Metoděj byl vězněn dva a půl roku v jámě v zemi

Dnes je v Česku státní svátek - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Oba bratři se narodili v Soluni. Cyril byl původně Konstantin a Metoděj se jmenoval Michal. V barokních textech se vyskytují i slovanské varianty jejich jmen. Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Jméno Crha vzniklo z Cyrila a Strachota špatným překladem z řeckého Methodios, latinské metus totiž znamená strach.

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti|Foto: Valtameri GNU FL

Hlaholice, foto: Maximaximax, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Konstantin (Cyril) byl nejmladší ze sedmi dětí. Byl mimořádně jazykově nadaný. Naučil se řecky, latinsky, hebrejsky, slovansky, staroturecky a zřejmě i arabsky a gotsky. Stal se profesorem křesťanské filosofie a získal titul Filozof. Zvolil si však duchovní stav. Pro ten se rozhodl i Michal (Metoděj), který původně nastoupil na vojenskou dráhu.

Moravský kníže Rostislav chtěl získat misionáře, kteří by k lidem mluvili srozumitelnějším jazykem. Obrátil se proto na papeže, a ten úkolem pověřil právě Cyrila a Metoděje. Podle legendy dorazila výprava na Moravu na jaře 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května roku 863. Cyril pro Slovany sestavil abecedu, která měla 38 písmen - onu známou hlaholici. Do staroslovanštiny přeložil i části Písma svatého. Bratři začali vyučovat žáky, které vybral kníže Rostislav. Přeložili obřadní knihy, napsali učebnice. Chodili po moravských městech a šířili křesťanství. Cyril si vyžádal povolení, aby mohl slovanskou řeč povýšit na liturgickou. Slovanská řeč se tak ocitla mezi hebrejštinou, řečtinou a latinou, tedy jazyky, které byly považovány za posvátné.

Metoděj byl i s doprovodem odvlečen do Bavorska

Kníže Svatopluk, foto: Michal Maňas, CC BY 3.0

Když už byl Cyril nemocný a žil v řeckém klášteře, přijal v roce 868 Metoděj kněžské a nakonec i biskupské svěcení. Duchovní funkce byla stvrzena dekretem od papeže. Přesto byl na pokyn německých biskupů i se svým doprovodem odvlečen do Bavorska. Byl souzen za to, že působí na území, na které si dělali výhradní právo němečtí biskupové. Cyril se arcibiskupství nevzdal a byl proto držen dva a půl roku v benediktínském klášteře ve švábském Ellwangenu v otevřené jámě, kryté pouze mříží. Propuštěn byl teprve na zákrok papeže Jana VIII. a v roce 873 se vrátil na Velkou Moravu.

Tam se mezitím novým vládcem místo Rostislava stal Svatopluk. O něm se vypráví, že dal svého strýce Rostislava oslepit. Podle Metodějových rad žít nechtěl a umožnil návrat německým duchovním. Metoděj byl obžalován v Římě, kde ho však papež znovu potvrdil jako platného arcibiskupa. Na Svatoplukovu žádost vysvětil však také Metodějova odpůrce.

Cyrilův hrob v Římě, foto: Ondřej Žváček, Wikimedia CC BY-SA 3.0

Metoděj po návratu na Velkou Moravu dál šířil křesťanství. V posledních letech života také pokračoval v překladu Bible a bohoslužebných knih. Zemřel na Moravě 6. 4. 885. Pochován byl v hlavním moravském mariánském chrámu, o kterém se však neví, kde stál. Cyril je pohřben v bazilice sv. Klimenta v Římě.

Žáci věrozvěstů po vyhnání z Moravy odešli působit do Bulharska a Chorvatska. Už 11 let po Metodějově smrti zakázal papež Štěpán VI. používat při bohoslužbě slovanský jazyk. Až II. vatikánský koncil v letech 1962-65 jim dal za pravdu, že se při liturgii sluší chválit Boha všemi místními jazyky. Oba bratři byli na Moravě uctíváni jako patroni už ve 14. století. K oficiálnímu svatořečení došlo v roce 1880.