovaly neratovická chemička Spolana a severočeské tepelné elektrárny. Spolana vypouští nejvíce rakovinotvorných látek třetí rok po sobě, a to přesto, že jejich emise výrazně snížila. Naopak největší zhoršení meziročně nastalo u přibyslavské společnosti ACO Industries, což je společnost na výrobu polymerbetonu. Tento provoz na Vysočině může za to, že Vysočina se dostala do čtveřice krajů, které mají nejvíc velkých znečišťovatelů. Jsou to ještě Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj. Vyplývá to z žebříčku, který zveřejnila ekologická organizace Arnika a který čerpá data z Integrovaného registru znečišťování.

"Spolana je jedinou společností v Česku, která v daném rozsahu používá trichloretylen při výrobě kaprolaktamu a také je jeho jediným výrobcem, takže je přirozené, že se s ohledem na použitou metodiku v žebříčku objevujeme opakovaně," uvedl Pavel Kaidl, mluvčí Unipetrolu, kterému Spolana patří. Za uplynulý rok společnost podle mluvčího hodnoty emitovaných látek meziročně snížila o více než deset procent. Severočeské elektrárny splňují limity EU, skupina ČEZ investovala do druhé vlny ekologizace 100 mld Kč, přesto zůstávají největšími znečišťovateli.

Senát schválil novelu proti diskriminaci pracovníků z EU

Úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Předpokládá to vládní novela antidiskriminačního zákona, kterou schválil Senát. Novela vychází z evropské směrnice. Evropská komise před týdnem oznámila, že se rozhodla kvůli jejím pozdnímu začlenění do českého právního řádu žalovat Česko u unijního soudu. Směrnici měly členské státy promítnout do národní legislativy nejpozději v květnu minulého roku. Evropská komise navrhuje pro Česko denní postih zhruba 900.000 korun, dokud Česko pravidla plně nepřevezme. Úřad ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) v reakci oznámil, že se Česko případným sankcím pravděpodobně vyhne.

E15: Místopředseda EP Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO

Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO, za které byl do EP zvolen. Napsal to server E15.cz s odvoláním na předsedu ANO Andreje Babiše. Telička měl už dříve neshody s Babišem, vzdal se pozice experta ANO na zahraniční politiku a nepodílel se ani na kampani před nadcházejícími volbami do Sněmovny. Babiš serveru řekl, že se s Teličkou názorově nepotkali. Europoslanec poté uvedl, že se s Babišem původně dohodl na zveřejnění informace až po volbách, a že ho proto vyjádření předsedy ANO překvapilo. Po hlasování o obsazení Sněmovny je prý připraven vyjádřit se podrobněji.

Metrostav získal miliardovou zakázku na stavbu mostu v Norsku

Stavební společnost Metrostav postaví v Norsku most přes jeden z fjordů. Zakázka má hodnotu 2,2 miliardy korun, na českou společnost připadá 1,5 miliardy. Zbytek získá norský partner Bertelsen and Garspestad (BG). Stavět se začne na jaře, informuje server E15. "Na jaře příštího roku zde začneme stavět 730 metrů dlouhý most přes fjord," Součástí zakázky je i říkilometrový tunel. Metrostav projekty v zahraničí nahrazuje nedostatek projektů na českém trhu. V Norsku jde o jeho čtvrtý projekt. V současnosti staví například v odlehlé části Islandu mezi dvěma fjordy šestikilometrový tunel, most a osm kilometrů silnice. Firma získala také zakázku na stavbu nového depa metra a podzemní lanovky v Istanbulu.

Pobídky by místo montovnám měly jít technologických centrům

Investiční pobídky by měly nově směřovat do projektů s vyšší přidanou hodnotou. Místo montoven stát podpoří například vznik či rozšíření technologických center a center strategických služeb. Zvýhodněny mají být také malé a střední firmy. Výrobní podniky mají podporu dostat jen tehdy, pokud jejich zaměstnanci budou brát alespoň průměrnou mzdu v kraji. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda. O osudu materiálu ale rozhodne až kabinet, který vzejde z voleb. Nový systém pobídek má posunout Česko k rychlejšímu ekonomickému růstu. Nyní tvoří více než 90 procent žádostí o pobídky ty z oblasti výroby. O podporu na vznik či rozšíření technologických center a strategických služeb požádalo od roku 2012 do konce roku 2016 jen 25 subjektů.

Pracující vězni budou mít vyšší odměny, schválila vláda

Pracující vězni budou mít vyšší odměny, schválil kabinet v rámci nařízení vlády. Ministerstvo spravedlnosti návrhem sleduje snížení zadluženosti vězňů, která je jedním z hlavních faktorů přispívajících k jejich recidivě. S úpravou odměn, jež se nezvyšovaly od roku 2000, souhlasí i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Ministerstvo v důvodové zprávě návrhu uvádí, že finanční problémy jsou vedle ztráty rodinného zázemí či nemožnosti nalézt zaměstnání zásadní překážkou toho, aby vězeň na svobodě vedl řádný život. Zvyšování zaměstnanosti vězňů je jedním z hlavních úkolů vládou přijaté koncepce vězeňství do roku 2025. V současné době pracuje zhruba 9000 vězňů. Celkově si v českých věznicích odpykává trest kolem 20.600 lidí, část z nich ale zaměstnat nelze.

