Ekonom Pavel Kohout: současná vláda si uvědomuje problémy, má i vůli je řešit
Hostem dnešní ekonomické rubriky Radia Praha je Pavel Kohout. Tento ekonomický expert a poradce několika ministrů financí vzbudil nedávno rozruch tím, že ohlásil svůj odchod z NERVu, tedy Národní ekonomické rady vlády. V NERVu však chce alespoň dokončit návrh důchodové reformy. Angažuje se ale také v reformě zdravotnictví. O sobě říká, že je ekonomický beletrista, bývalý eurooptimista, nyní euroskeptik, vládoskeptik a politikoskeptik. Vytrvale prý odmítá nabídky, které se neodmítají.
"To není úplně překvapující. Hospodářská recese je už překonána, což je vidět na různých číslech, ale to jedno důležité číslo, a sice údaj o nezaměstnanosti, se pořád drží poblíž deseti procent. Což znamená, že když méně lidí pracuje, méně lidí odvádí daně a odvody na sociální zabezpečení. Takže tím pádem veřejné rozpočty mají problémy. Není to ale jediný důvod, protože už před recesí byly veřejné rozpočty České republiky nastaveny tak, že výdaje převyšovaly příjmy, a to i v dobách hospodářské konjunktury, takže vývoj nebyl stabilní. Takže se tu setkaly dvě věci, jednak vliv hospodářské recese, resp. nezaměstnanosti, a pak vliv takto nastavených rozpočtů."
A proč je 135 miliard tak nedotknutelné číslo, pokud jde o deficit státních rozpočtů?
"Předpokládám, že to je spíše výsledek politických jednání. Nejedná se o žádné číslo, které by přesně vyplývalo z ekonomických vzorců nebo teorií."
"Z hlediska státu je nejjednodušší cestou zvýšení určitých typů daní, ale to také není bez problémů. Zaprvé většina daní je už tak vysoká, že dále je zvyšovat není téměř kam. Druhá věc je, že pokud bychom chtěli, aby vláda při stejných penězích lépe zaplatila některé profese, které by si to zasloužily, muselo by se tam přesměrovat financování a také by se musela zlepšit efektivita. Klasický příklad: neefektivnost při státních zakázkách stojí státní rozpočet částku, kterou lze těžko odhadnout, ale řádově to budou desítky miliard. To znamená, že kdyby se daly do pořádku veřejné zakázky, mohl by být schodek rozpočtu mnohem menší nebo by nemusel být skoro žádný. Jedna možnost, kam to břemeno přenést, je zvyšování některých dalších daní, popřípadě poplatků. Uvažuje se o zvyšování zvýhodněné sazby daně z přidané hodnoty."
K tomu bych se právě chtěla dostat, když jsme u daní. Teď se právě mluví o tom, že by se sjednotila DPH na 19 procent. Jak to vidíte vy?
Jak hodnotíte dosavadní návrh nebo návrhy reformy penzí?
"Návrhů už začíná být tolik, že v nich přestává být přehled. Každá strana má představu o několika možných scénářích a teď se hledá ten průsečík, kde se shodnou pokud možno všechny a kde nikdo nebude nucen slevovat naprosto zásadně ze svých požadavků. Jedná se zde o kompromis mezi politikou a odborností."
Kde by podle vás měl ten průsečík být? Jak by podle Pavla Kohouta měla reforma vypadat?
"Pokud mám mluvit naprosto pravdivě, tak v tomto momentě řeknu, že nevím, protože to záleží ještě na sérii výpočtů, které mají proběhnout."
"Právě včera /rozhovor se natáčel 21.1./ jsem byl na zajímavém semináři s panem ministrem zdravotnictví doktorem Hegrem. Ten mne utvrdil v přesvědčení, že ministerstvo zdravotnictví opravdu ví, jak to v oboru chodí. Pan ministr ví, kde a jak šetřit, a pokud by opravdu dokázal zracionalizovat například různé zakázky na vybavení, na léky, na zdravotnické přístroje a toto všechno, tak by se mohlo dost podstatně ušetřit. Tím pádem by byl problém z valné části vyřešen. Možná ne úplně, ale z velké části ano."
Myslíte, že to kouzelné slůvko jsou právě veřejné zakázky?
"Veřejné zakázky jsou nesmírně důležité,protože daně zvyšovat už není kam. Šetřit na takových věcech, jako jsou platy zdravotních sestřiček, je skutečně nemístné. Takže lze šetřit, a všichni to potvrzují, kdo do problematiky alespoň trochu vidí, na veřejných zakázkách nejrůznějšího druhu, ať už se jedná o stavebnictví, o zdravotnictví, informační technologie, cokoliv."
Opozice stále kritizuje vládu v tom, že nedělá žádná prorůstová opatření. Jak by podle vás měla do budoucna prorůstová opatření vypadat?
"Jedno jednoduché prorůstové opatření je zkrátka počkat na to, až se světová ekonomika zvedne a až se zvýší exporty do zemí, které už zaznamenaly oživení. A to teď probíhá. Vidíme, že německá ekonomika zažila překvapivě silné oživení v druhé polovině loňského roku, a je to znát. Je to znát i na české ekonomice. Druhá věc je, když se podíváme trochu dále: doba příliš nepřeje ekonomikám, které jsou založeny na levné pracovní síle, protože zde je obrovská konkurence z asijských zemí, ale také z některých latinskoamerických zemí. Kdybychom měli konkurovat nízkými mzdami, tak to není dlouhodobě životaschopná strategie. Takže je nutné zvyšovat konkurenceschopnost, což se snáze řekne, než udělá. V praxi je řeč o podnikatelském prostředí, protože doposud stále platí, že když si někdo chce u nás založit podnik, setkává se možná ne s úmyslnými ústrky a překážkami, ten proces ale není jednoduchý. Pořád máme ještě dosti neprůhledný daňový systém a člověk, který se dal na dráhu živnostníka nebo podnikatele, má pořád obavy, jestli jednou nohou není v kriminále. Druhá věc je vzdělání, což je důležité z hlediska výroby a služeb s vysokou mírou přidané hodnoty."
A úplně na závěr: troufnete si odhadnout, kdy takový zlom nastane?
"Těžko se dá mluvit o nějakém zásadním zlomu. První nutný předpoklad je, že si politici uvědomí problém. Mám příznivý dojem z této vlády, že si uvědomuje problémy, jejich rozsah i jejich specifikaci, to, v čem tkví. Druhá věc je ty problémy řešit. Zde alespoň vidím dobrou vůli. Ta vůle sice nevede ve všech případech a okamžitě k rychlému zlepšení, ale třeba v případě školství to skoro ani není možné."
