Nadstandardy ve zdravotnictví za přípatek je tématem článku Mladé fronty Dnes. Seznam zpoplatněných nadstandardů, které vejdou v platnost od začátku příštího roku, je zatím krátký. Lidé budou doplácet například za očkování na pneumokoky nebo za materiál, jako je lehčí plastová sádra nebo oční čočky.
Nadstandardy ve zdravotnictví za přípatek je tématem článku Mladé fronty Dnes. Seznam zpoplatněných nadstandardů, které vejdou v platnost od začátku příštího roku, je zatím krátký. Lidé budou doplácet například za očkování na pneumokoky nebo za materiál, jako je lehčí plastová sádra nebo oční čočky. Dále lidé připlatí za některé specifické chirurgické zákroky, za konkrétního lékaře nebo za zákroky mimo operační hodiny. Výše doplatků si mají nemocnice určovat samy a o peníze by se měly dělit s lékařem. Ministr zdravotnictví Leoš Heger v rozhovoru pro deník upřesňuje, že například v Praze si pacient připlatí více než tisíc korun za ošetření primářem nebo přednostou. Naopak v chudších regionech budou příplatky v řádu stokorun. Deník konstatuje, že lidé u některých položek v konečném důsledku paradoxně ušetří. Zatímco v současné době museli platit za celý dražší materiál, nyní doplatí jen rozdíl mezi levnější a dražší variantou.
17. listopad 1989
Třetina lidí teskní po socialismu, píší Lidové noviny. Zhruba tři z deseti Čechů tvrdí, že se měli za minulého režimu lépe. Další oslovení vyjádřili buď spokojenost, nebo oba režimy považují za stejné. Deník vychází z aktuálního průzkumu společnosti SCaC, a doplňuje, že skoro u dvou třetin dospělých se nenaplnila očekávání spojená s polistopadovým vývojem. Za největší neúspěch lidé považují převážně zhoršení mezilidských vztahů. Důvody frustrace ze současného režimu spatřují sociologové hlavně v ekonomické krizi. Devět z deseti respondentů si také myslí, že po roce 1989 vznikly lepší podmínky pro korupci. Podle skoro dvou třetin dotázaných byli vrcholoví politici v minulém režimu méně úplatní, než ti současní. A více než polovina občanů se domnívá, že česká demokracie nefunguje srovnatelně s demokraciemi ve vyspělých zemích.
Hospodářské noviny přinášejí informace o zadluženosti českých obcí. Ty jsou podle listu nejzadluženější za posledních dvacet let. Dluhy obcí dosáhly částky 83,3 miliardy korun. Aby města dosáhla na dotace z fondů Evropské unie, musí samy přispět z vlastních zdrojů. Rozprodávají proto svůj majetek. Nejrozsáhlejší prodej obecního majetku zhruba ve výši jeden a půl miliardy korun ohlásila Praha. V plánu je rovněž prodej přibližně čtyř tisíc městských bytů v Praze. Finanční problémy způsobují obcím také nejasnosti kolem rozpočtového určení daní na příští období. Nový způsob přerozdělování daní má platit od roku 2013, koalice se však nedokázala shodnout na konečné podobě návrhu. Příjmy z rozpočtového určení daní přitom tvoří přibližně třetinu obecních rozpočtů, uzavírají Hospodářské noviny.
Ministerstvo obrany hodlá výrazně omladit českou armádu. Průměrný věk českého vojáka je totiž 37 let, informuje deník Právo. Armáda chce příští rok začít s intenzivnějším náborem mladých nováčků a zároveň usnadnit propouštění. Cílem armády je nabírat 600 až 800 vojáků ročně, tedy přijmout mladé vojáky na nejnižší funkce. Starší by tak měli přirozeně odcházet. Ministerstvo obrany dále plánuje změny v zákoně o vojácích z povolání, hlavně možnost ukončit kontrakt bez odůvodnění. Navrhovaná změna zákona by také měla zamezit správním žalobám vojáků, kterým armáda odmítla prodloužit kontrakt. Ministr obrany Alexandr Vondra předpokládá, že odchod z armády se dotkne hlavně vyšších důstojníků ze štábů a hodlá také propustit část z osmi tisíc civilních zaměstnanců. Ministerstvo obrany utratí za mzdy, dávky, pojištění a výsluhy přes polovinu svého 44 miliardového rozpočtu. Resort proto chystá i další změny vedoucí k šetření, jako například zdanění výsluh nebo krácení různých příspěvků.
