Česko v komentáři

Hostem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři je publicista Petr Holub. Minulý týden jsme se podrobně zabývali nejdůležitějšími událostmi loňského roku v České republice. Dnes se pokusíme probrat tím, co nás čeká letos.

Česko v komentáři

Už za několik dní, ve středu 15. ledna budou poslanci a senátoři na společné schůzi ve Španělském sále Pražského hradu volit nového prezidenta republiky. Myslíte si, že se jim podaří vybrat nástupce Václava Havla hned v první volbě, anebo dojde na provizorium a hlavy státu se dočkáme až po přijetí zákona o přímé volbě prezidenta?

"Mně se především líbí ta otázka, která je stavěná tak dramaticky. Opravdu ten nový rok přinese řadu takových dramatických otázek. Také není snadné na ní odpovědět, protože co se skutečně toho patnáctého nebo v některých ještě následujících dnech stane se nikdo neodvažuje předpovědět. Velmi pravděpodobně nebude v té první volbě zvolen prezident, ale je otázka, co bude dál. Jestli bude druhá volba, kde by kandidoval Miloš Zeman, anebo všechny politické strany začnou připravovat zákon o přímé volbě prezidenta. To, že všechno skončí přímou volbou prezidenta a nějakým prezidentským provizoriem, je v tuto chvíli nejpravděpodobnější."

To ale může přinést určité komplikace, například co se týče Ústavního soudu. V červnu devíti soudcům z patnácti končí mandát a soudce Ústavního soudu jmenuje prezident. Jak z této situace?

"Těch komplikací může být daleko víc. Určitě se ještě dostaneme k tomu, že hrozí válka s Irákem, a tam prezident jako nejvyšší šéf branných sil je velice důležitou figurou. Myslím si, že politici k tomu příliš přihlížet nebudou, především k těm ústavním soudcům, protože, jak známo, kvůli nějakým procedurálním záležitostem nechali několik měsíců bez řízení Nejvyšší kontrolní úřad a příliš se nad tím nepozastavovali. Tudíž ani Ústavní soud nebudou příliš hájit, jeho akceschopnost."

Vzpomněl jste konflikt s Irákem. Dosavadní vývoj naznačuje, že k němu zřejmě dojde a že by se ho mohly zúčastnit, stejně jako před dvanácti lety při operaci "Pouštní bouře", i čeští vojáci. Je, podle Vás, na tuto účast i případné odvedné akce česká společnost připravena?

"Tak to asi bude nejdramatičtější záležitost celého letošního roku, ta válka s Irákem, pokud k ní dojde. A zřejmě k níc dojde. Je možné, že již do týdne bude hlasovat Parlament o tom, jestli do té války nějak vstoupíme aktivněji. Zatím se zdá, že NATO požádá Českou republiku o chemickou jednotku. Ti chemici mají velmi důležitou roli ve spojených silách, tak že nás čeká už možná v příštích dnech velký šok. Česká společnost na to vůbec připravena není, na to je zcela jednoznačná odpověď. Nejvíce za to mohou opravdu politici, protože oni o té hrozbě konfliktu s Irákem v posledních dnech vůbec nehovořili. Teď se jim bude velice těžko vysvětlovat, že země najednou stojí ve velkém konfliktu, když o tom dosud neztratili ani slova."

Nejbližší dny zřejmě ukáží, jak se bude situace vyvíjet dál. Vraťme se ale k dění u nás doma. V plném proudu je reforma státní správy. Od nového roku zaniklo 73 okresích úřadu, které nahradilo 205 tzv. pověřených obcí. Jedním z hlavních cílů reformy je přiblížení státní správy občanům. Je to, podle vás, reálné, anebo budou lidé reformu vnímat jako pouhý nárůst úředníků?

