Rok od skonu Václava Havla
Před rokem, 18. prosince 2011, zemřel poslední československý a první český prezident Václav Havel. Od 60. let působil jako dramaturg Divadla na Zábradlí a pro tuto scénu také psal svoje hry. Absurdním dramatům se věnoval i za normalizace, kdy se stal vůdčí osobností disentu a byl za to komunistickým režimem trestán. Naposledy vyšel z vězení krátce před listopadem 1989 a jako kandidát Občanského fóra byl následně zvolen prezidentem.
"Čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá."
Po odchodu z politiky se Václav Havel dál aktivně účastnil veřejného života a mnoho občanů ho považovalo za morální autoritu. V jednom z rozhlasových rozhovorů prozradil, co mu na úřadu prezidenta vadilo:
"Furt musím přemýšlet o tom, co kde jsem zapomněl, co bych měl ještě zařídit a tisíc věcí se mi musí nepřetržitě honit hlavou. Mám za den desítky různých jednání či přijetí a každé je o něčem jiném, s někým jiným, a neustále přešaltovávat mysl z věci na věc, to mi občas trošku vadí. Nebyl jsem na to absolutně zvyklý. Bolívá mně z toho hlava."
"Přišla jsem do domácnosti rodiny Havlových v květnu a čtyři týdny jsem ho opatrovala. Vypadalo to velmi špatně tehdy, a tak jsem se modlila a snažila jsem se mu pomoct. Právě to považuji za takové svaté okamžiky, kdy jsem ho mohla ošetřovat a opatrovat. Tak jsme se jednou loučili, že se zase uvidíme, a on říkal, ať na něho pamatuji, že by chtěl dokončit tu novou práci, co píše. Že píše hru. Byla jsem celá nadšená a ptala jsem se, o čem to je. A on se tak na mne podíval a říkal: O životě. A tak šibalsky se usmíval. To bylo naše poslední, co jsme si spolu takto řekli, a já si to v sobě nesu."
Ve Vrchlického sadech v Praze se sešla česko - americká komunita, která na Chodníku svobody u památníku Woodrowa Wilsona odhalila Havlovu plaketu. Kamenný kvádr se jménem dramatika tam bude k vidění od jara příštího roku. Vít Kurfürst, který Čechoameričany zastupuje, vysvětlil důvod celé pietní akce:
"Ta akce spočívá v tom, že na tzv. Chodník svobody, který je před sochou Woodrowa Wilsona, bude umístěná mramorová deska se jménem Václava Havla. Je to výraz jakéhosi přátelství a vděku amerických Čechů a Slováků především, kterých se 258 složilo na tuto desku."
První výročí úmrtí Václava Havla si připomnělo i centrum Evropské unie v Bruselu. Na budově Evropského parlamentu od pondělí svítí velké neonové srdce, které nechal Václav Havel před deseti lety pověsit na Pražský hrad těsně před svým odchodem z funkce českého prezidenta. Symbol srdce připojoval ke svému podpisu. Zhruba 300 kilogramů vážící srdce od výtvarníka Jiřího Davida rozsvítil místopředseda Europarlamentu Oldřich Vlasák. Přihlížely zhruba dvě stovky lidí.
Neonové srdce bude na Evropském parlamentu svítit až do konce ledna příštího roku.
Václav Havel měl ve světě mnoho známých a přátel. Pevné pouto ho spojovalo třeba s někdejší ministryní zahraniční Spojených států Madeleine Albrightovou. Česká rodačka se s Václavem Havlem poprvé potkala v roce 1990:
"Když člověk si dá všechno dohromady a zná všechno to, co napsal, a jaký měl vliv, když tisíce lidí na Václavském náměstí křičelo: 'Havel na Hrad'. A pak, když jsem s ním spolupracovala, věděla jsem, že opravdu sedím vedle člověka, který je pro mne a pro mnoho lidí nejdůležitější postava dvacátého století."
