Mariánská Týnice ukrývá i láhev rumu
Čtyřicet kilometrů severně od Plzně se tyčí krásná Santiniho stavba, Mariánská Týnice. Svého času přitom hrozilo, že z ní bude jen zřícenina.
O stavbě kostela na tomto poutním místě rozhodl cisterciácký opat Evžen Tyttl a roku 1711 byl položen základní kámen. Jako hlavní motiv se v kostele objevují šesticípé mariánské hvězdy.
"Jediná hvězda je osmicípá a podle tradice pod ní má být položený základní kámen k této stavbě," přivítala nás ředitelka muzea Irena Bukačová. Stavba neprobíhala nejrychleji, kostel byl vysvěcen o více než 70 let později.
"Kláštery pracují pod zorným úhlem věčnosti, tak je nic nehnalo k tomu, aby se stavělo rychle. Když se stavěla Mariánská Týnice, tak klášter stavěl ještě Plasy a opravoval spoustu dalších far. Mariánská Týnice sloužila svému účelu v této krásné podobně jen krátce, protože v roce 1785 byly kláštery zrušeny a postihlo to i Mariánskou Týnici. Byly odsud odvezeny všechny cennosti a patřilo to Náboženskému fondu, což bylo něco jako státní statky po válce, který to spravoval velice nedbale."
V roce 1920 došlo na nejhorší, zřítila se kopule. Objevil se však zachránce, plzeňský architekt Hanuš Zápal. Založil náboženský spolek a do druhé světové války se podařilo část areálu opravit. Po válce byl spolek zrušen a Mariánská Týnice přešla do majetku státu. Osud památky změnil až po roce 1989, kdy bylo rozhodnuto o opravě. Zároveň se v té době otevřel program záchrany architektonického dědictví.
Dnes zase svítí Mariánská Týnice novotou. U stavby ve tvaru řeckého kříže, která stojí v krajině jako solitér, cítíte zvláštní pokoj. Poutníci sem po staletí chodili k sošce Panny Marie.
"Mariánská Týnice byla místem poutním a zázračným. Říká se, že když si stoupnete tam, kde je koruna Panny Marie, tak je nad vámi zásuvka do nebe. Tam na vás působí ta síla."
Jsou doložena nějaká uzdravení?
Ostatně stejné téma nabízela i freska od Siarda Noseckého v kopuli kostela. Byla tu Panna Marie s pláštěm, pod který utíkali lidé jako pod ochranu. Freska už při rekonstrukci znovu namalovaná nebyla. Kostel dnes slouží 5 krát za rok k bohoslužbám, konají se tu svatby, koncerty, výstavy a společenská setkání.
Mariánská Týnice dostala nový zvon, nové hodiny. Je vidět z daleka a aby tenhle pohled zůstal, nesmí se v jejím okolí nic stavět. A v kopuli, která je ukončená tzv. hrotnicí, je schováno poselství pro další generace, uvedla Irena Bukačová:
"Hrotnice je vysoká 9 metrů, je lepená jako stěžeň. Dělali nám to ve škodovce. Na tom je navlečený pozlacený kovový obal. Zvenku je vidět velikánská hvězda, která má 24 trychtýřků, takových kužílků, které jsou přiletované stříbrem. Pod tím je lilie, symbol cisterciáků a nápis Ave Maria, 40 centimetrů veliká písmena. Pod tím je ještě jedna koule a tam jsme uložili v kovovém pouzdře pamětní listiny. Je to napsané dokumentním inkoustem i vytištěné na počítači. Podepsali se tam všichni starostové z okolí a dali tam své pečeti. Jsou tam noviny, známky, peníze, taky prý cigarety a flaška rumu."
