České deníky opět rozebírají aféru odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Policie šla kmotrovi na ruku, stojí v titulku Lidových novin. Zpackané zadržení Romana Janouška po jeho páteční nehodě v opilosti bude šetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů.
České deníky opět rozebírají aféru odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Policie šla kmotrovi na ruku, stojí v titulku Lidových novin. Zpackané zadržení Romana Janouška po jeho páteční nehodě v opilosti bude šetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Lidové noviny se zabývají i reakcí občanských demokratů na aféru ve svém pravidelném Sloupku Lidových novin. Podle listu bylo dosud diagnózou občanských demokratů negativní vymezování, kdy říkali co a proč nejde, místo co a proč má jít. List uvádí, že jako první tuto diagnózu prolomil primátor Bohuslav Svoboda s návrhem, aby Bém pozastavil své členství ve straně. I když se to může zdát málo razantní, byl to první hlas, který neříkal, co se nemá dělat, ale co se dělat má, píše komentátor Lidových novin. Premiér Nečas pak ještě přitvrdil. Jestli tím ale ušetří občanské demokraty od povolebního hledání chyby, na to by nevsadil ani on sám, píše komentátor.
Šumavské jezero Laka
V šumavských jezerech nejsou ryby ani původní vodní organismy. Píší to Hospodářské noviny, které citují vědce z České geologické služby a Jihočeské univerzity, kteří zde provedli rozsáhlý průzkum. Podle nich jde o následek vypouštění síry do ovzduší, jehož zdrojem byl průmysl. Nyní jsou sice provozy mnohem ekologičtější, ale jezera se budou "vzpamatovávat" ještě dlouho. Emise jezerům ve velkém škodily podle jednoho z autorů studie od druhé světové války do začátku 90. let. Odsířením ale znečištění jednorázově nezmizelo. Vědci uvádějí, že ještě v první polovině 20. století byli v šumavském jezeře Laka a v Plešném jezeře pstruzi. V Černém jezeře se objevili i siveni. Dnes prý ryby nejsou v žádném z nich a podobně jsou na tom i drobné organismy. Podle členů výzkumného týmu bude regenerace velice pomalá. Může trvat i třicet a více let, píší Hospodářské noviny.
Jiří Pospíšil, foto: Vláda ČR
Policie prověřuje ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, píší hned dva deníky - Právo a Lidové noviny. Ministr je podezřelý, že za nákup budovy bývalého kněžského semináře ve Vidnavě dal zbytečně 29 milionů korun. Budovu nabídla ministerstvu spravedlnosti ostravsko-opavská diecéze. Na místě semináře v roce 2008 vzniknout detenční ústav. Podle státního zástupce je ale objekt k vybudování ústavu nevhodný, je na odlehlém místě a ve špatném stavu. Objekt je tak nyní bez využití. Policie kvůli tomu podle obou deníků už obvinila Pospíšilova bývalého náměstka Františka Steinera a bývalého ředitele vězeňské služby Luďka Kulu. Pospíšil svůj podíl viny popírá a tvrdí, že objekt byl zakoupen na základě debaty na vládě i v parlamentu. Lidové noviny také upozorňují, že případ budí pochybnosti tím, že jej dozoruje už čtvrtý státní zástupce. Právníky také znejistilo vyčíslení škody. Podle nich nemůže být škodou celá částka 29 milionů korun, když stát budovu vlastní, píší Lidové noviny.
Děravý zákon umožňuje oškubat klienty zkrachovalých cestovek, stojí v titulku deníku Právo. Zákon totiž dostatečně nevymezuje odpovědnost za výši pojistky cestovní kanceláře, píše deník. Ve sporu se střetává ministerstvo pro místní rozvoj, které tvrdí, že klienti zkrachovalých cestovek mají dostat celou částku zpět. Pojišťovny ale oponují, že vyplatí jen poměrnou část do výše limitu, který si cestovní kancelář sjednala. Pojišťovny řešily podle listu za posledních sedm let krach 26 cestovních kanceláří, u 22 byla škoda už vyplacena. Stoprocentní částku vyplatily pojišťovny klientům v 16 případech, u zbylých šesti případů klienti dostali od sedmi procent do 98 procent, píše deník Právo. Do sporu se vložili i politici, píše deník. Ti tvrdí, že krachů není až zase tak velký počet, aby pojišťovny nebyly schopné zaplatit klientům celou částku, cituje deník Právo poslance Jana Smutného z TOP 09.
