V USA zemřel profesor Mojmír Povolný

Toto úterý v Appletonu ve Spojených státech zemřel ve věku 90 let jeden z nejvýznamnějších představitelů poúnorového československého exilu Mojmír Povolný. Profesor Povolný v USA řadu let předsedal Radě svobodného Československa a po roce 1989 přispěl i k obnovení demokracie v České republice.

Mojmír Povolný v roce 1950, foto: Muzeum v Cedar Rapids

Když Mojmír Povolný odcházel v r. 1948 do exilu, měl za sebou studia práv na brněnské Masarykově univerzitě. Krátce pobýval v Německu a ve Francii a v r. 1950 se natrvalo usadil ve Spojených státech. Téměř třicet let zde pak působil jako profesor na Lawrencově univerzitě ve Wisconsinu. Přednášel o lidských právech, mezinárodních vztazích a zejména o komunistickém režimu. Historik Tomáš Grulich, současný senátor ODS a předseda Stálé senátní komise pro krajany žijící v zahraničí, připomíná, že prof. Povolný se po celou dobu angažoval i v exilových organizacích:

"Profesor Povolný tím, že byl velmi aktivní v exilu a v boji proti komunistickému režimu, měl význam nejen pro exil. Byl také posledním předsedou Rady svobodného Československa, vlastně jediného centrálního orgánu. Byl ale také spoluzakladatelem časopisu Svědectví. Je opravdu příkladem toho, kdy můžeme říct, že exil udržel určitou demokratickou kontinuitu mezi první republikou a rokem 1989."

Mojmír Povolný (uprostřed) s členy Rady svobodného Československa v Kanadě v roce 1955, foto: Muzeum v Cedar Rapids

Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů zdůrazňuje, že prof. Povolný podporoval odpůrce husákovského režimu v Československu a po roce 1989 přispěl k obnově demokracie v Česku:

"Je autorem knihy, která analyzuje přínos exilových organizací v 70. a 80. letech při podpoře domácího disentu a ukazuje, že obraz odmítání Charty 77 v exilu nebyl zdaleka tak černobílý, jak možná někteří kritici vyslovují. Takže v 70. a 80. letech byl člověkem, který spíše spojoval, než rozděloval. Snažil se také po listopadu 1989 v Česku zakládat politickou vědu."

Mojmír Povolný

Počátkem 90. let minulého století se prof. Povolný stal členem sboru konzultantů prezidenta republiky a v roce 1995 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigue Masaryka. V r. 2008, při jedné ze svých návštěv České republiky, poskytl Radiu Praha rozhovor. Podle něj československý poúnorový exil splnil svou roli jen částečně:

"Úkol, který si dal, nesplnil, protože to spočívalo v tom, abychom se do pěti nebo deseti let vrátili. Co ale splnil: udržoval vědomí, že tady je Československo, že tu jsou českoslovenští lidé a že chtějí demokracii. Když perzekuce byly tak zlé, když tady popravili Horákovou, když lidé byli v Jáchymově, tak veřejné mínění na to reagovalo. Pak přijde Helsinská konference a nastolí se otázka lidských práv a odezva v Československé republice je právě v Chartě 77. Najednou se Charta stala tím opěrným bodem pro zahraniční akci. Mohli jsme reflektovat spojení mezi těmi dvěma větvemi. A Rada svobodného Československa najednou zase měla platformu, na které mohla pracovat."