Evropská komise hodnotí návrh české reformy pozitivně jako krok správným směrem

Jako "opatrně optimistické" popisuje Evropská komise své hodnocení vládního návrhu české reformy veřejných financí. Považuje ji za první krok k jejich konsolidaci, jen velmi opatrně ale komentuje šanci reformy na schválení parlamentem i na případný příznivý vliv na ekonomickou situaci.

Komise se domnívá, že česká vláda správně koncipuje reformu o dvou částech, jež se rovnovážně týkají rozpočtových příjmů i výdajů. Volí tak těžší cestu; snazší by zajisté bylo pouze zvýšit daně. Debata v politické rovině a mezi sociálními partnery ukázala, že existuje jisté pochopení pro takový postup.

V daňové části návrhu komise vítá především nové zákony o dani z přidané hodnoty a o spotřebních daních, které znamenají definitivní sladění se směrnicemi EU. Po prezidentském zamítnutí se tudíž s napětím očekává jejich osud. Pokud neprojdou, bude mít Česko sedm měsíců před vstupem jeden černý puntík navíc na seznamu nesladěné legislativy.

Daně z příjmů a z nemovitostí právo EU neupravuje, takže ani hodnocení navržených změn není podrobné. "Vidíme snahu uspokojit významné ekonomické aktéry, tedy podniky, a zároveň zajistit větší tok příjmů do státní pokladny," podotkl expert EK. Podle znalců by zdanění podniků mělo začít klesat od evropské špičky směrem k průměru, což by mělo pomoci jejich konkurenceschopnosti.

Naopak daňové zatížení statisíců příslušníků svobodných profesí bude jen spravedlivé, protože jejich situace byla "až příliš příznivá". Nebylo by divu, kdyby tito samostatně podnikající lidé protestovali; nová situace ale posune ČR ke standardu aplikovanému v zemích EU.

V oblasti sociálních výdajů Praha podle EK vyslyšela opakované pobídky, aby se hluboce zamyslela nad podobou a logikou důchodového, nemocenského a sociálního systému. Navrhované úpravy nejdou dost daleko, lze je ale považovat za první etapu na této cestě. Svědčí to o snaze přemýšlet o skutečných prioritách a orientovat sociální zabezpečení na potřebné vrstvy obyvatelstva, protože plošné uspokojování všech si stát nemůže dovolit. Konkrétní opatření EK ovšem nehodnotí, protože v této oblasti nemá kompetence.

Navrhovaná česká opatření se podle ní podobají postupu některých chudších zemí EU a také tomu, co se doporučuje dalším státům unie - soustředit státní výdaje v rámci přerozdělování na slabé vrstvy obyvatelstva a zabránit tak tomu, aby "stát blahobytu" dusil samotný stát. EK oceňuje, že bolestná debata na toto téma jde v Česku na dřeň problémů, aniž by vyvolávala zásadní sociální konflikt.