Schyluje se k velké vládní rošádě? Tuto otázku si klade Mladá fronta Dnes. Podle listu má každá koaliční strana alespoň jednoho ministra, který to má "nahnuté".
Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Schyluje se k velké vládní rošádě? Tuto otázku si klade Mladá fronta Dnes. Podle listu má každá koaliční strana alespoň jednoho ministra, který to má "nahnuté". O křeslo se má bát ministryně kultury, ministr dopravy, překvapivě ministr zdravotnictví, vicepremiérka, mluví se o rušení ministerstva pro místní rozvoj. U některých by šlo o odchod, u jiných o změnu vládní pozice. "Personální výměny jsou součástí standardního života vlády, čeká nás ještě rok a půl. Nemohu je vyloučit, ale není důvod, proč se o nich teď bavit,"řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes premiér Petr Nečas. A tak se šíří nejrůznější spekulace. Jeden z místopředsedů koaličních stran podle listu údajně mimo záznam popsal úvahy, že by se vicepremiérka Karolína Peake ze strany LIDEM stala ministryni obrany a Alexandr Vondra z ODS šel z vlády pryč. Pak by se přesunul Leoš Heger (TOP 09) ze zdravotnictví na uvolněný resort práce a sociálních věcí a ministrem zdravotnictví by se stal "věčně čekající" Boris Šťastný z ODS. Nejhorší pozici ve vládě má bez debat ministryně kultury Alena Hanáková z TOP 09 píše Mladá fronta Dnes.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Česko stále vyjednává o dalším pronájmu letounů Gripen. Jak tvrdí Hospodářské noviny, nejspíš se ale se Švédy nedohodne. Ministerstvo obrany už totiž připravuje výběrové řízení, takže dohoda o dalším a levnějším pronájmu stíhaček Gripen není pravděpodobná. Do hry o český vzdušný prostor se proto znovu vracejí například i slavné americké letouny F-16, připomíná list. Ministerstvo údajně uvažuje i o tom, že by tendr neorganizovalo samo, ale požádalo o něj Severoatlantickou alianci. Podle listu je to velmi odvážný plán. Odborníci z NATO sice organizují menší soutěže pro svoje členy docela často, ale žádná země zatím nesvěřila NATO tendr na stíhací letouny. Výhod by to však mělo podle Hospodářských novin několik. Soutěž by v první řadě byla opravdu kvalitní, protože NATO by si rozhodně nechtělo utrhnout ostudu.
Foto: Jan Sklenář / Český rozhlas
Duo Kuba - Pospíšil. Tvář příštího vedení ODS? Tímto titulkem deník Právo uvádí článek, v němž autor píše, že ačkoliv to je teprve týden, co skončil kongres ODS, který ve funkci předsedy potvrdil hned v prvním kole volby premiéra Petra Nečase, v ODS se už mluví o tom, že stranická konkurence začíná vystrkovat růžky. V partaji se podle informací deníku začalo formovat duo ambiciózních místopředsedů - Martin Kuba a Jiří Pospíšil -, které asi brzy začne Petru Nečasovi dýchat na krk, i když navenek to členové vedení popírají. "Jak Martin Kuba, tak Jiří Pospíšil mají zájem na tom, aby citelně posílilo vedení ODS. To totiž v podstatě nefunguje už řadu měsíců. Má mezi nimi být uzavřeno spojenectví, aby si navzájem kryli záda. Takový tandem by pak byl konkurencí pro Petra Nečase,"řekl deníku Právo vysoký představitel občanských demokratů.
Ilustrační foto: Zsuzsanna Killian / Stock.XCHNG
Likérky chtějí po státu kompenzace kvůli metanolové aféře, píší Hospodářské noviny. Své náklady vyčíslily na 15 milionů korun, konkrétně za zavedení nových kolků. Vedle toho lihovarníci žádají, aby jim ministerstvo odložilo platby DPH a spotřební daně asi o dva měsíce. Zisky firem totiž kvůli panice z otráveného alkoholu výrazně klesly, připomíná list. Reakce státu je poloviční. S odložením splátky za daně už údajně počítá, naopak proplacení nákladů na překolkování lahví ministerstvo financí odmítá. Jistou kompenzaci jim ale přece jen chystá - staré kolky prý bude brzy možné vyměnit zdarma za nové a platné, píší Hospodářské noviny. List rovněž uvádí, že ztráty vniklé prohibicí, tedy dohromady u likérek, obchodníků, restaurací a státu se odhadují na 1 miliardu 800 milionů korun. Svaz obchodu a cestovního ruchu odhaduje, že loňském prodeji 65 milionů litrů lihovin odhaduje jeho letošní propad o 18 - 20 procent, přičemž ještě v polovině roku likérky odhadovaly pokles na 7 procent.
Foto: ČTK
Všechny deníky píší o tragédii při RallyShow Uherský Brod, kde závodní vůz vyjel mimo trať a usmrtil čtyři dívky stojící na soukromém pozemku. Nejmladší bylo teprve sedm let, nejstarší dvacet. Lidové noviny ve svém Sloupku mimo jiné píší, že jestli se pořadatelé automobilových rallye i obce, kterými rychlá auta projíždějí, nedohodnou na nějaké seberegulaci, zřejmě se ozvou hlasy po celkové regulaci těchto soutěží. Liberál může samozřejmě tvrdit, že je to otázka svobodné volby: každý, kdo sleduje takovou soutěž blízko trasy, musí počítat s průšvihem. Ale zkuste to říkat občanům Lopeníku, kteří v sobotu napočítali čtyři mrtvé. Nebyl to nahodilý exces, je to součást trendu trvajícího už roky. Vždy jde o závody na uzavřené trati, jak se tomu říká úředně. V praxi to znamená běžnou silnici, na které v době soutěže není běžný provoz. Ale jak si to má vysvětlit občan, který zjišťuje, že i z takto uzavřené trati občas vylétávají auta? Je taková trať uzavřená, či otevřená? - ptá se autor Sloupku Lidových novin.
Vyšetřování nehody potrvá několik týdnů, možná i měsíců. Mladá fronta Dnes si v této souvislosti klade otázku, kdo je za tragédii zodpovědný? Zatím se to nedá přesně říct. List se proto zeptal zkušeného závodníka Romana Kresty, který je přesvědčen, že za časté havárie mohou hlavně rychlé tratě. Tvrdí rovněž, že závody v Česku jsou zcela určitě rychlejší, než jinde ve světě. Zatímco v zahraničí jsou tratě samá zatáčka nebo retardér, v Česku se na spoustě úseků řítí závodníci rychlostí přes 170 kilometrů v hodině. V takovém tempu stačí jediná chyba a neštěstí je velmi blízko, říká Roman Kresta v Mladé frontě Dnes.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Turisty v Krkonoších čekají velké změny. Národní park chce výrazně omezit jejich pohyb v horách. Deník Právo zjistil, že správa parku chce sloučit první a druhou zónu, čímž pohyb mimo značené stezky zakáže na dalších zhruba 2 a půl tisících hektarech. Plochy, kde se smí chodit jen po cestách pro turisty, se tak zvětší o celou polovinu. Národní park tím chce údajně zabránit poškozování přísně chráněných lokalit. "Návrh nyní musí schválit ministerstvo životního prostředí. Pokud k tomu dojde, jedné z nejzásadnějších změn v historii Krkonošského národního parku už nebude nic stát v cestě,"řekl deníku Právo mluvčí správy parku Radek Drahný. Podle něj počet strážců nebude nutné zvyšovat, a tak se nepředpokládá zvýšené náklady na strážní službu.
