Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rozhovoru pro Hospodářské noviny nepřímo obvinil ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) z toho, že během českého předsednictví EU přišel český stát o stamiliony korun. Vondra Kalouskovu kritiku odmítl.
Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rozhovoru pro Hospodářské noviny nepřímo obvinil ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) z toho, že během českého předsednictví EU přišel český stát o stamiliony korun. Vondra Kalouskovu kritiku odmítl. Alexandr Vondra byl v té době vicepremiér pro evropské záležitosti a organizaci předsednictví měl se svým týmem na starosti. Média již delší dobu píší o sporné zakázce, s níž je spojovaná firma Promopro, které Úřad vlády zaplatil téměř 551 milionů korun. Miroslav Kalousek považuje tuto částku za nehoráznou a nesmyslně vysokou. "Je nepochybné, že veřejné rozpočty přišly o výrazné prostředky. Určitě mluvíme o stamilionech... Marže jsou přitom slušné slovo, a pro tento případ se snad ani nehodí,"řekl ministr Kalousek v narážce na společnost Promopro, která bez soutěže získala půlmiliardovou zakázku na audiovizuální služby v průběhu předsednictví. Alexandr Vondra Kalouskovo vyjádření odmítl. "Já nevím, jaké marže ve výši stamilionů má na mysli. Pro Omnipol? Jaké marže považuje Miroslav Kalousek za mravné a jaké za nemravné? Mravné jsou ty pro Omnipol a nemravné jsou ty ostatní? Já nevím a ani nemohu vědět, jaké byly marže firem, které dělaly české předsednictví, ale stovky milionů to ani matematicky být nemohou,"řekl ministr Vondra. Šéfem zbrojařské firmy Omnipol byl v minulosti Kalouskův dlouholetý známý Richard Háva, připomínají Hospodářské noviny.
Plán, který v neděli vybralo představenstvo a v úterý posvětila dozorčí rada loterijní společnosti Sazka, údajně nepočítal se vstupem vnějšího investora. Jmění si měli navýšit sami akcionáři. Složit by se měli na 1,5 miliardy korun, v poměru k podílu ve společnosti. Za tyto peníze by Sazka vyrovnala přes podnikatele Martina Ulčáka, který nyní s jejím vedením spolupracuje, některé své závazky, zřejmě vůči realitnímu magnátovi Radovanu Vítkovi, píše Mladá fronta Dnes. Někteří členové dozorčí rady ale podle listu připustili, že tento plán se díky aktuálnímu vývoji posledních dní mohl změnit. Podle deníku by si jednotliví akcionáři museli na realizaci plánu většinou půjčit. Proto jim dohoda garantuje určité příjmy od Sazky. Všem akcionářům by měla firma posílat 200 milionů korun ročně po dobu 15 let. I tuto "dotaci na splátky dluhů" by si akcionáři rozdělovali podle svého majetkového podílu v Sazce, píše Mladá fronta Dnes. Například největší majitel Sazky, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) se 68 procenty, by na navýšení základního kapitálu musel sehnat přes miliardu korun. Ročně by Sazka ČSTV podle této dohody posílala asi 136 milionů, ale to by jí nestačilo prakticky na nic jiného než na splátky miliardového úvěru, pokračuje list s tím, že podobně na tom budou i další akcionáři, kteří podle svých slov takové peníze neseženou. Plán podle deníku kromě představenstva údajně posvětila i dozorčí rada, avšak řada oslovených akcionářů je proti. "Určitě je to pro nás nepřijatelné řešení, tyto snahy budeme určitě blokovat,"řekl Mladé frontě Dnes jeden z nich. Jiné hlasy jsou však i smířlivější, pro mnohé je hlavní udržet si v Sazce podíl.
Být funkcionářem sněmovního podvýboru je pro poslance zlatý důl, tvrdí deník Právo. List zjistil, že zhruba polovina z 38 podvýborů se dosud vůbec nesešla. Šéfové podvýborů, pokud nemají jinou, lépe honorovanou sněmovní funkci, přitom berou k základnímu platu 56 tisíc korun měsíční příplatek 11 300 korun hrubého. Místopředseda podvýboru pak 5600. Fakt, že práce podvýborů není jen formální věc, ale prokazuje příklad podvýboru pro jednací řád vedený šéfkou Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou. Ten se schází každý měsíc a navrhuje například převést písemnou agendu do elektronické podoby a tím ušetřit miliony. Z velké části se ale z podvýborů stala jen formalita či pašalík pro šéfy. Předsedové podvýborů, které se zatím nesešly, argumentují tím, že zatím nebylo co řešit, píše na titulní straně deník Právo.
