Bývalá PR manažerka poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV) Alena Maršálková tvrdí, že peníze, které měl dávat exministr dopravy Vít Bárta (VV) některým poslancům VV, byly pokusem o zkorumpování odbojných politiků.
Vít Bárta
Bývalá PR manažerka poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV) Alena Maršálková tvrdí, že peníze, které měl dávat exministr dopravy Vít Bárta (VV) některým poslancům VV, byly pokusem o zkorumpování odbojných politiků. Maršálková to řekla Hospodářským novinám a také protikorupční policii, která případ vyšetřuje. Bárta se do uzávěrky deníku k jejím slovům nevyjádřil. Maršálková podle listu rovněž naznačuje, že šéfové detektivů vyšetřování zpočátku zbrzdili. To ale minulý týden popřeli policejní prezident Petr Lessy a šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Peníze od Bárty měli dostat Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí. Oba byli následně ze strany vyloučeni. Maršálková byla u toho, když Kočí před zraky advokátky otevřela obálku, kterou dostala od Bárty, a našla v ní půl milionu korun. V listu také popisuje, proč mohl mít Bárta potřebu Kočí a Škárku korumpovat. Škárka podle Maršálkové měl na sebe vzít aféru kolem sledování politiků v Praze bezpečnostní agenturou ABL, která patří Bártově rodině, ještě předtím, než na to přijdou novináři. Kočí zase měla obálka vrátit mezi poslušné poslance. Maršálková HN řekla, že Kočí a Škárka se původně báli jít na policii, protože Bárta podle nich měl na nejvyšších místech své lidi.
Jiří Paroubek
Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek, který zřejmě odejde do České strany národně socialistické 2005, přesvědčuje další sociální demokraty, aby šli s ním. Strana má zhruba dvě stě členů a volební zisk byl 0,02 procenta. Že by z ní byla do roka parlamentní strana? To zní jako fikce, píše Mladá fronta Dnes. Jenže není. A pravděpodobně se to stane dřív než za rok. Bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek, nespokojený s tím, jak jej nové vedení přehlíží, totiž hodlá převléct dres. A s ním možná i další sociální demokraté. Paroubek a jeho věrný souputník Petr Benda teď lobbují v místních buňkách, které bývalého předsedu dlouhodobě podporují, například v Teplicích. Kdyby Paroubek nyní přestoupil, měla by maličká strana hned jednoho poslance, minimálně jednoho. Přestup totiž nevyloučil ani poslanec a bývalý hokejista Jiří Šlégr, kterého Paroubek protlačil na kandidátku. Hrozbu odchodu členů a poslanců už řeší vedení ČSSD.
Viktor Čech
Nový ministr vnitra Jan Kubice mu dal dva měsíce na to, aby ho přesvědčil, že má funkce policejního ombudsmana smysl. Teď je Viktor Čech v polovině 'hájení' a tvrdí, že ho počet nespokojených policistů udivil, uvádí Lidové noviny. Nejvíce si policisté stěžují na to, že je jejich nadřízení dotlačili k odchodu. A to například tím, že je přeřadili na místo za méně peněz nebo je poslali sloužit na druhý konec republiky. Policejní ombudsman se sice může do řešených případů vložit a vyžádat si stanoviska obou stran, ale de facto potrestat nemůže nikoho. Jeho malé pravomoci tvrdě kritizují policejní odboráři, kteří míní, že je to funkce naprosto zbytečná.
V roce 1945 pomáhali osvobodit vlast, nyní přijdou o část výsluhového příspěvku
K protestům proti vládě Petra Nečase a jejím reformám a škrtům se připojí i čeští veteráni. V sobotu se sejdou před generálním štábem v Praze, aby položili věnce na památku kolegů, kteří se nevrátili ze zahraničních misí. Při této příležitosti chtějí protestovat proti zdanění výsluhového příspěvku, který od letoška prosadila Nečasova vláda, píše Právo. Členka představenstva Sdružení válečných veteránů Kateřina Jindrová dodala, že o své veterány pečovaly všechny režimy a státní zřízení. I císařpán dával trafiku. Kvůli 15procentnímu zdanění výsluh se řada veteránů už obrátila na soud.
Budou mít odsouzení v domácím vězení elektronické náramky?
Už sedmnáct domácích vězňů selhalo a muselo zpět do vězení. Jak uvádí deník Právo, po roce a půl od zavedení nového alternativního trestu se ukazuje, že pro řadu vězňů je dodržení přísného režimu nepřekonatelným problémem. Při průměrné délce trestu osm měsíců jej zatím až do konce vykonalo 33 lidí, v 17 případech kvůli nedodržení podmínek museli nastoupit do vězení. Například třicátník z Trutnova, strávil nakonec v domácím režimu z osmi určených jen tři měsíce. Pracovníci probační a mediační služby ho při kontrolách třikrát nezastihli doma, při dalších zjistili, že porušuje soudem vyslovený zákaz pití alkoholu. Martin Kracík z mediační služby zdůrazňuje, že domácí vězení rozhodně není pro každého. Domácí vězení už bylo uloženo 223 lidem. V Česku se nejčastěji ukládá za maření výkonu úředního rozhodnutí, tedy například neplatičům alimentů nebo lidem, kteří přes vyslovený zákaz řídili motorové vozidlo. Stále otevřenou kapitolou zůstává dovybavení kontrolorů domácích vězňů o elektronické náramky, které poskytují možnost nepřetržitého dohledu nad odsouzeným.
Nákup na splátky už neletí, Češi se bojí, píší Lidové noviny. Dříve nakupovalo například u Electroworldu na splátky více než 10 procent zákazníků, nyní jen pět procent. Mnoho lidí si už dnes koupit zboží na splátky netroufá. A splátkové firmy už také mnoha lidem nepůjčí. Mnoho jich totiž bylo předlužených. To, že obliba nakupování na úvěr klesá, potvrzují i ostatní obchodníci. Češi mají strach, že přijdou o práci nebo že kvůli vyšší DPH nezvládnou platit chod domácnosti a ještě splácet koupené zboží. Většina českých domácností musí minimálně už jeden úvěr splácet.
Nové dálnice za miliardy korun nejsou zdaleka tak vytížené, jako silnice prvních, druhých a třetích tříd. Podle rok trvajícího sčítání dopravy na některých silnicích projede až jednou tolik aut. Napsala to Mladá fronta Dnes. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se intenzita provozu na dálnicích zvýší, až budou dokončeny navazující úseky. Přetížené jsou hlavně silnice nižších tříd ve Středočeském kraji. Například na silnici třetí třídy ve Slaném, která přivádí část dopravy od Prahy do města, projede denně přes 12 tisíc aut. Naopak na novém úseku dálnice D1 Bohumín - Vrbice na severní Moravě projede za 24 hodin ani ne polovina aut. I když se provoz na silnicích může zdát čím dál hustší, čísla za rok 2010 ukazují opak. Ve srovnání s posledním měřením v roce 2005 se počet aut na českých silnicích snížil. Ubylo především kamionů, přibyly jen motocykly. Měření dopravy se koná jednou za pět let, stát loni přišlo na více než sto milionů korun.
