Vládní zmocněnkyně pro lidská práva chce změnit pravidla pro odběr DNA u lidí obviněných ze zločinů. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková hodlá během několika týdnů předložit vládě návrh omezující okruh lidí, kterým může policie odebrat DNA i proti jejich vůli.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva chce změnit pravidla pro odběr DNA u lidí obviněných ze zločinů. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková hodlá během několika týdnů předložit vládě návrh omezující okruh lidí, kterým může policie odebrat DNA i proti jejich vůli. Kriminalisté se však obávají, že jim tato změna ztíží práci a že objasní méně zločinů. Na stranu vládní zmocněnkyně se však postavil i premiér Petr Nečas. Kriminalisté sbírají od loňska vzorky DNA od všech lidí, kteří jsou obvinění z úmyslného trestného činu. Také statistika hovoří v jejich prospěch: když v roce 2007 kriminalisté odebrali vzorky DNA šestnácti tisícům vězňů a srovnali je s databází, našli tisíc shod s neobjasněnými případy. „Statisticky každý šestnáctý vězeň se dopustil ještě jiného trestného činu včetně vraždy,"říká genetik Roman Hradil z Kriminalistického ústavu. To, zda bude odebírání vzorku DNA omezeno, však podle vládní zmocněnkyně ještě není jisté. „Vzorek je citlivý údaj a měl by být bez souhlasu osoby odebírán jen v případě vážného společenského zájmu," uvedla Šimůnková.
Foto: Barbora Kmentová
Na úřadech se navzdory úsporám rozdělují štědré odměny, píší Lidové noviny. Bezmála 70 milionů korun zvládli jen za první pololetí rozdat ministři Nečasova kabinetu na prémiích mezi úředníky. Nejštědřejší přitom byly resorty, kterým šéfuje strana TOP 09, konkrétně ministerstvo financí, zahraničí, práce a zdravotnictví. Nejvíce svým lidem tedy dopřál ministr Kalousek, který od ledna do června nechal na odměnách přerozdělit 12,6 milionu korun. Velkorysý byl podle Lidových novin i ministr zahraničí Schwarzenberg, který svým lidem daroval 10, 2 milionu, což je o půl milionu více než vloni. „Moji lidé makají jako šrouby. Navíc mají poměrně nižší příjmy než zaměstnanci jiných ministerstev. Snažím se jim to proto tímto způsobem dorovnat," vysvětluje Schwarzenberg. Podobně obhajoval prémii 190 tisíc pro svoji pravou ruku Janu Nagyovou začátkem roku i Petr Nečas. U resortů TOP 09 však toto vysvětlení pokulhává, protože v klíčových ukazatelích a změnách zákonů ministerstva spíš neuspěla. Například financím se nedaří vybírat daně podle jejich představ, zdravotnictví zase muselo žehlit blamáž s tzv. informovaným souhlasem. Ještě hůř pak vyznívá příklad ministerstva práce a sociálních věcí. Jejich nový systém vyplácení dávek se ani půl roku po spuštění nedaří zcela zprovoznit. Ministerstvo obrany nebo životního prostředí naopak pololetní odměny škrtlo úplně.
David Rath
Obviněnému poslanci Rathovi sněmovna přestala vyplácet 29 tisíc na dopravu, stravu a reprezentaci. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Kancléř Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr rozhodl, že zákonodárce, který sedí ve vazbě, nepotřebuje pobírat k platu všechny finanční náhrady. „Poslanec ve výkonu vazby nemůže využívat výdaje na dopravu ani výdaje na reprezentaci," uvedl mluvčí Sněmovny Roman Žamboch. Dosud se zdálo, že peníze nelze Rathovi sebrat. „Litera zákona je skutečně taková, logiku to však v nastalé situaci žádnou nedává. Občanům, kteří platí poctivě daně, se dá takový nesmyslný postup těžko vysvětlit. Proto jsem přivítala, když mě pan kancléř informoval, že po poradě s právníky vyplácení náhrad poslanci Rathovi zastaví,"řekla předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. Němcová postup schvaluje i přesto, že Sněmovně hrozí soud, u kterého by se Rath mohl nevyplacených náhrad domáhat. Němcová se také snaží prosadit změnu ústavy, podle níž by automaticky zanikl mandát zákonodárců, kteří budou pravomocně odsouzeni za trestný čin. Stávající ústava s takovou situací nepočítá, ačkoli to ve Sněmovně aktuálně hrozí dvěma poslancům - Jaroslavu Škárkovi a Vítu Bártovi.
