Praha hledá spojence proti preventivnímu vybíjení krav s BSE

Praha se snaží získat mezi zeměmi Evropské unie spojence, který by s ní usiloval o změnu systému preventivních porážek v případech takzvané nemoci šílených krav (BSE). Ministr zemědělství Jaroslav Palas v sobotu na toto téma jednal s německou ministryní ochrany spotřebitele a zemědělství Renate Künastovou. Po setkání řekl, že Německo a Česko možná po 1. květnu 2004 vyvolají revizi systému nakládání s nakaženými a potenciálně nemocnými dobytčaty. "Shodli jsme se na tom, že bezprostředně po vstupu do Evropské unie bychom mohli my a Německo iniciovat to, aby se stávající systém vyhodnotil a přijaly se závěry, zda je tento systém možné nějakým způsobem změnit či nikoliv," řekl ČTK Palas. S ministryní hovořil o tom, zda je pro EU přijatelný český návrh, aby se krávy určené k vybití nechaly naživu, než jim skončí období dojení po otelení. Tuto myšlenku prosazoval ministr už loni v prosinci při jednáních v Bruselu. Narazil ale na neústupný odpor Evropské komise. Praha argumentuje, že mléko nakažených krav je prokazatelně bezpečné a dobytčata určená k utracení by bylo možné označit. Brusel se ale obává ztráty důvěry spotřebitele. Künastová je podle Palase prvním ministrem členské země EU, který naznačil ochotu diskutovat o změně zacházení s dobytkem určeným k utracení kvůli BSE. Český ministr ale zatím nechce předvídat, jak by případná změna nakládání s dobytčaty vypadala. "My jsme v obecné rovině řekli, že požádáme o vyhodnocení tohoto systému - jak doposud funguje," vysvětlil.

V EU se dosud objevilo 1111 případů BSE, z toho 491 ve Velké Británii. Česko vyšetřilo od počátku roku 2001 do konce letošního listopadu na nemoc šílených krav zhruba 483.000 kusů skotu, osm bylo nakaženo. Problémem Česka je ale vysoká koncentrace chovu, která vede k nuceným porážkám stovek vrstevníků nakaženého kusu. Jen ve dvou posledních případech BSE v České republice bylo rozhodnuto o utracení více než 1100 zvířat.