Ekonomika
Firma Dvořák vyrobila v novém závodě stovku svahových sekaček. Sekačky už slouží ve více než v 50 zemích, mimo jiné v Austrálii, Japonsku, na Novém Zélandu, v Hongkongu, na Tchaj-wanu a nově i v Singapuru. Uvedl to jednatel společnosti Lubomír Dvořák, který dálkově řízené stroje na údržbu prudkých svahů vymyslel a má na ně patent.
Vláda schválila státní pomoc v souvislosti s útlumem těžby černého uhlí v Dole Paskov. Těžba by podle dohody státu se společností New World Resources (NWR), která důl ovládá, měla pokračovat do konce roku 2017. Vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Po schválení kabinetem musí dohodnutou pomoc schválit Evropská komise. Z dohody vyplývá, že firma bude do konce roku udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1800 kmenových zaměstnanců dolu. Během roku 2017 se počet zaměstnanců dolu může snížit na 1600. OKD si rovněž ponechává možnost provozovat Důl Paskov po roce 2017, pokud se tak rozhodne. Dohoda pozbývá platnosti i v případě, že čistý zisk dolu bude v průběhu nejméně čtyř po sobě následujících čtvrtletí v součtu kladný. Společnost OKD, která čelí ekonomickým potížím, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2500 lidí.
České dráhy vloni prohloubily ztrátu na téměř dvě miliardy korun. Důvodem jsou podle vedení kurzové ztráty či náklady na nákup vozidel, komentoval ve výroční zprávě výsledek hospodaření generální ředitel Daniel Kurucz. Se ziskem skončila dceřiná ČD Cargo, která se v minulém období potýkala s výraznou ztrátou. Přes celkovou ztrátu považuje vedení ČD hospodářskou situaci za lepší výsledek, než dopravce očekával v pololetí. Počet cestujících vzrostl o půl milionu na 169 milionů. Průměrná obsazenost vlaků zůstala na 25 procentech. Na 41 kilometrech rovněž zůstala průměrná vzdálenost, kterou cestující ve vlacích ČD ujeli. Nákladní doprava byla zisková díky snížení nákladů spojených s propuštěním zhruba 1300 zaměstnanců. Dopravci rovněž pomohla měnová intervence ČNB, protože většinu výplat dostává v eurech.
Pokud by Česko nebylo v EU, loňský hrubý domácí produkt /HDP/ by byl o 12 procent nižší. Kdyby nemělo k dispozici výhody EU, tak by rostlo stejně pomalu jako vyspělejší státy západní Evropy. Na Podnikatelském fóru to uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Prezentoval tak výsledky ekonomické studie, kterou pro úřad vlády připravilo několik významných ekonomů. Kdyby se podle studie ČR stala členem eurozóny, zvýšil by se každoroční příjem české ekonomiky o 25 až 60 miliard korun. Od roku 2004 přineslo Česku členství v EU přes 3 bilionu korun. Členství tak podle Prouzy přineslo víc než česká ekonomika vyprodukovala v roce 2004 - zhruba 300.000 korun na osobu.
Více než tři čtvrtiny podnikatelů míní, že Česká republika by dříve či později měla přijmout euro. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny. Průzkum se konal v souvislosti s desátým výročím vstupu Česka do EU. K Evropské unii, respektive k důsledkům českého vstupu do EU, se podnikatelé někdy vyjadřovali kriticky, přes 80 procent z nich si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé, a má tak malou možnost něco ovlivnit. Pokud ale jde o přijetí eura, většina z podnikatelů je pro.
Zatímco důvěra v globální ekonomiku se za uplynulý rok zvýšila jen nepatrně, domácí ekonomika si podle českých manažerů vede lépe. Na 40 procent oslovených českých manažerů míní, že domácí ekonomická situace se zlepšuje, zatímco před rokem zastávala tento názor pouze čtvrtina manažerů. Vyplývá to z Barometru investiční důvěry, kterého se v únoru a březnu zúčastnilo přes 1600 vedoucích pracovníků firem ze 48 zemí celého světa včetně 48 generálních a finančních ředitelů z České republiky. České investory lákají hlavně rozvinuté ekonomiky. Fakt, že se mezi pět nejoblíbenějších investičních cílů českých investorů řadí Německo, Velká Británie, Francie a Slovensko, ukazuje na to, že rozvinuté země se znovu dostávají do popředí investorského zájmu a že se vrací důvěra v evropskou ekonomiku. V první pětce se umístila ještě Indie.
Sociální karty, s nimiž si měli lidé vybírat dávky z bankomatů, přestaly ve středu definitivně fungovat. Česká spořitelna jako provozovatel systém vypnula. Úřady práce už příspěvky a podpory posílají potřebným buď na jejich účty, nebo poštou. Ministerstvo práce se spořitelnou jedná o případné náhradě za předčasně zrušený projekt. Sociální karty, které zavedl resort pod vedením ministra Jaromíra Drábka, měla spořitelna provozovat do roku 2024. Převzalo je 277.550 lidí, dalších 4070 je odmítlo. Celkem přes tyto účty od jejich zavedení do zrušení, tedy zhruba za rok a půl protekly dávky za 18,48 miliardy korun. Exministr Drábek zrušení projektu považuje za chybu. Podle něj měl za 12 let fungování ušetřit na provozních nákladech tři miliardy. Ukončení systému tak vyjde na 5,24 milionu korun.
V ulicích bulharského města Pleven začaly jezdit čtyři nové trolejbusy z plzeňské Škody Electric. Do Bulharska dodá firma 100 vozidel za 1,2 miliardy korun. Kontrakt zastřešuje město Burgas a vozidla míří ještě do Varny a Staré Zagory, řekl ČTK manažer projektu Škody Electric Pavel Vrba. "První čtveřici jsme do Bulharska dodali s předstihem oproti termínu v kontraktu," uvedl. Nové trolejbusy jsou v těchto týdnech k vidění v Plzni, kde je výrobce před každou dodávkou testuje. "První začaly sloužit v Plevenu. Škoda Electric letos vyrobí přes 300 trolejbusů, trojnásobek oproti loňsku. V dubnu předala první dva nové vozy v Bratislavě, kam jich dodá celkem 80 za více než jednu miliardu korun. Brzy začne výroba prvních trolejbusů z rekordní zakázky pro Lotyšsko.
V Česku přibývá specializovaných obchodů s rozmanitou nabídkou piv, takzvaných pivoték. Podle serveru Pivní recenze.cz jich je již okolo šesti desítek, zhruba o deset více než před rokem. Zatímco ve velkých městech je trh prakticky nasycen, nově pivotéky vznikají již i v mnohem menších obcích. S rostoucím počtem minipivovarů rozšiřují pivotéky nabídku domácích piv, naopak nabídka těch zahraničních stagnuje, řekl ČTK předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Počet minipivovarů se za poslední tři roky více než zdvojnásobil a v půlce letošního března jich podle údajů jejich svazu bylo 215.