Václav Havel
Lidové noviny se vrací k bádání o osobnosti Václava Havla. Prozkoumat Havla jako vůdčí osobnost mezi disidenty nebude až tak složité, odkrýt ale jeho prezidentskou éru bude mnohem komplikovanější, konstatuje deník. Historikům totiž chybí archivní dokumenty kvůli třicetileté lhůtě, která musí uplynout od vydání dokumentu do jeho zveřejnění. Stát by ale podle historiků měl dokumenty z Havlova působení na Hradě zpřístupnit co nejdříve. Doufají, že na to budou slyšet lidé z okolí nového prezidenta, který nastoupí v roce 2013. Zajímavé by podle historiků bylo zejména období prvních dvou let vládnutí, kdy by mohly být k dispozici například zápisy z neformálních schůzí. Nalézání dokumentů ale nemusí být úplně jednoduché, naznačuje list, protože na Hradě se v 90. letech obměnili úředníci a také tam přišli lidé z uměleckého prostředí bez zkušenosti s úřednickou prací. Havlovi a historickému bádání o něm se věnovala už dříve velká konference, připomínají Lidové noviny.
Tendr vypsaný Dopravním podnikem města Brna na provozovatele služby SMS jízdenek je šitý na míru firmě Erika. Informují o tom Hospodářské noviny. Erika už podobný systém provozuje ve většině velkých českých měst. Provize budou zřejmě 25 milionů korun a více, napsal list. Dopravní podnik vypsal podmínky, které splňuje pouze Erika. Požaduje kopie vysokoškolských diplomů a doklady o praxi zaměstnanců jednotlivých uchazečů, obrat vyšší než deset milionů korun ročně dosažený v posledních třech letech a certifikát ISO. Ostatní firmy, které mají zájem se přihlásit, nesplňují vždy alespoň jedno z kritérií, píší Hospodářské noviny. Obratová kritéria by měly plnit například firmy Airtoy či Agmo CZ. Obě se tendru chtějí účastnit, chybí jim ale certifikát. "O účast v tendru stojíme, pokusíme se certifikát ještě získat,"řekl Hospodářským novinámšéf firmy Airtoy Roman Jánským. Dopravní podnik požadavek na ISO certifikát obhajuje obsáhlými citacemi ze zákona, podle kterého na to má právo.
Ilustrační foto: ČEZ
Antimonopolní úřad znova posuzuje spojení energetické společnosti ČEZ a mělnické teplárny Energotrans. Píše to ekonomický deník E15. Posuzování má ukázat, zda ČEZ koupí Energotransu nadměrně neposílí své dominantní postavení na českém trhu. Verdikt by mohl podle deníku E15 padnout v několika příštích měsících. ČEZ kupuje Energotrans, který zásobuje teplem hlavní město Prahu, od Energetického a průmyslového holdingu trojice českých podnikatelů. Podle předchozích informací serveru Česká pozice má ČEZ získat Energotrans za 14,5 miliardy korun. Po koupi Energotransu by se podíl ČEZ na českém trhu výroby elektřiny dostal nad 75 procent, píše list. ČEZ navíc v Mělníce chystá nový paroplynový zdroj.
Foto: Archiv Radia Praha
Konec vepřínů v Česku. Pod tímto titulkem přináší Mladá fronta Dnes materiál o stavech prasat, které jsou nejnižší za posledních 90 let. Jejich pokles se nedaří zastavit ani za pomoci stamilionových dotací, píše list. Ministerstvo zemědělství proto nyní zvažuje přesměrování podpory na skot nebo drůbež. Kromě mimořádné třísetmilionové dotace z minulého roku využívají chovatelé prasat ještě platby v řádech stovek milionů ročně v rámci programu rozvoje venkova. Za tyto peníze modernizují své chovy, rekonstruují ustájení nebo staví jímky a hnojníky, píše Mladá fronta Dnes. Zemědělci ale často schválené projekty nedokončili. Čeští farmáři také nemohou konkurovat zahraničí, dovážejí se proto často z Dánska či Německa. Problémy českým zemědělcům také dělá kurz eura vůči koruně, dodává list.
