Barokní areál Mariánské Týnice by mohl být dostavěn podle Santiniho vize

Poutní areál v Mariánské Týnici byl a stále je cílem mnoha cest. Dnes tam míří především ti, kteří se chtějí blíže seznámit s barokem - jeho architekturou, výtvarným uměním a v neposlední řadě duchem a náladou. Areál poutního místa ale není kompletní, chybí část ambitu. Možná už ale dlouho chybět nebude...

Mariánská Týnice kolem roku 1785

Kostel Zvěstování Panny Marie s proboštstvím a ambitem byl postaven v 18.století podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Základní kámen položil v roce 1711 slavný opat plaského kláštera Eugen Tyttl. Součástí areálu měly být dva ambity, postaven byl ale jen jeden, na západní straně. Na východní straně se pak stihla postavit jen malá část. Důvody vysvětluje ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Irena Bukačová.

"Klášter v té době, kdy budoval Mariánskou Týnici, přestavoval také veliký areál plaského kláštera samotného. Stavba se vlekla velice dlouho. A protože v místech, kde měly být ty druhé ambity, stály ještě staré užitkové stavby, tak na to klášter nespěchal. Kláštery vše dělaly pod zorným úhlem věčnosti, počítaly zkrátka s tím, že budou existovat věčně. V roce 1785 ale byl bohužel plaský klášter zrušen a ty velké ambice na postavení mimořádného poutního místa zhasly."

Ve dvacátém století se kostel i ostatní budovy nacházely už ve značně zchátralém stavu, zřítila se i kopule kostela. Areál se přesto nakonec podařilo opravit do dnešní podoby. A tím by ale celá věc končit neměla. Naopak, se stavěním by v Mariánské Týnici rádi pokračovali a podle Santiniho vybudovali poslední chybějící část.

"Po těchto plánech zůstaly četné vizualizace plánů, ty samotné plány fyzicky nemáme, Santiniho plánů se v originále zachovalo málo. Zůstaly ale barokní veduty, které ukazují, jak si to opat Eugen Tyttl, který to u Santiniho objednával, představoval. Jsou k tomu také písemné materiály, zprávy v kronikách, které tento projekt oslavovaly. Počítalo se s tím, jak psal plaský řeholník Mauritius Vogt, že tady má být dvojitý ambit na východě i západě. Je to rozdíl od jiných ambitů, které jsou třeba kolem Svaté Hory, tak tady to mělo být na západě a východě."

Mariánská Týnice

Plzeňský kraj a muzeum, které nyní sídlí v bývalém proboštství, žádají o dotaci z Integrovaného operačního programu, projít už museli i různým schvalováním. Jejich plán na současnou dostavbu barokní památky navíc nesklidil nadšení u všech. Podle ředitelky ale tato praxe není například v Německu výjimečná a areál by měl být uzavřen z estetických i bezpečnostních důvodů.

Centrum baroka

Západočeské baroko je známým fenoménem, a v souvislosti s Mariánskou Týnicí se objevuje i sousloví Centrum baroka. Jde o nové pracoviště, které se má zabývat přímo barokem, jeho kulturou a dědictvím. Má mimo jiné za cíl prezentovat barokní kulturu a architekturu odborníkům a veřejnosti promocí publikací, worshopů i přednášek.

Kostel Zvěstování Panny Marie Mariánské Týnici, foto: Czech Tourism

"Barokní kultura je jednou z nejvýznamnějších historických částí kultury v Čechách. Dodnes je barokní architektura v krajině nejpatrnější a můžeme říct, že i v našich duších je baroko stále přítomné. My se budeme snažit k prohloubení poznání barokní kultury v Čechách, protože já patřím k těm, kteří tvrdí, že baroko nebylo dobou temna, ale dobou, která přinesla do českých zemí jedinečnou architekturu a jedinečnou kulturu."

Pokud si tedy chcete opravit názor na baroko, případně už patříte k jeho obdivovatelům, můžete vyrazit do Mariánské Týnice. 15. června tam bude zahájen Letní barokní festival s programem, který by měl zaujmout celou rodinu.