Petr Lessy, foto: ČTK
Inspekce prověří policejního prezidenta Lessyho, protože ministra financí Kalouska vyšetřovat nemůže, píší Lidové noviny. Policejní prezident podle všeho nemá šanci dokázat, že na něj Kalousek kvůli vyšetřování kauzy letadel CASA naléhal. Důkazy o nátlaku žádá po Lessym celá vláda včetně premiéra Nečase. Jelikož ani jeden z aktérů telefonát nenahrál, pohybuje se celá kauza pouze v rovině tvrzení proti tvrzení. Jasno do případu nevnese zřejmě ani generální inspekce. Ta totiž nemůže vyšetřovat ministra financí, protože k tomu nemá kompetence. Reálně se tak inspektoři mohou zaměřit pouze na Petra Lessyho. Komentátor Lidových novin pak poukazuje na fakt, že souboj mezi ministrem financí a policejním prezidentem není soubojem poctivého policisty s korupčnickou garniturou. Například v České televizi Lessy na otázku, proč o telefonátu nezhotovil úřední záznam, odpověděl, „co by se asi stalo s takovým záznamem, který bych odevzdal politikovi koaliční vlády"? Šéf policie tak otevřeně vyslovil nedůvěru vládě. Podle komentátora Ldiových novin by se tak Lessy rád stal Lenkou Bradáčovou v kalhotách a vstoupil tak mezi nedotknutelné.
Petr Nečas a Karolína Peake
LIDEM shání dva poslance, chce do vedení Sněmovny, píše deník Právo. Nová strana LIDEM potřebuje dva poslance, aby mohla založit svůj vlastní klub a získat možnost navrhnout svého zástupce na místopředsedu komory. Do středu zájmů se tak dostávají dva poslanci - Milan Šťovíček z Věcí veřejných a nezařazený Michal Doktor. S ambicí získat poslance se netají šéfka nové strany vícepremiérka Karolína Peake, protože je přesvědčená, že tento post by měla obsadit koalice. „Neříkám, že místo má připadnout politické straně LIDEM, ale mělo by připadnout třetímu koaličnímu poslaneckému klubu,"řekla Peake deníku Právo. Třetí koaliční klub však zatím neexistuje. Po volbách vzniklo čtyřčlenné vedení Sněmovny, ze kterého však zůstali už jen dva lidé, předsedkyně Miroslava Němcová a místopředseda ze sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. „Je neudržitelné, aby vedení Sněmovny bylo dvoučlenné, ale máme před sebou dlouhé období, že to nemusíme řešit hned,"řekl premiér Petr Nečas. Podle něho o možném zvolení zástupce LIDEM do vedení komory lze mluvit, až bude mít strana vlastní klub.
Foto: LOCOG
Monopol je v ohrožení, Česká televize proto chystá londýnskou ofenzivu. Informují o tom Hospodářské noviny. Londýnské hry budou možná poslední olympiádou, kterou v České republice kompletně odvysílá pouze Česká televize. Už pro zimní olympijské hry v Soči za dva roky ztratí předkupní právo, nově se navíc začnou prodávat i balíčky samostatných sportů. Pro soukromé stanice se tak olympijské hry stanou dostupnějšími. Česká televize by však ráda v krytí olympijských her pokračovala, za žádnou cenu ale nechce vstupovat do cenových válek. Diváky prý letos přesvědčí skvělým servisem z letošní olympiády. „Troufnu si tvrdit, že olympiádě dáme největší prostor ze všech televizí v Evropě,"řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Olympijský projekt pak podle Dvořáka vyjde televizi na 70 nebo 90 milionů korun. Lákadlem ČT má být i web loh.cz, na kterém bude možné kromě živého vysílání sledovat i osm jiných tras z Londýna, a nejrůznější aplikace jako social indexy sportovců nebo emociogramy. Televize si také díky takto široké nabídce slibuje i rekordní příjmy z reklamy. Podle odhadů by mohly tři týdny reklamního času zaplatit až třetinu vynaložených peněz.
Tomáš Martinec
Šéf protikorupční policie Martinec nechce Národní kriminální úřad, píše deník Právo. O založení úřadu se diskutovalo v souvislosti s možným sloučením několika celostátních útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogové centrály a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. „Jako ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality nesouhlasím se vznikem Národního kriminálního úřadu. Domnívám se, že by to nic nepřinášelo," uvedl Martinec v České televizi. Vhodností sloučení útvarů se několik měsíců zabývala expertní komise složená z policejních ředitelů a žalobců pod vedením náměstka policejného prezidenta Martina Červíčka. Výsledky by měl příští týden obdržet ministr vnitra Jan Kubice.