Foto: ČTK
Lidové noviny si všímají neuspokojivého stavu přechodů na českých silnicích. Přechody pro chodce dokonce popisují jako magnet na nehody. Špatná viditelnost i minimální vzájemná tolerance chodců a řidičů vedou k tomu, že statistiky počtu nehod na přechodech narůstají. Jen do konce září evidovali policisté třináct obětí nedání přednosti na přechodu pro chodce. To je ve srovnání s rokem 2010 více než dvojnásobek. Nárůst byl i u těžce a lehce zraněných, uvádějí Lidové noviny. Ředitel dopravní policie Leoš Tržil chce podle listu znemožnit parkování až pět metrů před přechody, zejména kvůli lepšímu rozhledu. Zároveň by si přál obnovit kvalitní dopravní výchovu ve školách. Experti z Centra dopravního výzkumu označili české přechody za stroj na nehody. "Většina okolních států váže zřízení přechodu na splnění přísných pravidel. Z tohoto hlediska je mnoho zdejších přechodů pouhou karikaturou a často jde doslova o stroje na výrobu dopravních nehod," citují Lidové noviny zprávu Centra dopravního výzkumu.
Foto: Ozan Uzel / Stock.XCHNG
Vodárny rekordně zdražují, zvyšují tak dividendy jejich majitelů. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, voda od ledna zdraží v průměru o deset procent. Toto zdražení však zdaleka nepokrývá jen údajné vyšší náklady na vodu a její čištění. Z velké části kryjí vyšší účty za vodu dividendy zahraničních majitelů vodáren. Mladá fronta Dnes srovnala výsledky ročního hospodaření největších vodárenských společností v Česku. Deník došel k závěru, že na dividendách odteklo o šestnáct procent více peněz než v roce 2009. Podle Mladé fronty Dnes se tak potvrzuje skutečnost, že voda je pro zahraniční investory v Česku dobře vydělávající investice. Jen v roce 2010 vydělaly vodárny svým majitelům na dividendách bezmála dvě miliardy korun.
Stanislav Bernard
Pivovarník Bernard fandí každému, kdo brání zlodějině. Deník Právo přináší rozhovor s pivovarníkem Stanislavem Bernardem, který letos v březnu spoluzaložil nadaci proti korupci. Svoji motivaci vysvětluje tím, že mu není lhostejná situace v naší zemi. "Lidé přece nemůžou na každém kroku vidět, že se krade, protože je to totálně demotivuje, generuje to obrovskou frustraci a kromě toho je to strašně drahé. Odhady hovoří zhruba o stu rozkradených miliardách ročně, které pak chybí v rozpočtu, a zbytečně se zadlužujeme,"říká Bernard. Tvrdí, že do nadace přichází spousta podnětů. "Snažíme se na nich spolupracovat se všemi občanskými iniciativami, které proti tomuto zlu - korupci - něco dělají. Moje motivace zůstává stejná. Není mi jedno, že žiju v zemi, která má velký potenciál, ale promrhává jej," pokračuje Bernard. "Zkrátka nestačí mi, že mám úspěšnou firmu. Ale chtěl bych mít pocit, že žiju v zemi, která se rozvíjí a ne projídá a rozkrádá," uzavřel Bernard.
Foto: archiv Radia Praha
Česko má do konce roku 2011 poslat do Bruselu pět miliard korun, se kterými nepočítalo. A to kvůli obchodu s drogami, prostituci nebo práci na černo. Napsaly o tom Hospodářské noviny. Takzvaná šedá ekonomika totiž vylepšila růst hrubého domácího produktu. Tím vzrostl i základ, ze kterého se počítá český příspěvek do pokladny Evropské unie. Namísto původně dohodnutých 32,25 miliardy korun pošle Česká republika do unie celkem přes 37 miliard. Z čeho se tento náhlý výdaj zaplatí, není zatím jasné. Podle listu je nepravděpodobné, že by vláda stihla do konce roku přijít s nějakým novým škrtem. Zřejmě proto vzroste deficit státního rozpočtu. Ministerstvo financí ve své poslední zprávě o stavu státního rozpočtu odhadlo deficit na 3,7 procenta hrubého domácího produktu.
