Přehled tisku
Hospodářské noviny přinášejí obsáhlý rozhovor s premiérem Petrem Nečasem z ODS. Vyjmenoval v něm mimo jiné kroky, které mají vrátit českou ekonomiku k růstu a zároveň nemají zatížit státní rozpočet.
Premiér Petr Nečas v Lidovým novinách kritizuje ústup od vyšší daně z přidané hodnoty. Podle něj jde o krok na hraně debility. Vyšší daně dokonce spojuje s důvěrou vládě. Deník připomíná, že zvýšení DPH o jeden procentní bod, tedy na 15 a 21 procent, zamítl tento čtvrtek Senát. Zvýšení DPH se nelíbí ani prezidentu Václavu Klausovi. Podle něj brzdí ekonomiku. Premiér ale stažení vyšších daní odmítá. "Byl by to signál finančním trhům, že ustupujeme od naší konsolidační strategie kvůli pár desetinkám procenta ekonomického růstu. Ať si to někdo udělá, ale to bude jiná vláda s jiným premiérem. S tímto premiérem nikdy,"říká premiér v rozhovoru, který přinesou Lidové noviny v sobotu. Na zvýšení DPH trvá i ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek. A to i přesto, že se již na letošním vzestupu DPH ukazuje, jak tento plán selhává a nepřináší do státní pokladny tolik peněz, kolik si vláda představovala. Česko se totiž dostalo do hospodářského útlumu, proto lidé méně utrácejí a firmy šetří na investicích.
Penzion, na který bývalé manželce expremiéra Zuzaně Paroubkové přispěli sponzoři 14 miliony korun, zeje i po letech prázdnotou. Děti, pro jejichž ozdravné pobyty byla nově zrekonstruovaná chalupa v krkonošské Horní Malé Úpě původně určena, ji zatím ani neviděly. Jak píše Mladá fronta Dnes, i tak může skončit charita zaštítěná manželkou politika. Podle Jaroslava Syrového, který Zuzaně Paroubkové pomáhá v jejím občanském sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem, se tok financí zastavil "Sponzorské dary už nejsou", uvedl Syrový. Paroubková přitom v roce 2007 získala peníze od tak velkých firem, jako jsou Mostecká uhelná, Třinecké železárny nebo Metrostav. To bylo ovšem v době, kdy ji opouštěl tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek a v rámci klidného rozchodu jí slíbil, že jí pomůže shánět sponzory, píše deník. Teď se ukazuje, že sponzoři sice pomohli, ale ne dětem, jak Paroubková avizovala. Chalupa tak asi čeká na dobrého kupce. To připouští i Syrový, který sám vlastní několik chalup. Sdružení nemusí zveřejnit, komu a za kolik případně objekt prodá.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na nový trend: ve stále větší míře se rozvádějí manželství po dvaceti i třiceti letech soužití. Jestliže počátkem 90. let minulého století rozvodem končilo 13 procent takových dlouhodobých manželství, v loňském roce to už bylo 30 procent. Důvod je podle psychologů v tom, že i dnešní padesátnice, které byly ještě nedávno považovány za seniorky, si v daleko větší míře chtějí užívat života. V podstatě s rozvodem čekají na dobu, až odrostou děti. Mnoho manželství ale končí i proto, že si muž ve věku kolem padesátky našel mnohem mladší partnerku. Muži takovou situaci dnes podle deníku nepovažují za žádné společenské stigma, naopak se jí chlubí. Podle psycholožky Laury Janáčkové je to důsledkem konzumerismu dnešní společnosti, v nímž mají lidé pocit, že i v oblasti morálky je všechno dovoleno. Naopak podle Mladé fronty Dnes ubývá manželství, která se rozvádějí v prvních letech soužití. Je to dáno tím, že dnes do manželství vstupují lidé v mnohem pozdějším věku a poté, co už zažili několik delších vztahů. V posledních letech připadá na manželství, která trvají do pěti let, méně než 20 procent všech rozvodů, píše deník.
Hospodářské noviny ve svém seriálu o zajímavých místech Česka, kde se lidé ani v létě nenudí, představují židovské památky v Kolíně. Zde ještě před 2. světovou válkou žila velmi početná židovská komunita. Židé ostatně byli součástí města už od jeho založení před 750 lety, říká kolínská historička Miroslava Jouzová. Zároveň ve 2. polovině 19. století založili v Kolíně první velké průmyslové podniky a s nimi přišel i moderní rozkvět města. Nejvýznamnější památkou je židovská synagoga z počátku 15. století, která později prošla barokní přestavbou. V její těsné blízkosti je i klasicistní židovská škola, která je dnes kulturním centrem. Právě teď tu výstava připomíná osud kolínské židovské komunity v letech druhé světové války. V Kolíně se dochovaly i dva židovské hřbitovy. Na novějším je i hrob "kolínského Bati" Zikmunda Feldmana, jehož památku si dodnes jednou do roka přijíždějí připomenout i jeho potomci, píší Hospodářské noviny.
