Verheugen přivítal "relativně umírněný" tón českého prohlášení

Člen Evropské komise Günter Verheugen uvítal "relativně umírněný" tón prohlášení k Benešovým dekretům, které schválil český parlament. Nepustil se do jeho rozboru, spíše se soustředil na nutnost uklidnit debatu, která se kolem dekretů v poslední době rozhořela. Usoudil, že deklaraci českého parlamentu "je třeba vidět v kontextu nedávné intenzívní debaty o této věci a také nadcházejících voleb". Právě na tomto pozadí mu připadá text "relativně umírněný". Za pozitivní zejména považuje důraz kladený na česko-německou deklaraci z roku 1997, na význam dobrých sousedských vztahů a na přistoupení ČR k Evropské unii. Připomíná prohlášení, které podepsal s premiérem Milošem Zemanem před dvěma týdny v Praze a podle něhož "nemůže zkoumání z hlediska evropského práva uniknout žádná část právního řádu kandidátské země, která je schopna dál vyvolávat právní účinky". Tuto pasáž lze považovat za nepřímou připomínku, že jak Evropská komise, tak Evropský parlament zkoumají slučitelnost dekretů s legislativou EU a se zásadami, na kterých je založena. Ostatně i v pražském prohlášení se říká, že se nadále prověřují ty dekrety a další právní akty z oné doby, jež se netýkají otázek majetku a občanství. Za "absurdní" označil nejmenovaný zdroj EU nově opakovaný požadavek předsedy českého parlamentu a ODS Václava Klause, aby unie poskytla České republice před vstupem záruku proti zrušení Benešových dekretů. Připadá mu, že se Klaus vrací k něčemu, co už sám označil za kontraproduktivní.