Špidla je před začátkem summitu o ústavě velmi flexibilní
Značnou pružnost názorů na nadcházející stěžejní jednání o evropské ústavě předváděl ve středu v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. V rozhovorech s novináři odmítl definovat přesné české záměry s tím, že vyjednávací pozice se bude vyvíjet podle průběhu summitu. Česko má podle něj veliký zájem na úspěšném výsledku a bude se o něj snažit; pokud by nenastal, bude to prohra, nikoli však tragédie. "Je větší pravděpodobnost, že dohoda bude uzavřena, než že by nebyla. A když uzavřena nebude, bude se jednat dále. Evropa má dlouhé dějiny a prodloužení nějakého jednání ještě není krizí," řekl skupině novinářů. Uznal ovšem, že takové vyústění by vyvolalo "vážnou situaci", a popřel, že by Praha dávala přednost pokračování podle niceské smlouvy. Ústava připravená Konventem znamená jednoznačně "pozitivní posun".
Na rozdíl od řady zemí, které jasně stanovily "červené čáry", za které nehodlají jít, udržuje Česko ve Špidlově podání mlhavou nejasnost. Premiér bruselským médiím ani nepopsal mandát, na kterém se vláda v neděli večer dohodla; řekl, že chce být konstruktivní a prosazovat politickou vůli ke kompromisům "V okamžiku, kdy jdete do jednání se zřetelně vyjádřenou strategií, jste mnohem slabší," vyložil s tím, že nehodlá předem vyhlašovat žádné limity. Několikrát zasadil nadcházející zkoušku do historického kontextu. "Není tak důležité, zda se udělá velký nebo malý krok. Hlavní je, zda se koncepce (evropské integrace) upevní nebo oslabí."
Nepříznivě reagoval Špidla na hrozby Německa, Francie, Belgie a dalších zakládajících členů EU, že pokud se nepovede dohoda v pětadvaceti, unie se rozloží a integračně naladěné země vytvoří "pevné jádro", které bude pokračovat. Takový vývoj není podle něj v ničím zájmu. "Neexistuje žádný evropský stát, včetně Německa, který by mohl ovlivňovat řešení globálních problémů," podotkl. "Proto jsme toho názoru, že integrace má pokračovat. Intenzivní sázka na dvourychlostní Evropu není podle mě v zájmu žádné evropské země." Na okraj poznamenal, že Česko je už tak jako tak "tisíc let jádrem Evropy".
Také v projevu k belgickému Královskému institutu mezinárodních vztahů Špidla označil za "překonanou" myšlenku Evropské unie "a la carte", z níž by si každý vybíral, co by chtěl. Usoudil, že i v rozšířené EU se může naprostá většina zemí podílet na všech aktivitách. "Měli bychom se snažit zachovat maximální úroveň evropské soudržnosti a v budoucnosti ji ještě zvyšovat."
V rozhovoru s českými novináři však vyjádřil pochopení pro úzkost a frustraci zakládajících členů EU, kteří se takto vyjadřují. "Ty státy, které mají za sebou 50 let Evropy, ji prožívají jako vysokou hodnotu a mají samozřejmě obavy, že by mohlo dojít k nějaké její destrukci nebo oslabení." Tyto obavy jsou do značné míry přirozené a je třeba je chápat. "Uvědomme si, že země, které souhlasily s rozšířením, prožívají zásadní změnu. Vyšly ze stabilizovaného systému, který jim roky přinášel zřetelný prospěch, a rozhodly se umožnit podíl na své prosperitě ostatním." Podle Špidly je třeba ocenit, že se "patnáctka" nadále bude dělit s nováčky o svůj blahobyt - skoro všichni dosavadní členové na ně budou přispívat.
Ještě než se sešel s předsedou EK Romanem Prodim k první výměně názorů o tom, jak a případně koho má Česko jmenovat prvním komisařem, vypočítal Špidla "parametry" tohoto člověka, jak jsou běžné v EU. Měl by to podle něj být člen vlády nebo bývalý člen vlády, případně vysoký státní úředník, v každém případě "uznávaná osobnost s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Technické kvalifikace (jazyky) jsou samozřejmé." Přiznal, že takové osoby jsou vytipovávány, jedná se s nimi a od některých už má souhlas, že "by do toho šly".
