Věrozvěstové Cyril a Metoděj přinesli i hlaholici, nejstarší slovanské písmo
V Česku je státní svátek. Připomínáme si příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v roce 863. Historicky je doloženo pouze to, že přišli na jaře. Proč tedy 5. červenec?
Poprvé byly totiž na tento den stanoveny oslavy tisícího výročí příchodu soluňských bratří na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka papežem Piem IX.
Hlaholice nebo cyrilice? Mnozí tápou
Učence povolal v roce 863 kníže Rastislav. Starší Metoděj spravoval jednu z provincií, mladší Konstantin učil na univerzitě v Cařihradě a císař ho posílal na učené debaty a jednání. Když přišli na Velkou Moravu, vytvořil Konstantin nové písmo. A tady mnozí tápou.
Byla to cyrilice nebo hlaholice? Logicky by se nabízela cyrilice, protože nese jeho jméno. Ale bylo to jinak. Konstantin vytvořil hlaholici, písmo, které foneticky odpovídalo mluvené staroslověnštině a četlo se tak, jak bylo napsáno.
Hlaholice měla původně 41 základních znaků. Název zřejmě získalo písmo podle staroslověnského slovesa glagolati (mluviti). Glagol pak znamenalo slovo. Bratři založili školu, kde se 200 mladých mužů učilo v novém písmu číst a psát, aby se mohli stát kněžími. Tady jsou zřejmě utvářeny počátky naší vzdělanosti. Cyrilice vznikla později, údajně se připisuje Metodějovu žáku Klimentovi.
Po Metodějově smrti byly knihy napsané hlaholicí spáleny
Metoděj pracoval na zákonících pro Moravany, bratři zavedli i slovanskou bohoslužbu, aby jí rozuměli obyčejní lidé. Jedním z největších úspěchů Metoděje bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Konstantin se stal mnichem až krátce před smrtí v Římě (869), kdy přijal řeholní jméno Cyril. Metoděj svého bratra přežil o 16 let. Po jeho smrti byla slovanská bohoslužba zakázána, kněží vyhnáni ze země a knihy napsané hlaholicí spáleny.
Velkomoravská říše se kolem roku 900 rozpadla, ale křesťanství žilo dál za Přemyslovců v Čechách. Metodějovi žáci odešli do Bulharska, odkud se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkáně. Do Čech se načas vrátila ve 14. století, ale byla už fakticky mrtvým jazykem.
