Podle dnešní Mladé fronty Dnes policie opět zkoumá případ bezpečnostní agentury ABL. Tu vlastnil politik Věcí veřejných Vít Bárta. Podle listu firma ABL sledovala některé osoby a regionální politiky během loňského roku.
Jiří Štyler
Podle dnešní Mladé fronty Dnes policie opět zkoumá případ bezpečnostní agentury ABL. Tu vlastnil politik Věcí veřejných Vít Bárta. Podle listu firma ABL sledovala některé osoby a regionální politiky během loňského roku. Například Jiřího Štylera z městské části Praha 11, který vede opoziční politické hnutí. Podle listu patří k největším kritikům vedení zdejší radnice, kterou ovládá ODS. V červnu 2010 před jeho domem brutálně napadl. O případ se začal nedávno zajímat zvláštní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Ten podle listu získal sérii fotek a zpráv firmy ABL o monitorování pohybu Jiřího Štylera z roku 2010. Podle vyšetřovatelů detektivové sledovali Štylera od loňského února a skončili až v září. Dosud se vědělo jen to, že ho sledovala ABL v roce 2006 a 2007, píše deník. On sám tvrdí, že jeho sledování agenturou může souviset se zakázkami, které radnice Prahy 11 uzavírá právě s firmou ABL. Podle listu jí radnice zaplatila až 30 milionů korun. Z dalších dokumentů je patrné, že ABL stejně důkladně sledovala dalšího aktivistu Štylerova hnutí, píše dnešní Mladá fronta Dnes.
Do Česka přichází iTunes, vymodlený "zachránce hudby". Tak zní titulek Mladé fronty Dnes k článku, ve kterém deník shrnuje nástup webu, který bude nabízet ke stažení placenou hudbu. Deník konstatuje, že Čechům se zatím za hudbu platit nechce a společnostem, která CD s nahrávkami vydávají, tak uniká mnoho peněz. Tento portál ovšem nezůstane jediný, v pondělí se rozjíždí další projekt pod názvem MusicJet. Odborníci listu řekli, že každý z nich bude určený pro jiného posluchače a neměli by tedy být v přímé konkurenci. ITunes nabídnou rychlost a technologickou vyspělost, velký výběr a nejrůznější marketingové akce, píše deník Mladá fronta Dnes. Je ovšem otázka, zda to bude na resuscitaci trhu stačit. "Propad trhu s fyzickými nosiči to asi úplně dorovnat nemůže, ale mohlo by jej to alespoň částečně substituovat,"říká Petr Čáp ze společnosti Sony Music. Celkově se v hudebním průmyslu v České republice v loňském roce utržilo 357 milionů korun. V roce 2000 to byla asi jedna miliarda korun. Digitální prodej, tedy stahování z internetu, tvořilo loni pouze sedm procent tržeb. Celosvětově je to asi 29 procent, cituje deník Mladá fronta Dnes statistiku mezinárodní organizace IFPI, která sdružuje hudební vydavatelství.
Českému zemědělství škodí nadměrná byrokracie, tvrdí agrární analytik Petr Havel v komentářové rubrice Lidových novin. Negativní dopady byrokracie na podnikání jsou přitom mnohem větší, než si dokážeme představit, píše v komentáři Petr Havel. Od vzniku Anytibyrokratické komise na ministerstvu zemědělství došlo alespoň ke klasifikaci povinností zemědělců. Náklad na byrokracii v minulosti vyčíslili také němečtí farmáři. Ti zjistili, že kvůli přehnanému papírování se jim ztrácejí desítky milionů eur ročně, což je ušlá práce za hodiny při psaní nejrůznějších grantů. Petr Havel upozorňuje, že proti sobě jdou často i jednotlivé zákony nebo vyhlášky. To se pak dotýká například péče o českou krajinu. Zemědělci se podle komentáře v Lidových novinách nepotýkají jenom s legislaviou z vlastního resortu, ale třeba i z oblasti zdravotnictví nebo hygieny. Příkladem je dostupnost sociálního zařízení, které by paradoxně mělo být na každém poli, zakončuje svůj komentář na stránkách Lidových novin Petr Havel.
