Státní svátek připomíná odkaz cyrilometodějské mise

Cyrilometodějská mise na Moravě, kladoucí základy ke vzniku českého státu, je datována druhou polovinou 9. století. Odkaz sv. Cyrila a Metoděje, jimž učebnice dějepisu přisoudily roli takzvaných věrozvěstů, připomínal páteční státní svátek. Obecně, nejen v katolické církvi, je tato tradice spojována s duchovním odkazem křesťanství v českých dějinách. Oba bratři - kněží ze Soluně - jsou považováni za modely pro misionáře. Dokázali včlenit evangelium do domácí kultury a tu zapojili do života církve. K cyrilometodějství se po první světové válce přihlásila také Církev československá husitská a obnovené české pravoslaví.

Cyril (Konstantin) a Metoděj přeložili biblické a liturgické texty do řeči Slovanů a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. V 19. století využívali cyrilometodějskou tradici katoličtí kněží k národnímu probouzení obyvatel Moravy a tradice podpořila také slovanskou vzájemnost. Na celou katolickou církev byl svátek v liturgickém kalendáři rozšířen roku 1880.