Nejasná vyjádření komisaře Verheugena k Benešovým dekretům

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen v Evropském parlamentu mluvil ve středu jedním dechem o Benešových dekretech i o ochotě české vlády uvažovat o změně restitučního zákona. Vyvolal tak dojem, jako by Praha byla připravena měnit i dekrety z roku 1945. Tuto interpretaci vzápětí popřel předseda české vlády Miloš Zeman, ale také mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. Česká vláda je připravena navrhnout svým zákonodárcům změnu práva, pokud se ukáže, že platná úprava restitucí majetku je v rozporu s evropskou legislativou, řekl Verheugen před plénem EP ve Štrasburku. Tato pasáž, věnovaná zjevně restitučnímu zákonu, byla však integrální součástí té části projevu, ve které mluvil o Benešových dekretech, navíc s důrazem na jejich "vyvlastňovací" povahu. Že jde o dvě oddělené a nesouvisející věci, potvrdil posléze Filori. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991, o kterém český ministr Jan Kavan řekl, že by se na něj mohla česká vláda podívat. Tečka. Pokud jde o Benešovy dekrety, nezměnili jsme v nejmenším známé stanovisko." Verheugen sám v souladu s dosavadními postoji EK prohlásil, že dekrety, které se týkají odebrání majetku, jsou zastaralé a neúčinné. Připomněl, že jsou v rozporu se současnou evropskou i českou legislativou. Zdůraznil, že "bychom měli zůstat objektivní a nezatěžovat proces rozšiřování relikviemi z minulosti" a že "je nutné dosáhnout porozumění všech zúčastněných a udržet dobré sousedské vztahy s cílem podpořit budoucnost Evropy".