České deníky přinášejí i ve středu další materiály a rozhovory, týkající se osobnosti Václava Havla a vzpomínek na něj. Hospodářské noviny mluvily s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. "Klaus režíruje Havlův pohřeb, což je absurdní," zní titulek rozhovoru. Podle ministra to patří k mnoha groteskních a absurdních situací. Ministr zdůrazňuje, že Havel měl rád absurditu, která se projevovala i při státních návštěvách. Byl zkrátka režisérem a divadelníkem.
Václav Havel s Karlem Schwarzenbergem, foto: www.karelschwarzenberg.cz
Vzpomíná také na první setkání s Havlem i na to, jak se stal na počátku 90. let hradním kancléřem. S Havlem také podle Schwarzenberga pokračuje řada odchodů osobností, mezi které patřil zemřelý Jiří Křižan nebo Jiří Dienstbier. S Havlem se Schwarzenberg stýkal po jeho odchodu z prezidentské funkce v hospodě v Nerudově ulici. Ministr zahraničí připomíná i to, že pod Havlem v 90. letech se velmi dobře pracovalo. Podle něj měl Havel velké problémy při jednáních s Václavem Klausem, kdy doslova trpěl, říká Schwarzenberg. Příjemná nebyla setkání ani s Vladimírem Mečiarem, i když ten ho respektoval.
Foto: ČTK
Lidové noviny věnují středečním událostem - průvodu s rakví na pražský Hrad - samostatnou část vydání. Ve sloupku Lidových novin připomíná Jiří Peňás reakci na Havlovo úmrtí, která byla podle něj ze strany veřejnosti důstojná a civilní. Lidé si dali panáka a měli v očích slzy, hysterii ale nepropadl nikdo, píše Peňás. To by se ani nehodilo ke spisovateli absurdních dramat. Také loučení v kostele svaté Anny považuje za pietní, kde nikde nedělal zbytečné scény. List také přináší rozhovor se slovenským disidentem Miroslavem Kusým, který zdůrazňuje i zásluhu Havla na dění na Slovensku. Podle něj výrazně pomáhal demokratizačnímu procesu na Slovensku a pomohl mu také se začlenit do NATO a Evropské unie. Někdy se mu vytýkalo to, že na první státní návštěvu jel do Německa a ne na Slovensko, říká Kusý a dodává, že například mezi zakladateli Charty 77 nebyl ani jeden Slovák. To možná napomohlo tomu, že byla na Slovensku prezentována jako čistě česká záležitost. Většina Slováků Havla neznala do 80. let, poté se o něm mohla dozvědět až ze zahraničních rozhlasových stanic, zdůrazňuje na stránkách Lidových novin Miroslav Kusý. V dalším rozhovoru pro tentýž list připomněl disident Jan Ruml na Havlovu novinářskou činnost i jeho příspěvky pro ještě samizdatové Lidové noviny. Havel sám měl rád pestrost a měl šanci se setkat i s autory a známými spisovateli. Havel v sobě objevil v tu dobu novináře, připomíná Jan Ruml. Do Lidových novin psal velmi často, velmi známý je jeho článek v posledních samizdatových Lidových novinách s názvem Good bye samizdat.
Hrádeček, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes si všímá i tendence pojmenovávat po Havlovi ulice a náměstí. Podobnou snahu má několik českých měst, například Hradec Králové nebo Litoměřice, píše list. Ústecký primátor Vít Mandík navrhnul přejmenování hlavního náměstí, ostatní zastupitelé ho ale nařkli z populismu a bod přejmenování ani nezařadili na program schůze. Pokud by se uvažovalo o místech, se kterými byl Havel spjatý, tak to jsou Trutnovsko kvůli jeho chalupě na Hrádečku a Praha. Osada Hrádeček ale žádné ulice nemá. V Praze žil Havel dlouho na Rašínově nábřeží, přejmenování po prvním ministru financí by ale vhodné nebylo, píše list. Spíše se nabízí Dělostřelecká ulice, kde bydlel Havel ve vile. Podle radního Pavla Richtera se bude v Praze dlouho hledat důstojné místo a je důležité, aby to nebyla zastrčená cesta. V "Havlově zeměpisu" zaujímá určité místo i Ždárec u Tišnova, kam chodil Havel do základní školy. Město ale podobné věci zatím nezvažuje, doplňuje Mladá fronta Dnes.