Miloslav Ludvík, foto: Šárka Ševčíková
Zásluhou úniku oficiálního záznamu z jednání managementu motolské nemocnice máme velice relevantní svědectví o stavu českých nemocnic, píše autor Sloupku Lidových novin. Ředitel Ludvík "svým" primářům a přednostům říká do očí, že velmi dobře ví o korupčním systému fixlování veřejných soutěží. A aby příliv peněz do budoucna nevysychal, nabádá je k zvlášť pozornému opečovávání protekčních pacientů pana ředitele. Jedině tak budou, díky politické protekci, i peníze na dostavbu pavilonu. Ředitel manažersky usiluje o lepší fungování zaběhnutého systému, píše autor Sloupku a dále pokračuje: O účelně vynaložené peníze nejde v českém zdravotnictví nikomu, ani lékařům. Je logické, že čím víc pro zdravotnictví zúčastnění urvou, ať již zdravotním pojištěním, či spoluúčastí, tím víc pro ně zbude, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
O koupi barrandovských filmových studií a televize, které patří ocelářskému kolosu Moravia Steel, se údajně zajímá ruský gigant AFK Sistema, který většinově ovládá oligarcha Vladimir Jevtušenkov. S odvoláním na tři na sobě nezávislé zdroje to píše Mladá fronta Dnes. Oficiálně zástupci obou společností rozhovory o prodeji popřeli. "Jednalo se, ale žádná dohoda zatím není,"řekl jeden ze zdrojů blízkých Barrandovu. Mluvčí AFK Sistema Vsevolod Sementsov ale řekl, že AFK Sistema nemá takovou investici v plánu. "Možná jsme si dělali určitý benchmark, srovnání s Barrandov Studio, protože budujeme vlastní studia. A možná z toho vznikly spekulace o koupi,"řekl. Jednání o prodeji odmítla i mluvčí Moravia Steel Dušana Chreneková. Mladá fronta Dnes ale píše, že podle zdroje z ruských finančních kruhů se Sistema na Barrandov "dívá a hodnotí možnosti". Zdroj blízký Moravia Steel pak řekl, že sama firma se ještě nerozhodla, zda ateliéry a televizi prodat, nebo ne.
Foto: Jojo, CC BY 3.0 Unported
Lidové noviny upozorňují, že mosty přes dálnice, které měly sloužit jako přechody pro zvěř, jsou zbytečné. Podle listu to prý přiznávají i sami stavaři, přičemž 12 tzv. ekoduktů stálo zhruba tři miliardy korun. Ukazuje se však, že po většině z nich žádná zvěř nechodí. Důvody jsou dva: buď jsou přechody nevhodně osvětlené nebo oplocené a zvířata se tam bojí, nebo vznikly v místech, kde zvěř nemigruje. Ředitelství silnic a dálnic teď vymyslelo nápravu. Místo drahých nadchodů hodlá budovat tzv. migrační koridory. Kolem silnic se zasadí pruh lesa, který bude navazovat na migrační cesty zvěře. Zvířata tudy přirozeně dojdou k prvnímu podchodu pod silnicí. Těch je na každém tahu dost, protože silnice často překlenuje řadu nerovností nebo menších toků. Výsadba lesa je navíc o mnoho levnější. Ředitelství silnic a dálnic by tak do roku 2025 mohlo ušetřit až 15 miliard korun, píší Lidové noviny.
"Česko málem přišlo o vzácného Picassa", hlásá na titulní deník Právo. Podle listu se spletitý případ pokusu o nelegální vývoz vzácného obrazu Pabla Picassa z Česka se začíná pomalu vyjasňovat. Obraz Sedící žena je už několik let v rukou soukromého majitele. Dílo v hodnotě kolem 10 milionů dolarů je ale prohlášené za kulturní památku, a proto ho majitel nemůže bez povolení ministerstva kultury vyvézt do zahraničí ani ke krátkodobé výpůjčce. Podle deníku Právo je do aféry zapletený ředitel kutnohorské galerie GASK Jan Třeštík. Ten se podepsal pod dokument, který dával souhlas s trvalým vývozem obrazu do zahraničí. Podle Jana Třeštíka ale jde o omyl, nepochopení a celá situace vznikla jako jeho pouhé úřední pochybení. Faktem však zůstává, že podepsal souhlas s trvalým vývozem díla do zahraničí, přičemž k tomu neměl oprávnění. Takový souhlas může vydat pouze ministerstvo kultury nebo Národní galerie v Praze či Moravská galerie v Brně, zdůrazňuje deník Právo.
