Policie stíhá podle Mladé fronty Dnes dalšího vysokého úředníka v souvislosti s korupcí v armádě. Je jím někdejší šéf úřadu pro dohled nad akvizicemi Roman Hošta. Podle listu je protikorupční policie přesvědčena, že se Hošta podílel na manipulování výběrových řízení.
Policie stíhá podle Mladé fronty Dnes dalšího vysokého úředníka v souvislosti s korupcí v armádě. Je jím někdejší šéf úřadu pro dohled nad akvizicemi Roman Hošta. Podle listu je protikorupční policie přesvědčena, že se Hošta podílel na manipulování výběrových řízení. Mělo se jednat o opravy vojenských objektů za desítky milionů. Kromě Hošty stíhá policie ještě dalších deset lidí. Jde o jeho někdejší podřízené, kteří soutěže podle vyšetřovatelů v letech 2008 až 2010 manipulovali. Jde také o podnikatele Viktora Krejču a jeho dva syny, kteří soutěže předražovali a vyhrávali. Sám Hošta je podepsán pod výsledkem tří výběrových řízení na renovace vojenských ubytoven a bytových domů, které byly zřejmě předraženy. Na nich údajně vydělala miliony společnost H+V Praha. Detektivové se nyní snaží zjistit, kde desítky milionů ze zakázek skončily. Dopátrali se toho, že peníze byly z účtu vybírány v hotovosti, opakovaně po půl milionech korun.
Zleva: Michal Veber, Jiří Cetel a Jan Coufal, foto: ČT24
Česká spojka v Zambii - tak zní titulek komentáře Lidových novin. Jeho autor Zbyněk Petráček hodnotí záchrannou akci tří českých občanů českými úřady, a to vesměs kladně. Podle Petráčka se úřady zachovaly správně a řemeslně celou situaci zvládly dobře. Z hlediska zambijského práva se ale jejich zločin skutečně stal, upozorňuje Petráček. Z hlediska suverenity jsou tamější úřady v právu. Praha tedy podle komentátora učinila víc, než musela. Stejně důležité ale je celou akci utajit. Zambie není nepřítel ani žádný lotrovský režim, zdůrazňuje Petráček a dodává, že když už úřady rozjedou nelegální akci, nesmí to vytrubovat do světa a tím Zambii urážet. Zázemí ambasády v takovém státu jako je Zambie se ukázalo jako důležité, zakončuje svůj komentář Zbyněk Petráček.
František Ctibor
Potomci imigranta z Tábora řídí v Argentině českou cihelnu. Půlstránkový materiál k tomuto tématu obsahuje ekonomická příloha Mladé fronty Dnes. Cihelna patří podle deníku mezi největší v Buenos Aires, přečkala státní krach a nyní se nadechuje k další expanzi. Pod neobvyklým firemním jménem Ctibor v Argentině probíhá výroba 20 tisíc tun cihle měsíčně. Firma má 100 zaměstnanců a řídí ji potomci zakladatele Františka Ctibora. Podle nich je o jejich cihly zájem a poslední dobou ani nestíhají pokrývat poptávku. Do činnosti jejich firmy vstoupila krize před deseti lety, kdy Argentina vyhlásila bankrot. Podnikatelé tehdy masově krachovali a firma neprodala ani jednu cihlu, píše Mladá fronta Dnes. Nakonec se ale firma zmátořila a začala dobře prosperovat. Cihelnu založil světoběžník František Ctibor, který přišel do do Argentiny v roce 1900, píše list. Nejprve stavěl v zemi kanály, v roce 1905 koupil cihelnu, která dodávala materiál třeba pro katedrálu v La Plata nebo pro metro a přístav v Buenos Aires.
Foto: Evropská komise
Známí přední vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd mají své firmy Apronex a Proteix, do kterých plynou štědré státní granty, píše ekonomický deník E15. Loni společně s ústavem soukromé firmy získaly granty za 415 milionů korun, píše deník a dodává, že podobná částka je v Česku neobvyklá. Podle protikorupční organizace Transparency International jde o faktický střet zájmů. Pochybnosti o postupu vyjádřilo i ministerstvo školství. Jednateli obou firem jsou ekonomický náměstek ředitele Ústavu molekulární genetiky Jiří Špička a další dva zaměstnanci. Podle deníku E15 porušili zaměstnanci interní směrnici ústavu, za to by jim hrozil postih podle pracovního práva. Deník dodává, že Jiří Špička je také členem vědecké rady projektu BIOCEV, který bude jedním z nejmodernějších výzkumných pracovišť v zemi. Deník přináší i rozhovor s vědcem Václavem Hořejším z téhož ústavu Akademie věd. Ten řekl, že soukromé firmy k podobným účelům běžně zakládají i sami vědci.