Část obcí odmítá jaderný úplatek, píší Lidové noviny. Některé obce totiž odmítají peníze za to, aby na jejich území bylo jaderné úložiště. Pokud obec souhlasí s pouhým průzkumem na svém území, může dostat až 4 miliony korun. V některých obcích se bojí toho, že samotný průzkum znamená poloviční souhlas s možnou výstavbou úložiště. Vláda podle Lidových novin počítá s tím, že obce souhlasící s průzkumem by z takzvaného jaderného účtu dostávaly 600 tisíc korun ročně a navíc příplatek za čtvereční metr. Některé obce poplatek schvalují, jiné ale žádají, aby vláda konečně změnila atomový zákon a dala obcím právo veta. Stát zatím na jaderné úložiště vytipoval šest lokalit ležící vždy na území několika obcí, připomínají Lidové noviny. Do roku 2018 se rozhodne o dvou nejvhodnějších lokalitách. Ty poté budou dostávat 3 miliony korun ročně až do doby, než bude v jednom z nich úložiště uvedeno do provozu.
Česko letos dovezlo nejméně ropy za posledních sedm let. Oproti loňsku přeprava suroviny klesla zhruba o desetinu na 7,06 milionu tun. Napsal to dnes deník E15 s odkazem na finančního ředitele státem ovládaného provozovatele ropovodů Mero Vlastimila Bouru. Za snížením dovozu je komplikovaná hospodářská situace, postupný přechod na biopaliva a zářijová odstávka rafinerie v Litvínově, uvedl list. Údaje za letošní rok sice ještě nejsou definitivní, ale měly by být už poměrně přesné, protože vycházejí z harmonogramů Mero dohodnutých s tuzemskými rafineriemi, dodala E15. Rekordně se letos na dovozu ropy do Česka podílel ropovod IKL z německého Ingolstadtu, přiteklo jím 43 procent veškeré dovážené suroviny. Ještě v minulém desetiletí se tento podíl často pohyboval jen kolem 30 procent, uvádí ekonomický deník E15.
Vedení Svazu lyžařů ČR chce prodat finanční skupině PPF své zhruba třetinové podíly v lyžařských areálech ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově. Informují o tom Hospodářské noviny. Skupina PPF by ráda získala i podíly majoritního vlastníka, kterým je Český svaz tělesné výchovy. Ten ale čeká na volbu nového vedení. "Střediska jsou zhuntovaná, pokud z nich chceme nějaké peníze mít, je lépe je prodat, dokud jsou o ně zájemci a dokud mají skiareály hodnotu,"řekl deníku viceprezident Svazu lyžařů Norbert Pelc. Výkonný výbor lyžařského svazu doporučí prodej podílů PPF na členské konferenci 10. ledna. PPF nabízí buď 194 milionů korun za minoritní podíly ve všech třech firmách, nebo 155 milionů za akcie Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou. V takovém případě by Harrachov zůstal svazům jako hlavní tréninková základna pro lyžařské sporty. Garantuje navíc lyžařskému svazu finanční podporu na dalších deset let v podobě čtyř milionů korun ročně na přípravu talentů, uvádí list.
Státní zemědělský intervenční fond pozastavil soutěž na marketing značky pro kvalitní české potravinářské výrobky Klasa. Důvodem jsou námitky jednoho z uchazečů, informuje ekonomický deník E15. Fond zakázku na roky 2012 a 2013 s předpokládanou cenou 327 milionů korun vyhlásil v říjnu, námitky se objevily nedlouho potom. Předmětem zakázky je zpracování marketingové strategie a komunikačních aktivit značky Klasa, které mají takto označené výrobky více přiblížit českým spotřebitelům. Potravinářská komora předpokládá, že zpoždění projektu Klase potíže nepřinese. "Problém to není. Raději ať se tendr posune, ale je ať vyhlášen dobře," sdělila deníku mluvčí komory Dana Večeřová.