Pracující vězni pobírají odměnu v závislosti na tom, jak je jejich činnost odborně náročná. Dělí se na tři skupiny: nekvalifikovaní pracovníci berou 4500 korun měsíčně, vyučení dostávají 6750 korun a těm, kteří samostatně vykonávají práce vyžadující vyšší než úplné střední odborné vzdělání, náleží 9000. K těmto základním složkám se přičítají příplatky za přesčasy, za svátky, za práci v noci a za ztížené pracovní prostředí. Ohodnocení od dubna příštího roku se upravuje tak, že první skupina bude brát 5500, druhá 8250 a třetí 11.000 korun. Mimo to má vzniknout čtvrá skupina pro vysokoškolsky vzdělané vězně, kteří budou za činnost například pedagoga, projektanta nebo fyzioterapeuta dostávat 13.750 korun.

Bisnode: Počet firem z daňových rájů klesl letos o 53 na 13.132

Od roku 2015 začal klesat počet českých společností, které mají vlastníka v destinaci považované za daňový ráj. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet snížil o 53 na 13.132. Majitelé z daňových rájů kontrolují 2,8 procenta českých firem, do jejich základního kapitálu investovali přes 378 miliard Kč. Statistiky zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Ztráta zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí se zvyšujícím se mezinárodním tlakem. Přesto stále roste obliba Hongkongu, Malty a Spojených arabských emirátů. Nejde o dramatický odliv firem z daňových rájů, nicméně změna trendu odstartovala již v roce 2015 a nyní je již zcela patrná, uvádí dále Bisnode. "Důvodem je příznivý vývoj v české legislativě, svůj díl sehrála kauza Panama Papers. Stejně tak sílí celosvětová regulace, mezinárodní tlak na odhalování skutečných vlastníků nebo prolomení bankovního tajemství," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Připomněla, že k výměně informací o bankovních účtech se přihlásilo 101 zemí světa.

Brno získalo ocenění za projekt přidělení bytů slabším rodinám

Brno získalo ocenění za projekt přidělení bytů sociálně slabým rodinám s dětmi. Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) ho vyhodnotila jako nejlepší projekt v Evropě, který řeší bytovou nouzi. Brno uspělo s projektem nazvaným Rapid Re-Housing, ve kterém přidělilo slabším rodinám v bytové nouzi 50 městských bytů. Nominované byly kromě Brna například projekty měst Glasgow a Helsinky. Brno získává peníze za nájem přímo z dávek na bydlení.

Celkem 16 rodin bydlí v bytech už rok, z toho 15 rodinám byla smlouva prodloužena. "Projekt si tak po roce fungování drží 94procentní úspěšnost, což je srovnatelné s obdobnými projekty v zahraničí a výsledek je nad původní očekávání," uvedla Kateřina Gardoňová z tiskového oddělení magistrátu. Podle ní česká vláda v roce 2015 schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení a dala si za cíl do roku 2020 přestěhovat 6000 rodin z ubytoven do bytů. "Projekt Rapid Re-Housing Brno jasně ukazuje, že je to možné a udržitelné řešení a že prakticky jakákoliv rodina je schopna si udržet bydlení, pokud je jí poskytnuta šance a správná podporai," uvedla Gardoňová.

Náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš v úterý zemřel

Náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš zemřel. Ve fakultní nemocnici v Hradci Králové ležel od 1. října v kritickém stavu poté, co zkolaboval při předvolebním výstupu TOP 09 na Sněžku. Jeho úmrtí na twitteru oznámila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Podle horské služby zemřel v úterý několik dnů po náhlé srdeční příhodě. Klepš byl dlouholetým členem horské služby. Kromě náčelníka krkonošské služby byl i zástupcem náčelníka Horské služby ČR a šéfem dobrovolných hasičů horské služby. "Adolf byl pro nás nejen skvělým náčelníkem, obětavým a vynikajícím záchranářem a naprostým profesionálem. Byl především opravdovým kamarádem, na kterého jsme se všichni mohli spolehnout jak během náročných záchranářských zásahů, tak i v osobním životě," uvedla horská služba na webu.

Kvůli zlomenině krčku stehenní kosti zemře denně 10 Čechů

Kvůli komplikacím po zlomenině krčku stehenní kosti zemře denně až deset Čechů. Ročně je to přes 15.000 lidí, tedy více než pětina těch, které úraz postihne. Může za to řídnutí kostí neboli osteoporóza, která trápí odhadem 750.000 lidí. Nejvíc se projevuje u lidí nad 65 let, více u žen. Novinářům to řekl místopředseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu Milan Bayer. Prevencí nemoci je dostatek vápníku a vitamínu D. Počty nemocných se podle něj budou zvyšovat, v roce 2050 bude v Česku odhadem čtvrtina obyvatel nad 70 let. Od tohoto věku výskyt závažných zlomenin strmě stoupá a až polovina si zlomí právě krček.

