Komisař Verheugen: Místo jako Terezín by měl navštívit každý Evropan

Místo, jako je bývalý koncentrační tábor Terezín na Litoměřicku, by měl podle komisaře Evropské unie Güntera Verheugena navštívit jednou za život každý Evropan. "Aby si uvědomil, že mír a demokracie nejsou garantované, nejsou jisté, je to něco, za co musíme bojovat, čeho musíme dosáhnout," uvedl komisař na závěr své pondělní návštěvy Terezína. Společně s evropskou komisařkou Margot Wallströmovou zároveň podpořil přeměnu tohoto pevnostního města na evropské město vzdělanosti, kultury a demokracie. Minulostí a budoucností Terezína je provedli bývalí vězni terezínského ghetta a představitelé města.

Europrojekt "Terezín-univerzitní město, centrum vzdělanosti, kultury a sportu", s kterým terezínská radnice evropské komisaře seznámila, počítá s tím, že do pěti let ožije pevnostní město mladými lidmi a cestovním ruchem. Tato změna bude stát zhruba šest miliard korun. Verheugen řekl, že záleží především na České republice. Pokud bude chtít, je podle něj velká šance získat peníze i ze strukturálních fondů EU. "Aby byl projekt úspěšný, musejí mu lidé věřit," poznamenala Wallströmová.

Komisařka rovněž připomněla, že dokud budou existovat aktivní fašisté a nacisté a budou pořádat demonstrace, tak se nesmí přestat v boji za evropskou demokracii. EU pomohla s vybudováním mnoha komunikací, silnic, železnic a dalších spojnic mezi lidmi v rozšířené Evropě. "Stejnou pozornost ale musíme věnovat budování lidské infrastruktury, aby se vytvářela společná identita, společný kulturní základ," uvedla Wallströmová. V tom podle ní může europrojekt Terezín pomoci.

Europrojekt Terezín není prvním pokusem o oživení pevnostního města. Již v roce 1997 se zde konala mezinárodní konference, která se zabývala budoucností Terezína. Její účastníci se shodli na tom, že ve městě by mohlo být například středisko EU pro monitorování projevů rasismu a národnostní nesnášenlivosti. Středisko dosud nebylo založeno.

Od roku 1999 působí v Terezíně Středoevropská kolonie umění MECCA. V bývalých vojenských garážích ji založili mladí pražští výtvarníci. Také oni se snaží řadou kulturních programů přilákat do města zejména mladé lidi.

Fašisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Jejich památku připomínaly do roku 1989 jen Židovský hřbitov ze 70. let a pietní místo na Ohři, kam nacisté vhodili popel svých 22.000 obětí. Jejich památku připomíná muzeum.