Působili v Mikulčicích Cyril a Metoděj?

Základy knížecího paláce a dvanácti kostelů, pohřebiště, na kterém bylo 2500 hrobů. Tak můžeme ve zkratce představit slovanské hradiště v Mikulčicích. V 8. a 9. století tu stál velkomoravský hrad s podhradím na ostrovech řeky Moravy.

Věrozvěstové Cyril a Metoděj, foto: archiv Radia Praha

Bylo to významné místo počátků naší státnosti. Možná zde působili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Slovanské hradiště v Mikulčicích je národní kulturní památka. Jak uvedla Věra Vyskočilová, rozlohou kolem 10 hektarů je nejrozsáhlejší slovanské archeologické naleziště v České republice:

"V 9. století bylo hradiště důležitou částí Velké Moravy a Velká Morava byla prvním státním útvarem na území západních Slovanů. Archeologové tu nenašli žádné písemné památky, ale velké množství archeologických nálezů. Máme tu mapu, jak hradiště vypadalo v 9. století. Řeka Morava tu vytvářela nejrůznější zákruty a tím pádem tu vznikly ostrovy. Na ostrovech byly písečné duny, těm se tu říká hrúdy a ty osídlili Slované. Tomuto ostrovu říkáme Předhradí. Žili tu převážně vojáci a bydleli v dřevěných domcích, které byly postavené na kamenném podkladě, uvnitř měli pouze udusanou hlínu a ohniště, na střeše došek nebo rákos."

Většímu ostrovu říkají archeologové Akropole. Kromě dřevěných staveb tu byly i zděné, převážně kostely.

Model rotundy, Velká Morava, foto: archiv Radia Praha

"U všech kostelů byly objeveny hroby, kromě pátého. Tam byly základy řemeslnických dílen. Hrobů tu odkryli archeologové 2500. Obyvatel tu žilo něco mezi tisícem až dvěma tisíci. Na Akropoli máme jedinou zděnou světskou stavbu a říkáme jí Knížecí palác. Existuje domněnka, že zde žil knížecí rod Mojmírovců. Byl to Mojmír I. Rostislav, Svatopluk a Mojmír II."

Zvláštní kostel je v podhradí a má tvar rotundy. Archeologové se domnívají, že mohl patřit nějakému velmoži, který byl spřízněný s knížecím rodem Mojmírovců. Na okraji hradiště je pak další kostel, ten je nejmenší. Tvořily ho zomítané palisády proplétané větvemi.

Mikulčice, foto: CzechTourism

"Ale v blízkosti tohoto kostela byl objeven veliký hliněný pekáč. Říká se mu pražnice a je to předchůdce našich grilů. Na pražnici se rozdělal oheň a když se rozpálila, tak oheň vymetli a pražili na tom třeba placky, maso, ryby nebo obilí."

V sakristii dalšího z kostelů byly objeveny zemědělské nástroje. Dá se tedy předpokládat, že tu žili zemědělci a otroci. Archeologové základy kostelů zvedají, aby byly z místní rozhledny dobře vidět. Během sezóny tu je i řada kulturních akcí, mladí lidé předvádí, jak se Slované oblékali, prodávají tu látky, vaří si v kotlích. Ve zdejší krajině hnízdí i čáp bílý a tak turisté mohou vidět, jak se v létě prochází pro loukách bývalého hradiště.

Mikulčice, foto: archiv Radia Praha

Je tu i mapa vývoje Velké Moravy. Byl to Mojmír I., který obsadil Nitranské knížectví, vyhnal Pribinu jako bezvěrce a položil základ Velkomoravské říše. Lokalitu popsal už v roce 1888 moravský archeolog Karel Jaroslav Maška. Do archeologického ústavu totiž napsal místní učitel František Kropáč, myslel si, že tu jsou zbytky jakéhosi hradu z 11. století. Když začali archeologové u prvního a druhého kostela kopat, zjistili, že jsou to stavby podstatně starší. Mezníkem byl rok 1954, kdy se lokalita začala systematicky zkoumat. U zbytku mostů našli archeologové například monoxyly.

"Česky dlabánky, jsou to čluny z jednoho kusu dřeva. To bahno v řečišti je konzervovalo. Originály máme tady, ten nejdelší má kolem deseti metrů, takže to byly čluny dlouhé."

Monoxyly, foto: archiov Radia Praha

V památníku turisté najdou hrob velmože, mužů, dětí a ženy. A také archeologické nálezy, dozvíte se, co jsou to třeba stily.

"Jsou to vlastně pisátka, bodec s placičkou. Byla objevena u trojlodní baziliky, tam asi byla škola. Bodcem ryli do voskových tabulek. Včelí vosk byl natažený na dřevěné destičce. Tím bodcem se rylo a po mírném nahřátí se to zase zahlazovalo, protože včelí vosk je poměrně tuhý. Včelího vosku měli Slované hodně, dokonce s ním obchodovali. Včely měli v brtích, nebo-li v dutých stromech."

Jak dodala Věra Vyskočilová, vystavují se tu i gombíky, které nebyly k zapínání, ale k ozdobě oděvů. Pak je tu nákončí, což byl slavnostní opasek.

"My máme ve znaku jedno z těch nákončí. Je tam malá postavička, které říkáme kníže. V jedné ruce má praporec, vypadá to trošku jako kladívko a v druhé roh hojnosti. Naše nákončí jsou poměrně malá, takže mohou pocházet z hrobů dětí velmožů."

Šperky nalezené v Mikulčicích, foto: Štěpánka Budková

Jsou tu i repliky šperků, spisy psané hlaholicí a také mince. V 9. století však Slované žádné neměli, platilo se hřivnami, což je železná placka s ouškem. Kde se tedy vzala zlatá mince solidus?

"Pochází z Byzance, protože na jedné straně je Kristus a na druhé Michael III. byzantský císař, který sem na výzvu Rostislava poslal misii Konstantina s Metodějem. Tuto minci sem asi ta misie přivezla. Archeologové ji objevili v lebce velmože, protože se dávala jako obolus nebo také Cháronova mince pod jazyk zemřelým."

V Mikulčicích se našly i kostěné brusle, železné klíče, kosy nebo ovčácké nůžky. Pozornost archeologů vzbudil i malý stříbrný pozlacený relikviář ve tvaru miniaturní bohoslužebné knihy.