Parlament zkusí prezidenta vybrat příští pátek, očekává se duel Klaus-Zeman

Parlamentu zbývá do druhého pokusu o zvolení prezidenta týden. Představitelé politických stran se dohodli na tom, že se poslanci a senátoři sejdou na Pražském hradě znovu již v pátek 24. ledna. Poté, co lidovci oznámili, že předseda Senátu Petr Pithart do druhé volby nepůjde, se momentálně zdá, že o funkci prezidenta by mohli svést souboj bývalý předseda ODS Václav Klaus a někdejší šéf ČSSD Miloš Zeman. Poslanci ODS už Klause navrhli a se Zemanovou nominací za ČSSD se už asi smiřují i ti sociální demokraté, kteří ho za prezidenta nechtějí. Také oni totiž připouštějí, že Zemanovi příznivci dokáží při sobotním jednání Ústředního výkonného výboru strany tuto nominaci prosadit. Přesto nelze vyloučit, že různá kuloárová vyjednávání přinesou překvapení, navíc není jasné, zda další strany nenavrhnou ještě další kandidáty. Na tom, že členové obou parlamentních komor se ve Španělském sále Pražského hradu sejdou již v pátek v 10:00, se zástupci parlamentních stran a klubů shodli hladce. Například unionisté sice podporují co nejrychlejší zavedení přímé volby, ale na řadu by přišla nejdříve až po krachu druhé volby a ani v takovém případě to není jisté. Třeba současný prezident Václav Havel, sám zastánce přímé volby, řekl, že jeho nástupce by měl zvolit ještě parlament, i když co nejdříve. Teprve poté podle něj nastane čas na změny Ústavy, které musí případnému zavedení přímé volby předcházet. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda uvedl, že lidovci nyní počkají na úplný seznam kandidátů navržených jinými politickými stranami do druhé volby. Pak se podle něj rozhodnou, zda některého z nich podpoří. Pihart sice v první volbě spolu s Klausem postoupil do druhého i třetího kola, dost hlasů na zvolení ale zdaleka neměl. Lidovci a unionisté dávali opakovaně najevo, že by uvítali, kdyby se podařilo najít společného kandidáta celé vládní koalice. Tomu už ale pro druhou volbu zjevně příliš nevěří ani předseda ČSSD Vladimír Špidla. Řekl, že tato možnost je otevřená, ale on ji nepředpokládá. Očekávaná Zemanova nominace je pro unii i lidovce nepřijatelná. Sám Špidla Zemana za prezidenta nechce. Svoboda připustil, že pokud ani z druhé volby nevzejde Havlův nástupce, může se Pithart opět objevit mezi kandidáty na prezidenta, a to v třetí volbě hlavy státu nebo později při případné přímé volbě. Některé informace z KSČM naznačují, že komunisté by ve druhé volbě Zemana podpořili, jejich předseda Miroslav Grebeníček ale řekl, že je to předčasná otázka. Neřekl ani, zda a jakého kandidáta tedy postaví KSČM. Komunisté jsou podle něj připraveni k jednání, ze kterého by měl vzejít prezident, jehož si doma váží a zahraničí ho respektuje. Grebeníček již ve čtvrtek uvedl, že ani Klaus na zasedání klubu komunistických poslanců v předvečer první prezidentské volby "nevystoupil nejhůř ve snaze získat KSČM". Poslancům a senátorům se ve středu nepodařilo ani ve třech kolech nikoho zvolit. Komunistický kandidát Miroslav Kříženecký a kandidát ČSSD Jaroslav Bureš skončili už v kole prvním. Neúspěch Bureše, kterého nevolili ani všichni sociální demokraté, ještě zvýraznil vnitrostranické spory v ČSSD. Nejen někteří domácí pozorovatelé první volbu hodnotí jako Špidlův neúspěch. Například Berliner Zeitung napsal, že první pokus zvolit prezidenta skončil kvůli Burešovi debaklem nejen vládních sociálních demokratů, ale také předsedy ČSSD Špidly.