Česká republika obsadila na OH v Riu 43. místo v hodnocení zemí
Letní olympijské hry v Riu de Janeiro skončily. Na slavnostním ceremoniálu na legendárním fotbalovém stadionu Maracaná je obvyklou formulí uzavřel prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach. Brazilští pořadatelé na něm předali pomyslnou štafetu představitelům Tokia, které bude hostitelským městem největší sportovní akce v roce 2020.
Co do počtu cenných kovů český tým vyrovnal zisk z předchozích her v Londýně, podle hodnoty medailí byl ale nejméně úspěšný od roku 1932 v Los Angeles, kde měl tehdejší tým sedm členů. Přesto nelze hovořit o totálním neúspěchu. Deset cenných kovů neznamená propadák, k dalším pěti medailím totiž nebylo ze čtvrtých míst daleko. Dojem kazí fakt, že kromě judisty Lukáše Krpálka nikdo další nedosáhl na nejcennější medaili. Jediného vítěze měla Česká republika v samostatné historii pouze v roce 2004 v Aténách, kde triumfoval desetibojař Roman Šebrle. Tam ale výprava získala o jedno stříbro více. I v Riu se ukázalo, jak tenká je hranice mezi úspěchem a neúspěchem. Kdyby si bronzový vodní slalomář Jiří Prskavec nepřipsal dotyk branky, kdyby stříbrný rychlostní kanoista Josef Dostál měl ve finále jinou dráhu a nenahrál soupeři, stali by se olympijskými vítězi a hodnocení by vypadalo jinak. Český tým by v medailové bilanci nefiguroval až v páté desítce. Jak však známo - na "kdyby" se nehraje...
Absolutorium zaslouží Lukáš Krpálek, ale i dvojnásobný medailista Josef Dostál a tenisté. Hned několik hvězd dokázalo po zdravotních problémech zazářit. Stříbrný biker Jaroslav Kulhavý měl zlomenou ruku, bronzová oštěpařka Barbora Špotáková zase nohu. Bronzový skifař Ondřej Synek se potýkal s vážnými potížemi zad. Překážkářku Zuzanu Hejnovou trápila achillovka, přesto skončila těsně pod stupni vítězů. O vlas unikla medaile také tyčkaři Janu Kudličkovi, sportovnímu střelci Davidu Kosteleckému či kanoistovi Vítězslavu Gebasovi. Objevily se i výpadky adeptů na cenný kov.Sportovní střelci nezískali medaili po sedmi letních olympiádách v řadě, i když David Kostelecký k ní měl blízko. Adéla Bruns bohužel nebyla v takové formě jako před čtyřmi lety, kdy skončila třetí. Víc se čekalo od kanoisty Martina Fuksy, skifařky Miroslavy Topinkové Knapkové, deblkanoistů a kajakářky Kateřiny Kudějové na divoké vodě, oštěpaře Jakuba Vadlejcha a možná i mílaře Jakuba Holuši. Deváté místo moderního pětibojaře Davida Svobody je adekvátní vzhledem k jeho zdravotním problémům v posledních letech.
Neúspěch zažili plavci, kteří se ani jeden nedostali z rozplaveb. "Samozřejmě nás mrzí, že jsme v žebříčku tak dole. V Londýně jsme byli výrazně výš, protože jsme měli čtyři zlata. Na druhou stranu dobře vidíme, že rozdíly jsou minimální, záleží i na štěstí,"řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. "My jsme neměli extrémní štěstí a vzhledem k situaci, v níž se český sport nachází, a k nejméně početné výpravě v samostatné historii, tak si myslím, že je to pořád dobré. Já z toho mám dobrý pocit," prohlásil. Co v Riu fungovalo nejlépe v historii, to byl týmový duch. Čeští sportovci bydleli poprvé všichni v olympijské vesnici, což mělo pozitivní vliv na náladu v týmu. Vzájemně se podporovali, fandili a také slavili úspěchy. "Není to o těch medailových součtech, ale o jednotlivých příbězích. Soudržnost týmu tady byla extrémní. To je pro mě osobně asi nejvíc," uvedl šéf české mise Martin Doktor, dvojnásobný olympijský vítěz v rychlostní kanoistice z roku 1996. A ještě jedna záležitost by se už neměla nikdy opakovat - případ rychlobruslařky a pro léto cyklistky Martiny Sáblíkové, která pro chybný výklad pravidel českými funkcionáři nemohla startovat v olympijské časovce. Zvláštní panel Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) zamítl přímo v Riu de Janeiro žalobu ze strany jejího týmu, který usiloval o umožnění startu, přestože se Martina Sáblíková nenominovala v souladu s nastavenými pravidly Mezinárodní cyklistické unie (UCI). "V tuto chvíli ve mně samozřejmě převažuje obrovské zklamání, doufala jsem ve start do posledních chvil," uvedla Martina Sáblíková v tiskové zprávě Českého olympijského výboru. Žila totiž v domnění, že si na loňském mistrovství světa olympijský start zajistila. Když ale UCI na začátku června zveřejnila seznam kvalifikovaných zemí, Česká republika na něm chyběla.Cyklistický svaz podle všeho pracoval s mylným výkladem kritérií. Trojnásobná olympijská vítězka v rychlobruslení přesto odletěla do Brazílie, kde se intenzivně připravovala v tréninkovém azylu 180 km od Ria na možný start. Bohužel marně!
Olympijské parky v ČR navštívil milion lidí, nejvíc v Pardubicích
Olympijské parky na Lipně, v Pardubicích, Plzni a Ostravě, otevřené po dobu konání her v Riu de Janeiro, navštívilo v součtu kolem milionu fanoušků. Parky byly v provozu 17 dní. Nejvíc lidí přišlo do parku v Pardubicích, bylo jich přibližně 400.000. Největší park Rio-Lipno přivítal skoro 350.000 osob. "Tyto počty návštěvníků jsou jednoznačně úspěchem. Ještě víc mne těší, že lidé mířili do parků hlavně za sportem," uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval v tiskové zprávě. Park Rio-Lipno obsahoval osm lokalit. V Černé v Pošumaví, Frymburku, Horní Plané, Lipně nad Vltavou, Loučovicích, Nové Peci, Přední Výtoni a Vyšším Brodě si návštěvníci mohli vyzkoušet 47 olympijských i neolympijských sportů. Návštěvnost parku překonala odhady organizátorů. Všechna sportoviště byla v podstatě neustále obležena lidmi. Ve frontě stáli lidé například i proto, aby si mohli vyzkoušet boxování pod dohledem profesionálního trenéra.Olympijský vítěz Lukáš Krpálek a bronzoví medailisté Jiří Prskavec a Ondřej Synek na Lipno přicestovali přímo z Ria. Přijela i řada bývalých sportovních legend včetně držitelů olympijského zlata Jiřího Dalera, Štěpánky Hilgertové, Kateřiny Neumannové, Evy Samkové či Romana Šebrleho a světové rekordmanky v běhu na 800 metrů Jarmily Kratochvílové. Park Rio-Lipno byl rovněž vrcholem krajského projektu Jižní Čechy olympijské. S průběhem akce vyjádřil v tiskové zprávě spokojenost i jihočeský hejtman Jiří Zimola. Podotkl, že po logistické stránce to byla jedna z největších akcí pořádaných poslední dobou na území kraje.