Rožnovský skanzen předvedl velikonoční zvyky typické pro Valašsko

Ukázky velikonočních zvyků typických pro Valašsko přichystali pro návštěvníky ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hospodyňky v chalupách vařily tradiční jídla nebo barvily vajíčka. V kostelíku svaté Anny si lidé zazpívali jarní písně. Při příchodu prvních velikonočních dní lidé dříve připravovali různé pokrmy. Z kopřiv, lístků petrklíče a všeho zeleného, co na jaře vyrašilo ze země, kuchařky vařily zeleno-čtvrteční polévku. Ta se podle etnografky Vandy Vrlové jedla proto, aby lidé zůstali po celý rok zdraví.

Na zelený čtvrtek se ve všech domácnostech pekly jidáše, sladkosti z kynutého těsta ve tvaru provazu, pomazané medem a posypané mákem. "Mák symbolizoval peníze. Kolik máku, tolik peněz. A ti, co chtěli být moc bohatí, tak jidášky nesypali, ale celé je obalili v máku," poznamenala Vrlová. Velikonoční vajíčka měla na Valašsku typickou červenou barvu, která byla znakem lásky. Dívky a ženy zdobily vajíčka také batikovanou technikou, při níž využívali přírodních barviv a rostlinných ornamentů. Na Rožnovsku se kraslice vyškrabávaly a poté barvily. "Odsud se kraslice posílaly až do Vídně. Tisíce malovaných vajíček zdobily geometrické či rostlinné ornamenty," uvedla pracovnice skanzenu. Často na ně malérečky zobrazovaly kapličku, která stojí na Radhošti, nebo na ně psaly různá sdělení.