V Moskvě bude během české výstavy k vidění i lebka sv. Ludmily

Relikviáře ze 14. století a o dvě stovky let starší bronzový svícen budou nejstaršími exponáty ze Svatovítského pokladu, které poveze prezident Miloš Zeman na výstavu do Moskvy. Z více než stovky předmětů patří k nejvzácnějším také soubor textilií spojených se svatou Ludmilou a českými královnami. Moskvané uvidí v některém z tamních chrámů i lebku svaté Ludmily, sdělil na dotaz ČTK mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Výstava Poklady Pražského hradu se bude konat ve Státním historickém muzeu na Rudém náměstí. Má být reciproční za přehlídku exponátů z dynastie Romanovců, která na Pražském hradě byla v roce 2011. Ovčáček uvedl, že celkem bude vystaveno 126 předmětů. Návštěvníci podle něj uvidí různé exponáty od uměleckých kopií korunovačních klenotů přes architektonické prvky nebo modely Svatovítské rotundy či Starého královského paláce či odlitky sochařských děl spojených se jménem Petra Parléře (triforiové busty) po předměty denní potřeby. Zeman by do Ruska měl odjet kolem 20. listopadu.

Do Prahy jedou zástupci zámku ve Versailles jednat o spolupráci

Do Prahy ve čtvrtek přijede Catherine Pégardová, francouzská novinářka, bývalá poradkyně tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho a žena, která od roku 2011 stojí v čele významné světové památky, zámku ve Versailles. S českými partnery bude jednat o případné francouzsko-české kulturní spolupráci. ČTK to řekla Tereza Moravcová z nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, na jehož pozvání Pégardová na čtyřdenní návštěvu Česka přijíždí. "Delegace bude v Praze oficiálně přijata na Pražském hradě, prohlédne si unikátní sály knihovny ve Strahovském klášteře nebo barokní divadlo v Českém Krumlově," uvedla Moravcová. Detaily plánované mezinárodní spolupráce prozradit nechce. Český nadační fond se spolu s francouzskými partnery podílel na několika projektech v obou zemích, v Česku například naposledy na loňských Letních slavnostech staré hudby.

Karel Gott obdrží německou mediální cenu Zlatá slepice

Německou mediální cenu Zlatá slepice za celoživotní dílo letos obdrží český zpěvák Karel Gott. S odvoláním na nakladatelství Burda o tom informovala agentura DPA. Ceny se budou předávat během slavnostního večera v pátek v Lipsku. V roce 2009 ocenění dostal například i bývalý československý a český prezident Václav Havel. "Karel Gott baví svou hudbou a svým nezaměnitelným hlasem už více než půl století lidi napříč generacemi," zdůvodnil rozhodnutí ocenit českého popového zpěváka Stefan Kobus, šéfredaktor časopisu Super-Illu, který spolu se stanicemi MDR a RBB cenu uděluje. Osobnosti z oblasti sportu, hudby a televizní tvorby, ale i politici a zástupci občanské společnosti dostávají Zlatou slepici od roku 1995. Ocenění ve formě kura domácího je pojmenované na počest německé zpěvačky a kabaretistky Helgy Hahnemannové, které se přezdívalo Slepice.

Výstava ukáže vývoj poštovní schránky za 200 let

Známé i méně známé modely poštovních schránek, které se na území České republiky vyskytovaly od doby jejich zavedení, ukáže výstava v Poštovním muzeu. Připomíná tak, že poštovní schránky začaly v českých zemích fungovat právě před 200 lety. Výstava potrvá do 25. února. Návštěvníci zjistí, kdo schránky konstruoval, jak se vyvíjely jejich velikosti, tvary i barevné provedení, co bylo příčinou jejich uctívání či naopak poškozování. Výstava samotných trojrozměrných exponátů je doplněna snímky schránek, které zachytil na svých cestách po světě kameraman a fotograf Evžen Janoušek.

Poštovní schránky, resp. jak uvádějí lidé z pošty listovní schránky, byly poprvé rozmístěny v Paříži již roku 1653. Větší rozšíření schránek nastalo až se zavedením poštovních známek v rakouské monarchii 1. června 1850. Od roku 1873 přibyly venkovské poštovní schránky, a to většinou na domě starosty. V roce 1899 se v Praze po vídeňském vzoru objevily speciální schránky na potrubní poštu, které se lišily červeným nátěrem. Pražská potrubní pošta se rozrostla až do celkové délky 60 kilometrů a do povodní v roce 2002 byla poslední funkční městskou sítí. I když poslední městský systém potrubní pošty zničily povodně, vnitřní systémy v ČR stále fungují a využívají je třeba nemocnice.

Počasí na čtvrtek

Polojasno až oblačno, během dne ojediněle, na severu a severovýchodě místy přeháňky. Nejvyšší denní teploty 16 až 20 °C, na jižní Moravě až 22 °C.