V případu bývalých manažerů Ředitelství silnic a dálnic, zatčených pro korupci, sehrála podle Hospodářských novin klíčovou roli firma se skrytými vlastníky, jejíž stopy vedou na Kypr. Právě přes tuto společnost mohly z Česka odtéct stamiliony ze zmanipulovaných pronájmů pozemků na výstavbu benzinek, píše deník. Hospodářské noviny připomínají, že po zásahu protikorupčních detektivů jsou od předminulého týdne ve vazbě bývalý ředitel firmy Petr Laušman, jeho pravá ruka Michal Hala a někdejší firemní právník Petr Wolf. Čtvrtým zatčeným je podle zjištění deníku podnikatel Jiří Neužil, předseda představenstva společnosti Monstera International. Neužila a Laušmana před Vánoci dopadli policisté, když podepisovali směnky na 15 milionů. Podle detektivů šlo o úplatek za pronájem dálničních odpočívadel. Kromě směnek Laušman údajně dostal úplatkem i byt v Krkonoších za 1,7 milionu, píše deník.
Záchytka, areál nemocnice Na Bulovce|Foto: archiv Nemocnice Na Bulovce
Některá krajská policejní ředitelství začala pohledávky prodávat vymahačům. Jde například o peníze, které lidé policii dluží za převoz na záchytnou stanici. Informuje o tom deník Právo. Podle něj to znamená, že ti, kteří dluží policii byť i jen stokorunu, už nemohou spoléhat na to, že bude pohledávka odepsána na vrub státu. Dosud to platilo v případech, kdy náklady na vymáhání dlužné částky začaly převyšovat její výši. Policie se podle listu snaží prodejem pohledávek vymahačům ulehčit administrativě a hlavně aspoň část peněz dostat zpět. "A funguje to," píše deník. Třeba v Plzni se prý už podařilo prodat pohledávky za několik set tisíc korun. Právo dodává, že policie uvažuje o tom, že by v budoucnu vypsala soutěž na firmu, která by nesplacené pohledávky přebírala průběžně.
Poslední zvonění pro malé školy. Pod tímto emotivním titulkem píší Lidové noviny o dalším osudu venkovských škol. Ministerstvo totiž chystá reformu financování, podle které se budou peníze rozdělovat nikoli podle počtu žáků, ale podle naplněnosti tříd. Změna financování dopadne velmi negativně na velké množství základních škol, píše deník. Nyní je v Česku průměrně 20 žáků ve třídě, ministerstvo doporučuje 24. List přináší řadu příkladů škol, které jsou příliš malé a přišly by o statisíce korun. Například starosta obce Tupesy u Uherského Hradiště se obává, že ministerstvo proti sobě poštve sousední vesnice. Žádná se totiž nechce školy zbavovat. Děti navíc budou muset dojíždět do vzdálených škol, rodiny to finančně zatíží, píší Lidové noviny. Učitelé a ředitelé upozorňují, že vesnické školy jsou postavené pro menší počty žáků, zhruba pro 200. Velký prostor pro slučování podle ředitele Petra Halady stejně není.
Foto: ČTK
České úřady práce zažívaly první den roku fronty. Fakta o dění v českých krajích zmapoval deník Právo. Podle listu se tvořily fronty na úřadech už ráno za tmy, kdy byl největší nápor lidí. Na některé úřady stálo frontu až 50 osob. Podle listu někteří lidé žádali o příspěvky například na mobilitu, o které ale mohou žádat až do konce ledna. Lidé se často domnívali, že to musí být hned druhého ledna. Někde také chybí vybavení, například kopírky. Někteří klienti ale přiznávali, že čekali ještě horší situaci. Úředníci přiznávají, že mají nové informační systémy, které se teprve učí. Nová pracoviště také nejsou vybavena lístkovým vyvolávacím systémem, nákup nových displejů by totiž vyšel na desítky tisíc korun, dodává deník Právo.
Oldřich Jirsák a Ladislav Mareš (vpravo) u Nanospideru
Ladislav Mareš, zakladatel a bývalý ředitel liberecké společnosti Elmarco, která patří k českým lídrům v oblasti nanovlákenných materiálů, odchází z prosperujícího podniku. Informují o tom Lidové noviny. Prodal většinu svého podílu v nizozemské společnost Elmarco Holding, jíž české Elmarco patří. Mareš na základě svých kontaktů rozjíždí portál Nafigate, který by měl zajistit lepší propojení mezi výzkumem a obchodem v oblasti nanovláken. Většinu svého 75procentního podílu v Elmarco Holding N. V. Mareš podle listu prodal zatím utajovanému českému investorovi a nevylučuje ani prodej zbytku akcií. Zvažuje se uvedení akcií Elmarka na burzu či prodej firmy strategickému investorovi. Elmarco má podle listu hodnotu přes miliardu korun. Před čtyřmi lety Mareš prodal asi čtvrtinový podíl investičním fondům z Francie a Švýcarska. Cena přesáhla 300 milionů korun, říká podnikatel Ladislav Mareš v rozhovoru pro Lidové noviny.
