České deníky se rozsáhlými materiály vracejí k úmrtí spisovatele Josefa Škvoreckého.
Josef Škvorecký, foto: ČTK
České deníky se rozsáhlými materiály vracejí k úmrtí spisovatele Josefa Škvoreckého. Lidové noviny ho nazvaly "spisovatelem lidských srdcí" a jeho životě věnují dvoustranu, podobně jako Mladá fronta Dnes. Martin Weiss spojil úmrtí Škvoreckého se smrtí Václava Havla a svůj sloupek v Lidových novinách uvádí větou, že "osud se asi rozhodl připomenout nám, za jak mnoho vděčíme malému počtu lidí." Připomíná ale, že jako spisovatel byl Havel spíše intelektuál, zatímco Škvorecký vypravěč. Byl český a lidový a podle jeho románu se dala natočit filmová řachanda s Vítězslavem Jandákem, píše Weiss. Připomíná, že ani Havel, ani Škvorecký nebyli komunisté, a to ani reformní. Autor Zbabělců, Příběhu inženýra lidských duší nebo Tankového praporu byl navíc katolík. Lidové noviny připomínají, že patřil také k nejžádanějším autorům v redakční radě Nového domova, kanadských krajanských novin. Vždy jasně dával najevo své názory, byl vždy dobře naladěný a velmi společenský.
Mladá fronta Dnes připomíná Škvoreckého exilové nakladatelství ´68 Publishers. Nakladatelství se stalo oázou pro emigranty, píše list s tím, že s nápadem založit ho přišla Zdena Salivarová ve značně nejistých dobách. Do roku 1994 vydalo nakladatelství asi 220 publikací. Rekordního nákladu dosáhl Tankový prapor, který vyšel v pěti vydáních. Nakladatelství se často bálo o svoji existenci. Naštěstí se našla mlčící, ale kupující většina českých a slovenských exulantů, takže nakladatelství nezkrachovalo, ale rostlo, cituje list samotného Škvoreckého. Milan Kundera také ´68 Publishers velmi chválil a v roce 1989 dokonce prohlásil, že nikdo jiný neudělal za posledních dvacet let více pro Česko než Josef Škvorecký se Zdenou Salivarovou. Mladá fronta Dnes se rozsáhle vrací ke Škvoreckému v komentářové rubrice. Komentátor Jan Jandourek v ní píše, že přirozeně patřil mezi autory velké trojky, kam počítá kromě něj ještě Milana Kunderu a Arnošta Lustiga.
Na Hradě opět vlaje prezidentská standarta...
Přímá volba prezidenta může zlákat ke kandidatuře různé celebrity nebo populisty. Uvádí to deník Právo. Podle senátora za sociální demokracii Petra Víchy, kterého list cituje, se z volby může stát "Mediální šaškárna." Podle něj se ztíží vyjednávání, pokud kandidují lidé jako Tomio Okamura, který je v Česku mediálně známým podnikatelem, k přímé volbě. Senátoři o ní budou rozhodovat v únoru. Většina senátorů je přímé volbě nakloněna, řekl listu Vícha. K přímé volbě prezidenta se deník Právo vrací i v komentáři Alexandra Mitrofanova. Ten uvádí, že jen malá většina hlasujících ví, komu ve skutečnosti odevzdává svůj hlas. Ve skutečnosti ho lidé dávají v důsledku různých nadějí, obav nebo strachů či do snahy udržet si slušné živobytí, Bylo by asi nejúčinnější, kdyby byl kandidát na prezidenta vyhlášen za mrtvého a začaly se velebit jeho zásluhy, píše Mitrofanov v deníku Právo.
Hospodářské noviny se kromě vzpomínání na Škvoreckého vrací ke své obvyklé - tedy ekonomické - agendě. Tentokrát se věnují investicím v podílových fondech a bilanci za minulý rok. Fondy prudce klesaly a ztratilo se v nich 22 miliard korun. Nejvíce odteklo z takzvaných fondů peněžního trhu. Ve svém výnosu je překonaly i spořící účty. Češi ztratili hodně ve fondech, které investovaly do akcií, píše list. Peníze nakonec dokázala zhodnotit jen menšina domácích fondů. K těm nejúspěšnějším patřily například fondy zaměřující se na oblast farmacie nebo biotechnologie, případně fondy, které investovaly do státních dluhopisů. Čeští investoři si ale podle ekonomických expertů mohou za ztráty sami. Nedokáží totiž rychle reagovat na vývoj na trzích a na propady reagují často se zpožděním, uzavírají Hospodářské noviny.
