Vláda je pro prezidenta voleného občany a zúženou imunitu
Prezidenta by napříště neměl volit parlament, ale přímo občané. Předpokládá to novela Ústavy, kterou ve středu schválila vláda. Kabinet je také pro omezení imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců a rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu i na hospodaření krajů či využití státních dotací. Novela upravuje i některé kompetence hlavy státu či rozšiřuje okruh zákonů, u nichž sněmovna nemůže přehlasovat Senát.
Z původního návrhu vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD) po dnešním jednání vypadlo ustanovení, podle něhož by takzvaná abolice, čili právo prezidenta zastavit probíhající trestní řízení, vyžadovala spolupodpis předsedy vlády. "Když to zjednoduším, tak pan premiér si nepřál, aby se účastnil takového rozhodnutí, které je vyjádřením vůle hlavy státu," vysvětlil na tiskové konferenci Rychetský.
Kabinet nezměnil ani zákonodárnou iniciativu. Rychetský původně navrhoval, aby změnu legislativy mohla iniciovat vláda, krajské zastupitelstvo, skupina nejméně deseti poslanců nebo skupina nejméně pěti senátorů. Zůstává tedy dosavadní úprava, která tuto pravomoc dává vládě, krajům, poslanci, skupině poslanců nebo Senátu jako celku.
Pravidla pro přímou volbu počítají s tím, že kandidáty na prezidenta by mohlo navrhnout nejméně dvacet poslanců, skupina alespoň deseti senátorů nebo občan starší 18 let, který svoji nominaci podpoří peticí s podpisy 10.000 dospělých občanů. Volba by byla maximálně tříkolová.
Prezidentem by byl zvolen kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu platných odevzdaných hlasů, uvedl vicepremiér. Pokud by první hlasování nepřineslo takový výsledek, dva finalisté s nejvyšším počtem hlasů by postoupili do druhého kola. Nejvyšší ústavní funkci by získal ten, jehož by volila nadpoloviční většina občanů. V krajně nepravděpodobném případě, kdyby oba kandidáti získali naprosto stejný počet hlasů, by šli lidé k urnám potřetí. Určení prezidenta losem, jak navrhovali dříve někteří zákonodárci, totiž nepovažuje Rychetský za důstojné. Kdyby nevzešla hlava státu ani z třetího kola, což je už skoro nemožné, celé klání by se opakovalo, dodal Rychetský.