V Praze se sešli vojenští kaplani z celého světa

V Praze se sešli vojenští kaplani z celého světa. Společně jednají křesťané, židé, buddhisté a muslimové. A to především o etickém rozměru své práce. Vnímají, že právě povolání vojáka může přinášet řadu dilemat.

Jan Kozler, foto: Ministerstvo obrany ČR

Do české armády se vojenští kaplani vrátili v polovině devadesátých let, dnes v ní působí 23 kaplanů z šesti různých církví. Podle české koncepce je kaplan běžnou součástí jednotky a o vojáky se stará společně s psychologem.

"Kaplan je člověk, který je tam od toho, aby s vojáky prožíval radosti i starosti. Je třeba si uvědomit, jak se asi cítí člověk, který je tisíce kilometrů od domova bez možnosti se tam vrátit v případě potřeby nebo nutnosti, člověk, který je v prostředí, kde jde o život, člověk, který přemýšlí nad tím, co přináší jeho služba pro to místo. Šíře témat, která vojáci zmiňují v rozhovoru s kaplanem, je obrovská,"

uvedl vrchní kaplan české armády Jan Kozler a dodal, že hlavní starostí kaplana není péče o věřící vojáky.

Z české Půlnoční mše v Lógaru, foto: Ministerstvo obrany ČR

"Český vojenský kaplan není člověkem, který přichází sloužit pouze těm, kteří jsou orientováni nábožensky. To znamená věřícím. Jeho služba směřuje úplně ke všem a v případě, že se ve vztahu mezi kaplanem a vojákem vyjeví nějaký náboženský rozměr, tak vždycky na základě toho, že voják o to požádá, nikoliv, že by mu to kaplan navrhl."

Od českého přístupu se například liší koncepce armády Spojených států. Role kaplanů v americké armádě je v tom, aby umožnili jednotlivcům praktikovat víru i při nasazení v zahraničních operacích. Čeští vojenští kaplani službu vykonávají šest až osm let, ve Spojených státech to může být až třicet.

Vyměnit si názory přijelo na konferenci do Prahy 80 delegátů z 33 zemí - převážně členských států NATO a Partnerství pro mír. Kromě Evropanů a Američanů přijeli vojenští kaplani z Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Kanady či Nového Zélandu. Řeší se hlavně etické otázky. Jak může kaplan působit v rovině vojenského či politického vedení a jak na úrovni vojáků, kteří v poli skutečně bojují. Jedno z přikázání zní 'nezabiješ'. Jak v této souvislosti s vojáky hovoří kaplan? Více pražský arcibiskup Dominik Duka.

Zleva Alexandr Vondra, Dominik Duka a Joel Ruml, foto: ČTK

"Jistěže nám tuto otázku kladli v Afghánistánu někteří členové vojenských misí. Přikázání desatera, které v hebrejštině říká 'nezavraždíš', respektuje, že jsou okamžiky, kdy v zájmu obrany, je třeba hájit své, ty nejbližší před agresorem. A pak přichází, bych řekl i ten moment obrany, při které může jít o život. Ale posláním armády je především odstrašit toho druhého, aby nesahal na lidský život."

Vojáci vnímají kaplany jako smysluplné pomocníky. Mohou se na ně obrátit ve složitých situacích, v nichž se při svých zahraničních misích mnohdy nacházejí.

"Je to služba, která přináší oběti, někdy musí přinést oběť nejvyšší a proto duchovní práce v ozbrojených silách je naprosto zásadní,"

Dominik Duka (vpravo) a Joel Ruml při zahájení konference, foto: ČTK

uvedl ministr obrany Alexandr Vondra. A co dala služba v misích kaplanům? Podle vrchního kaplana české armády Jana Kozlera je to obohatilo.

"Jednoznačně obohatilo. Jedna věc je to, co člověk vnímá z knih, druhá věc je opravdový život, opravdoví lidé a jejich opravdové otázky."

Role kaplanů může být případě zahraničních misí ještě posílena, myslí si hlavní praporčík velitelství NATO pro transformaci Luděk Kolesa. Mohou kupříkladu uklidnit místní obyvatelstvo a vysvětlit roli mírových jednotek.