Ministryně zdravotnictví Součková a ministr financí Sobotka, Foto: ČTK

"Já si myslím, že občané to mohou vidět jenom jako růst byrokracie. Navíc k faktickému růstu úředníků dojde. Je to dané trochu tím, že se vytratil z té reformy její smysl, protože, co znamená přiblížení veřejné správy občanům? Znamená to, že budou na úřad jezdit místo deseti kilometrů pět? Tak se nám to snaží vláda představit, ale to přece nebylo smyslem té reformy. Přiblížení veřejné správy občanům znamená, že samospráva převezme řadu funkcí normálních státních úřadů, tedy krajská zastupitelstva, obecní zastupitelstva měla převzít kontrolu nad záležitostmi, které dříve vyřizovaly státní okresní úřady. Tento rozměr se ale vůbec nezmíňuje a účast občanů při rozhodování jako kdyby nebyla obsahem reformy. To, myslím, je velká chyba a reforma, která není občanům dobře vysvětlena, kdy nechápou, jak se má změnit jejich chování, nemůže dopadnout dobře."

Jedním z důležitých a zároveň nutných kroků vlády na cestě do Evropské unie je reforma veřejných financí. Podmínka maximálně tříprocentního podílu schodku veřejných financí na hrubém domácím produktu je doslova nožem na krku vlády. Myslíte si, že návrh, který vypracovalo ministerstvo financí, může k tomu cíli vést?

Deficit státního rozpočtu 2002-2006, Graf: ČTK

"Já mám takovou tendenci chválit vaše otázky. Zase byla dobrá, a to proto, že to je skutečně nejdůležitější vnitropolitická otázka, kterou musí vláda řešit a která ovlivní jednak její vlastní stabilitu, jednak stabilitu české ekonomiky. Myslím si, že ministr financí Bohuslav Sobotka zaslouží pochvalu za to, že tu reformu připravil tak brzy, že je profesionálně zpracována. Já sám si ale myslím, že její principy ještě nejsou tak dobře promyšleny, protože nejjasnější jsou škrty v sociální oblasti a přitom sociální oblast nebere ze státního rozpočtu tolik peněz. Nejvyšší růsty státních výdajů byly v poslední době na podporu průmyslu a zemědělství a na zvýšení počtu úředníků. Ten jejich počet se v posledních čtyřech letech zvyšoval velice. Naopak se škrtalo ve školství, v kultuře, ve výdajích na životní prostředí, zhruba na svém zůstaly sociální výdaje a zdravotnictví. Tak že pokud ta Sobotkova reforma bude zaměřena na škrtání v oblastech, kde se beztak už nějakým způsobem škrtalo a nebude škrtat tam, kde dochází k nejvyššímu nárůstu výdajů, to znamená v podpoře ekonomiky a v růstu byrokracie, tak si myslím, že se mine svým účinkem."

V červnu nás čeká další důležitý krok směrem k Evropské unii - všelidové hlasování o vstupu. Vláda slibovala masívní propagační kampaň. Ta se pomalu rozjíždí, ale zatím je poněkud nevýrazná. Podaří se, podle vašeho soudu, přesvědčit většinu národa o nezbytnosti vstupu Česka do Evropské unie?

"Já myslím, že my, kteří bychom rádi, aby Česká republika byla plnoprávným členem Evropské unie, spoleháme na to, že Češi se normálně pragmaticky rozhodnou, že to je pro ně výhodné zapojit se otevřeně do evropské spolupráce, místo, aby se nechali vláčet událostmi a stejně tím, co Brusel rozhodne. Proto si spíš myslím, že referendum dopadne dobře, protože Češi jsou zkrátka rozumní. Ta kampaň totiž, jak to vypadá, zatím nikoho nepřesvědčila a nejspíš ani nepřesvědčí. Státní správa v tomto opravdu nemá žádné zkušenosti. Nejde třeba do Rakouska, kde běžela velice profesionální kampaň před referendem o vstupu do Evropské unie iniciovaná z politické sféry. Čeští politici dělají jednu chybu za druhou. Tou hlavní chybou je, že si neuvědomují specifiky žurnalistické práce. Oni by měli nějakým způsobem oslovit novinářskou veřejnost a přesvědčit ji, aby se té kampaně nějak účastnila. Politici bohužel mají tendenci si novináře zavolat a říct jim: já vám dám peníze, udělejte něco pro mě. Tím samozřejmě popírají vůbec novinářskou profesi. Pokud to nepochopí, jejich kampaň skončí katastrofou a nějakými hloupými reklamami v komerčních televizích."

Stál jste před nelehkým úkolem. Čas totiž prověří, nakolik Vaše soudy byly pravdivé. Děkuji Vám za názory. Hostem ve studiu byl publicista Petr Holub.