Lékaři už podle Hospodářských novin nebudou pacienty léčit vším, co medicína nabízí, ale jen tím, co pomůže za přiměřenou cenu. Ministr zdravotnictví Leoš Heger brzy vydá pokyn k tomu, aby se začalo posuzovat, jestli je přínos nového léčebného postupu úměrný vynaloženým nákladům. Komise, kterou kvůli tomu sestavil, má začít pracovat v únoru, uvádějí Hospodářské noviny. Stát tak podle listu poprvé otevřeně přizná, že lidem nemůže zaplatit všechno. "Nejprve to budeme zkoušet v pilotním provozu. Na několika konkrétních případech musíme doladit metodiku, od příštího roku by to už mělo mít oporu i v zákoně,"řekl Hegerův poradce Pavel Vepřek. V praxi to má vypadat tak, že nové přístroje nebo třeba kloubní náhrady nejprve zhodnotí experti a pak se rozhodne, zda na ně Česká republika má, nebo ne. V důsledku to ale podle deníku znamená, že některé novinky lidem zdravotní pojišťovny v budoucnu nezaplatí, třebaže by jim pomohly o něco víc než ty současné. Speciální vzoreček, který se pro hodnocení efektivity už řadu let používá i ve světě, je totiž může vyhodnotit jako příliš drahé, což bude v Česku průlom, píše list. Vůbec poprvé se tak v Česku podle listu stanoví něco jako cena lidského života, která se prý bude odvíjet od výše HDP.
Biofarmaceutická společnost Sotio podle ekonomického deníku E15 vyvinula léky na rakovinu prostaty. Firma již podala žádost o jejich patentovou ochranu a nyní testuje své přípravky na léčbu různých stádií rakoviny prostaty s cílem prokázat jejich bezpečnost a účinnost, píše deník E15. Letos Sotio plánuje pokročit do třetí testovací fáze, kdy budou její léky podávány stovkám až tisícům pacientů v několika zemích. Až poté může pomýšlet na registraci léčiv a jejich prodej k běžnému klinickému použití. V Sotiu podle informací E15 zatím majoritu drží sám Petr Kellner, který se projektu hodně osobně věnuje. Skupina PPF farmaceutický podnik majoritně ovládne až poté, co léky získají patentovou ochranu a další investice do rozvoje si vyžádají navýšení kapitálu. Společnost Sotio vznikla na jaře 2010 a má základní kapitál deset milionů korun. Jejími akcionáři jsou nizozemská společnost Hekto a firma Anthearose registrovaná na Kypru. Sotio připravuje své léčivé přípravky pro aktivní buněčnou imunoterapii ve vlastních laboratořích nově vybudovaných v pražských Holešovicích.
Bývalému řediteli plzeňské Škodovky Lubomíru Soudkovi hrozí to, že přijde o svůj nemovitý majetek. Podle věřitelů dluží téměř 18 milionů korun, uvedl deník Mladá fronta Dnes. Soudkovi hrozí zabavení řady nemovitostí, které jsou na něj zapsané v katastru. Podle věřitelů má dluhy až 18 milionů Kč spolu s Martou Majorovou, s níž podniká od 90. let a jejíž majetek už je v konkurzu. "Pohledávka přiznaná pravomocným a vykonatelným rozsudkem nebyla dosud ani zčásti zaplacena, přestože je k jejímu uspokojení vedena exekuce,"řekl Schopf. Krajský soud v Plzni v posledních týdnech několikrát vyzval Lubomíra Soudka, aby se k návrhu vyjádřil a předložil seznam svého majetku i závazků. Soudek ale podle listu na opakované výzvy nereaguje. Jeden návrh na konkurz Soudkova majetku už krajský soud řešil, a to v roce 2008.
Foto: Barbora Kmentová
Je teplo a ptáci už zahájili námluvy, píše Mladá fronta Dnes. Ostravsko má tak čisté ovzduší jako málokdy předtím, protože díky teplému počasí spalovny vypouštějí méně škodlivin. Někteří lidé to ale nevítají. Jsou jimi zemědělci nebo třeba myslivci, kteří sledují už probíhající námluvy ptactva, případní potomci ale nepřežijí, píše Mladá fronta Dnes. Nejhorším scénářem by byl přitom příchod náhlých mrazů. Uškodilo by to především zemědělství, protože plodiny neochrání nic před mrazem. V teplém počasí se také daří virózám a spálám a stěžují si na něj i teplárny, které mají velmi nízké zisky. Na nižších ziscích z tepla má podíl i větší míra zateplování budov třeba díky programu Zelená úsporám.