Peníze z hazardu půjdou častěji na konta dobročinných organizací, píší Hospodářské noviny. Ministerstvo financí podle listu chystá sérii žalob, která by pomohla rozkrýt ty nejzávažnější případy zneužití prostředků na dobročinné účely z loterií. Podle listu to slíbil Karel Korynta, který má na ministerstvu financí na starosti loterie. Podle Hospodářských novin zákon dává privilegium, v rámci kterého nelze dohledat peníze a zejména to, kam směřují. Chybou je podle Korynty z ministerstva financí i to, že někdy peníze končí u úzké skupiny lidí a užitek z nich nemají všichni. "Když píšete, že hazard dává peníze na komerční muzikály nebo automobilovým závodníkům, tak si dovedu představit, že by peníze šly na veřejně prospěšné účely nějakému masovému sportu, kde by měly lepší využití,"řekl Hospodářským novinám Karel Korynta.
Vojtěch Lavička
Romové chtějí pracovat, tvrdí v Hospodářských novinách hudebník a novinář Vojtěch Lavička. Xenofobie se podle něj šíří i do míst, kde by ji člověk nečekal, a prostesty jsou i v místech, kde se dříve nic nedělo, tvrdí v rozhovoru pro list. Nevěří, že na Šluknovsku je situace tak kritická, jak ji popisují média. Problémy tam podle něj dělá jen pár lidí. Zhoršuje se ovšem situace v ghettech. Čím dál víc se rozrůstají a hlavní vinu na tom podle Vojtěcha Lavičky mají města. Ta pronajala prostory soukromníkům a ti chtějí za pronájmy více peněz, takže lidé je neuplatí a musí jich bydlet více v jednom bytě. Koncept agentury pro začleňování je chybný, připouští Lavička v Hospodářských novinách. Podle něj by pomohlo více lidí v terénu a nikoli v Praze na Úřadu vlády. Většinu prostředků mají Romové z brigád, které sami najdou, ovšem často na černo. Tento typ zaměstnávání je přitom výhodný pro obě strany, říká Vojtěch Lavička deníku Hospodářské noviny.
Na český trh přichází nová droga s názvem fentanyl, která je až čtyřicetkrát silnější než heroin. Tvrdí to deník Právo. Úřady ve spojistosti s touto látkou evidují už tři úmrtí. List se opírá o tvrzení protidrogové centrály, podle které se droga distribuuje především na severní Moravě. Poprvé ji zaznamenali před dvěma lety, teď už ale nejde v tomto regionu o náhodný výskyt, píše list. Droga se dováží z pobaltských zemí, především z Estonska. Riziko předávkování je u fentanylu velmi vysoké a stačí jen nepatrné množství, píše list. Zatím ale nejsou informace o tom, že by se látka vyskytovala na trhu masivně. Při prodeji může hrozit i záměna s heroinem, který je slabší než tato nová droga, cituje zdroj z národní protidrogové centrály deník Právo.
Armáda v letech 2006 až 2007 nakoupila předražené čtyřkolky. Podle dnešního vydání deníku E15 si vojenská policie pořídila osm čtyřkolových motocyklů CAN-AM Bombardier 800MAX za deset milionů korun. Jedna čtyřkolka spolu s dodatečným vybavením stála jeden milion a 250.000. U internetových prodejců se ceny výrobků této kategorie pohybují kolem 300.000 až 400.000 korun, píše E15 s odvoláním na zprávu protikorupční policie. "Při analýze systému armádních zakázek jsme jako jednu z černých děr, kam mizely rozpočtové prostředky, identifikovali pracoviště nákupčích vojenské policie. Uzavřeli řadu obchodů přes zprostředkovatelské firmy," konstatoval v deníku E15 dnes už bývalý zástupce ředitele Úřadu pro dohled nad akvizicemi Jaroslav Štefec.
