Češi na Slovensku mají mít snadnější přístup k dvojímu občanství

Vláda v pondělí schválila návrh, který má umožnit více Čechům dlouhodobě žijícím na Slovensku mít dvojí občanství. Týká se Čechů, kteří kvůli slovenskému občanství ztratili českou státní příslušnost, a to v době od 1. ledna 1994 do 1. září 1999.

Dvojí občanství mají dnes pouze Češi dlouhodobě žijící na Slovensku, kteří si v roce 1993 zvolili prohlášením slovenské občanství, a tím podle výkladu českého státu přišli o české. Ústavní soud jim v roce 1997 přiznal právo mít dvojí občanství, které stvrdila novela zákona z roku 1999. Řada Čechů žijících na Slovensku si tamější občanství v roce 1993 nezvolila. Kvůli různým problémům se ale rozhodli o slovenskou státní příslušnost požádat později, a tím pozbyli české občanství. Novela z roku 1999 o dvojím občanstvím se však na ně již nevztahuje. Právě této skupiny lidí se týká návrh, který dnes na návrh ministra vnitra Stanislav Grosse schválila vláda. Podnět k přípravě návrhu dala Rada vlády pro lidská práva. Nyní lze nabýt vedle českého občanství ještě občanství jiného státu narozením ve smíšeném manželství, kdy dítě získává občanství obou rodičů. Kromě toho mohou prohlášením do roku 2004 české občanství dostat emigranti, kterým bylo odňato v době komunistického režimu.

Česká vláda udělala radost krajanům na Slovensku."Je to super," uvedla šéfredaktorka krajanského časopisu Česká beseda Helena Miškufová o rozhodnutí české vlády rozšířit možnost dvojího občanství pro další Čechy žijící na Slovensku. Vzápětí však zalitovala, že opominuta zůstává nejpočetnější krajanská skupina, a to potomci českých rodičů, kteří se narodili na Slovensku anebo ještě na Podkarpatské Rusi.

Při posledním, předloňském sčítání lidu se k české národnosti přihlásilo na Slovensku 44.620 lidí, dalších 2348 pak k národnosti moravské. Přesná statistika, kolik krajanů má české občanství, neexistuje, ale odhaduje se, že může jít o 10.000 až 15.000 lidí.