Přistáváte v Mongolsku? Místo vesniček vidíte bílé tečky
Víte jak chutná kobylí mléko, a jaké je spaní v mongolských jurtách? I to se dozví návštěvníci cestovatelského festivalu Kolem světa. Největší cestovatelský svátek v České republice už proběhl v Brně, na 3. a 4. prosince se chystá do Prahy. Přijede víc než 70 hostů.
"Vystoupí se dvěma prezentacemi o tom, jak skládat časosběry. Bude to jedna z nejzajímavějších přednášek. Tento fotograf má po světě velké úspěchy. Je autorem velmi populárního programu LrTimelapse, který je využíván všemi profesionálními fotografy," uvedl ředitel cestovatelského festivalu Karel Wolf.
Poutník Zibura prošel 1500 kilometrů
"Určitě musíme zmínit také horolezce Marka Holečka, který vyrazil na velmi náročnou expedici do Himálají. Chtěl vylézt Gašerbrum I. Bohužel mu nepřálo počasí, a horu neslezl. Dalším fantastickým vypravěčem je Ladislav Zibura, který je mladým poutníkem. Vyrazil na dvouměsíční pěší pouť z Nepálu do Číny. Dokáže popsat vztahy mezi lidmi i v těch nejmenších vesničkách. Svým novinářským přístupem dokáže vyloudit mnoha posluchačům jeho přednášek úsměv na tváři. Všechny tyto přednášky jsou velice populární, a chodí na to hodně mladých lidí."
Karel Wolf ochutnal kumys
Na cestu do Mongolska se vydal i ředitel cestovatelského festivalu Karel Wolf:
"Slézali jsme tam nejvyšší hory Mongolska. Byli jsme na dva týdny v západní části, kde je nádherná hora Chüjten, který je vyšší než 4 tisíce metrů. Byl jsem tam s Rudou Švaříčkem a dalšími skvělými parťáky. Do Mongolska hodně cestuje i Václav Sůra. Ten byl v Mongolsku letos na začátku roku a pokoušeli se tam přejít jedno z největších mongolských jezer Chovzgol. Jelikož to přecházeli v zimě, tak bylo celé jezero zamrzlé, a byla to taková polární expedice. I o tom bude přednáška na festivalu Kolem světa."
"Příroda je v Mongolsku neuvěřitelná. Tam jsou obrovské pláně. Nejsilnější okamžik byl první přílet, kdy jsme letěli nízko nad krajinou. Obecně když člověk letí nad Asií, tak vidí samá městečka a vesničky. Tady v Mongolsku, kde žije minimum lidí, je krajina kopcovitá, neuvěřitelně zelená, zbrázděná drobnými cestičkami, kde málokdo jezdí. Místo vesniček a měst se v Mongolsku vyskytují takové bílé tečky, což jsou nádherné jurty, do kterých vás místní obyvatelé rádi pozvou. Rádi vám nabídnou kumys, kobylí mléko, a další specifické pochutiny pro tuto oblast. My jsme měli to štěstí, že jsme právě v jurtách mnohokrát spali a s místními pastevci to byla vždycky velká zábava."
"Jdeme tam, kde místní obyvatelé žijí v klidu a v pohodě, jsou ochotni nás pozvat do svých domovů, podělit se s námi o jejich kulturu, a mohou být třeba našimi průvodci na procházkách přírodou. To je pro nás to, proč my utíkáme z té naší civilizované Evropy, abychom si trošku vydechli, abychom trošku nabrali sílu v těch divokých oblastech úplně rozličné přírody, kterou nám svět nabízí."
