Týden v ČR
Vláda podpořila církevní restituce. Nakonec je schválila jednomyslně, přitom ještě chvíli před jednáním kabinetu nebyl jasný postoj ministrů za Věci veřejné. Ty totiž s podporou váhaly a vyvolaly tak koaliční roztržku, která mohla vyústit až k rozpadu vlády.
Církevní restituce vychází z loňské dohody tří vládních stran a 17 českých církví. Církve mají dostat zpět 56 procent majetku o který přišly za minulého režimu. Stát také církvím od roku 2013 zaplatí 59 miliard korun, uvedl premiér Petr Nečas:
"Finanční náhrada bude vyplacena ve třiceti ročních splátkách a nesplacená částka bude valorizována podle inflace."
Celkově by se tak vlivem inflace mohla částka vyšplhat až na 96 miliard korun. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo trvat 17 let. Podle předsedy VV Radka Johna členové strany uvěřili zárukám premiéra Petra Nečase, že finanční část restitucí nebude mít nepříznivý dopad na občany:
"Shodli jsme se na jednáních s panem premiérem, že se peníze na výplatu církví získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoliv škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích. Občana se toto vyrovnání nedotkne, peníze budou nalezeny jinde."
Pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka rozhodnutí vlády uvítal. Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu.
"Pokud by se Česká republika vydala do ústraní, pak by to byl důvod. Tak daleko ale ještě dávno nejsme."
Na mediální informace reagovaly politické špičky. Premiér Petr Nečas řekl, že si počká na definitivní znění smlouvy. Prezident Václav Klaus už dříve oznámil, že ke smlouvě omezující zadlužení svůj podpis nepřipojí. Dění posledních dní komentoval pro Český rozhlas takto:
"Já jako prezident republiky se nemohu smiřovat s tím, aby jedna politická strana dvakrát za den a půl vyhrožovala odchodem z koalice, buď jestli nebudou církevní restituce nebo za druhé jestli nebude podepsána tato evropská smlouva. Prostě takto se politika vést nedá. Myslím, že je třeba to TOP 09 a zejména panu Schwarzenbergovi říci velmi jasně."
Ministerstvo zahraničí nicméně některé výroky Schwarzenberga uvedené v Lidových novinách popřelo. Poslední návrh smlouvy, o němž se jednalo v Bruselu, je podle ministerstva pro Česko mnohem příznivější než předchozí. Karel Schwarzenberg také podle ministerstva hovořil pouze o schvalovacím procesu v České republice a nikoli o tom, že by dával ultimáta.
"My jsme hledali řešení, které je v tomto ohledu nejbezpečnější. Znamená to, že jsme připraveni udělat pás, který má 13 hektarů a je to minimální rozsah, který by umožnil pouze vybudování lanovky a pod sloupy evakuační trasy. Ale po obou stranách by byl park v přísném režimu."
Ekologové a zástupci Stínové vědecké rady národního parku tuto dohodu odmítli s tím, že nerespektuje ochranu přírody. Jsou přesvědčeni, že místo ochrany přírody bude zákon o Šumavě pomáhat developerům a těžařům. Nová opatření, se kterými nesouhlasí, se vědci pokusí změnit při projednávání zákona v poslanecké sněmovně. Prostřednictvím některých zákonodárců chtějí prosadit pozměňovací návrhy.
