Ekonomika

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

ihomoravský kraj nabídl americké internetové společnosti Amazon vlastní pozemky pro logistické centrum mezi dálnicí D1 a brněnským letištěm. Jak uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD), zástupci internetového obchodu jsou ochotni o návrhu jednat.

Foto: ČTK
Jihomoravský kraj nabídl americké internetové společnosti Amazon vlastní pozemky pro logistické centrum mezi dálnicí D1 a brněnským letištěm. Jak uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD), zástupci internetového obchodu jsou ochotni o návrhu jednat. Jihomoravský kraj se vložil do jednání, protože chce významnou investici, která má přinést nejméně 1500 pracovních míst a kterou zatím zastupitelstvo Brna odmítalo, udržet na jižní Moravě. Do Brna přijela na jednání zástupkyně Amazonu i ředitel vládní agentury CzechInvest Ondřej Votruba. Nyní kraj bude čekat na reakci firmy. Výhodou krajské nabídky je to, že není potřeba budovat dopravní infrastrukturu.

Na 20 miliónů korun dosud přišly desítky studií k plavebnímu kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Dokud není mezinárodní dohoda, nemá smysl do této obří stavby dále investovat, uvedl ministr dopravy Antonín Prachař. Nedávno oznámil, že pozastaví pětadvacetimilionový tendr na studii proveditelnosti k vodnímu dílu, který vypsal jeho předchůdce. Ministerstvo obří projekt ze zřetele nepustilo. Na druhou stranu jsou ale pro něj přednostní jiné dopravní stavby. Zastánce projektu prezident Zeman argumentuje tím, že si vláda studii proveditelnosti dala do koaliční smlouvy, kterou by neměla porušit. "Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe by přinesl po dobu patnácti let jeho realizace 60.000 pracovních míst, což je velmi silný argument v době nezaměstnanosti, která Českou republiku trápí," řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Foto: Evropská Komise
Ekonomické sankce vůči Ruské federaci by ohrozily v první fázi v Česku asi 20.000 míst. Sekundárně vzhledem k navázanosti subdodavatelů až 50.000 pracovníků. Vyplývá to ze zjištění Hospodářské komory, která apeluje na české politiky, aby zvolili střízlivý postoj během jednání o případných sankcích vůči Rusku. Z pohledu českých podnikatelů přichází politické napětí v nejméně vhodnou dobu. Počet nových zakázek se začal zvyšovat, a firmy tak mohou po těžkém období konečně nastartovat růst. V tomto smyslu jsou právě Rusko a Ukrajina jedny z klíčových zemí pro generování zakázek českých exportérů. Současný objem exportu do Ruska dosahuje 116 miliard Kč. Rusko je navíc na prvním místě z mimo unijních obchodních partnerů ČR. V případě Ukrajiny jde o 35 miliard Kč. Přes zdánlivě nevelký podíl na českém exportu právě Rusko s Ukrajinou vykazují v posledním období dvouciferné růsty.

Ceny průmyslových výrobců se v únoru stejně jako v lednu meziročně snížily o 0,7 procenta. Proti loňskému únoru klesly i ceny v zemědělství, stavebnictví a službách. Výrobní ceny vyjadřují, jak velký je tlak na růst inflace na začátku výrobního řetězce, tedy například v továrnách nebo v zemědělství. Vývoj na této úrovni se zpravidla zanedlouho projeví v cenách pro spotřebitele. Ty se v únoru meziročně zvýšily o 0,2 procenta, podle analytiků by měly pomalu růst až k jednomu procentu v druhé polovině roku. Postupně se začne ve vývoji cen promítat vliv loňských listopadových devizových intervencí České národní banky. Centrální banka je zahájila kvůli obavám, aby nenastala deflace, tedy pokles spotřebitelských cen.

Automobilka Škoda chce zvýšit svůj tržní podíl v Evropě do roku 2018 na více než pět procent. Evropa má nadále zůstat hlavním trhem značky. Na mnoha důležitých trzích už pětiprocentní hranici Škoda překonala, například v Německu má šest procent a je nejúspěšnější zahraniční značkou. Podobný podíl má i ve Švýcarsku nebo v Rakousku a ještě silnější je ve střední Evropě, kde má 19 procent a je vedle Česka jedničkou i v Polsku a na Slovensku. Rozhodující pro růstový kurz značky zůstane Čína, kde letos zahájí prodej klíčového modelu Octavia, který se začal vyrábět v jihočínském Ning-po.

Foto: Martin Karlík
Ministerstvo školství chystá spolu se Svazem průmyslu a dopravy analýzu trhu práce. Chce určit klíčové učňovské obory a podpořit je. Analýzu chce mít hotovu do letošního podzimu. Na jejím základě pak chce změnit strukturu učňovských škol tak, aby kvalifikace absolventů odpovídala potřebám trhu práce. Změnit se má i financování škol. Na tom by se měly víc podílet firmy, ke kterým budou žáci docházet na praxi. Problémem je podle ministra Chládka i flexibilita učňů, kteří se často nedokážou přizpůsobit vývoji ve svých oborech. Ministr chce také v budoucnu zavést mistrovské zkoušky, které mají na učňovských školách nahradit maturitu.

Šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek si myslí, že by vláda měla otevřít debatu o obnovení poplatku za pobyt v nemocnici. Zrušení tohoto poplatku označil už ve středu za chybu i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vláda nyní řeší, jak chybějící peníze nemocnicím nahradit. Ministr zdravotnictví počítá se dvěma miliardami pro nemocnice a navrhuje zvýšit platby za státní pojištěnce. Peníze chce z rozpočtové rezervy, s tím nesouhlasí hnutí ANO. Podle vicepremiéra většina občanů je ochotna tento poplatek akceptovat. Placení poplatků by podle něj bylo možné u dlouhodobě nemocných omezit na měsíc ročně. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) komentoval návrhy slovy, že zrušení poplatků kromě platby na pohotovosti je v koaliční dohodě a tu považuje za závazný dokument.

Turisté na Hradčanském náměstí | Foto: Kristýna Maková,  Radio Prague International
V Česku pomalu zaniká obor profesionálních průvodců. Tvrdí to jejich družení. Nahrazují je např. američtí studenti na prázdninách, němečtí řidiči autobusů, Rusky pobývající v Čechách na turistické vízum či zaměstnanci čínských firem. Profesionální průvodci se podle sdružení v Česku již často neuživí. Podle sdružení má tato situace ekonomické dopady, neboť stát mj. kvůli šedé průvodcovské činnosti přichází o nemalé částky na daních. Sdružení navíc tvrdí, že v mnoha případech jako průvodci působí lidé bez elementárních znalostí o místě, jeho dějinách či současnosti. Sdružení průvodců požaduje přesunutí průvodcovské činnosti mezi živnosti vázané a opětovné zavedení povinné odborné průvodcovské zkoušky. Ještě před několika lety působilo v ČR kolem 2000 průvodců, nyní jsou těch profesionálních podle sdružení jen desítky.