Cestu vlakem zpestřili cestujícím známí spisovatelé

Jedete vlakem do práce, vytahujete časopis, pouštíte hudbu v mobilu. A najednou je všechno jinak. Alespoň tento týden. V pražských příměstských vlacích se od pondělí do čtvrtka konal festival Čtení ve vlaku.

Ilustrační foto: Miloš Turek

I letos usedli mezi cestující známí i méně známí spisovatelé, aby lidem zpříjemnili cestu k cíli svým vypravěčským, básnickým nebo humoristickým uměním.

"Příští stanice Praha Holešovice, zastávka", ozývá se ve vlaku. Vzápětí už koordinátorka akce Terezie Taberyová vítá cestující, a představuje autorky. Stará se o to, aby vše klapalo.

"Zájem je veliký. Myslím, že je to krásný způsob, jak přiblížit literaturu lidem. Když člověk jede do práce nebo cestuje vlakem, tak je to pěkné zpestření, a spoustu cestujících to zajímá. Rádi si poslechnou nějakou dobrou literaturu, ať už poesii či prózu."

Kteří spisovatelé přijali nabídku číst ve vlaku?

"Teď jedeme s paní Stehlíkovou a Srbovou. Ale je jich hodně, třeba paní Halina Pawlowská, Michal Viewegh, Daniel Herman nebo Martin Reiner."

Čtení ve vlaku: Jitka Bret Srbová a Olga Stehlíková, foto: Zdeňka Kuchyňová

Akce se zúčastňují autoři velmi známí, jako třeba Halina Pawlowská a Michal Viewegh, i ti méně známější. Vidíte rozdíly v reakcích lidí?

"Je pravda, že známější autoři mají více publika. Ale záleží také na autorech samých. Pokud říkají, kdy pojedou vlakem a dají o sobě vědět, tak jsem se setkala s plným vlakem, a nebylo to jenom díky tomu, že by byl spisovatel slavný. Opravdu to záleží na hodně okolnostech, jak na dopravní špičce, tak na propagaci."

V básních se možná najdou i cestující z vlaku

Ve čtvrtek ráno do vagónu usedly dvě básnířky Jitka Srbová a Olga Stehlíková.

Olga Stehlíková: "Pro nás je to způsob, jak dostat naše texty, které se často drží v dost uzavřeném prostředí pisatelů a čtenářů, mezi lidi. Tady jsme konfrontováni se situací, že lidé nebyli připraveni na to, že ty texty uslyší. Třeba by si je ani nevybrali, ale o to je to peprnější situace. "

Vaše básně jsou často inspirované vlakem a cestujícími. Jezdíte vlakem často?

Ilustrační foto: Filip Jandourek

Jitka Bret Srbová: "Jezdím vlakem několikrát za týden, protože žiju v Hořovicích a pracuji v Praze. Ve vlaku se mi dobře píše a je to jedno z míst, kde psát mohu, protože čas na psaní je něco, co člověk v dospělém věku nenachází snadno. Většinou jsou to noci a právě ty cesty. Vlaky mám moc ráda. Ráda se dívám na lidi ve vlaku. Ráda je i odposlouchávám. Pokud se tam někdo z posluchačů pozná, tak ať se na mě nehněvá."

Jaké jste vydaly knížky?

"Olga Stehlíková za svoji prvotinu Týdny získala v loňském roce cenu Magnesia Litera v kategorii poesie. Je to sice jedna kniha, ale hodně se o ní mluvilo a psalo. Já jsem vydala doposud dvě knihy a letos vyjde třetí básnická sbírka Les."

Kdy jste začaly psát básně?

"Asi jako každý, v pubertě. A na rozdíl od ostatních jsme u toho zůstaly a asi nás to neopustí."

Vy už jste se jednoho čtení ve vlaku zúčastnily. Jaká byla reakce lidí?

Terezie Taberyová, Jitka Bret Srbová a Olga Stehlíková, foto: Zdeňka Kuchyňová

"Já jsem ještě rok před tím jela jako spontánní účastník provozu a poslouchala jsem čtení prozaiků. Chtěla jsem si poslechnout, jak zní četba ve vlaku. Moc se mi to líbilo. Myslím si, že je důležití zvolit vhodné texty, které mají šanci lidi zaujmout, a něco jim za tu krátkou dobu stihnout sdělit. Je zajímavé slyšet do vlastního textu vstupovat z amplionu ty hlásiče o stanici. Atmosféra čtení ve vlaku je specifická a moc hezká."

Cesta i poesie končí. Naproti mě sedí paní a pozorně naslouchá. Věděla, že se bude ve vlaku číst? A jaký to na ni zanechalo dojem?

"Určitě mě to překvapilo, když jsem nastoupila, a dostala letáček. S manželem, který také píše, jsme si řekli, že si to půjdeme poslechnout. A je to velice příjemné."

Ti, kteří nezastihli svého autora ve vlaku, se mohli vydat do knihkupectví na Hlavní nádraží, kde na ně čekali oblíbení spisovatelé, jejich knihy i diskuze o literatuře.