Česká zahraniční politika dál klade důraz na dodržování lidských práv

Česká zahraniční politika musí být zásadová i realistická, konzistentní a nadstranická, s důrazem na lidskoprávní problematiku. Současně se do ní ale promítají nynější úspory ve státním rozpočtu, takže ministerstvo zahraničí muselo omezit počty svých zastoupení i diplomatů ve světě. To má dopad i na státní podporu exportu a ochranu hospodářských zájmů ČR v zahraničí. Na pondělní přednášce o prioritách české zahraniční politiky, kterou v Praze uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky, to řekl ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Karel Schwarzenberg, foto: ČTK

Současně alespoň v obrysech představil koncepci rozvoje zahraniční politiky, kterou nyní jeho resort připravuje:

"V koaliční smlouvě jsme se dohodli, a také ve vládním prohlášení, že se vytvoří nová koncepce zahraničí politiky. Z valné části tuto práci máme za sebou, ale ještě ji dáváme do kupy, abychom to mohli představit."

Podle Karla Schwarzenberga zůstává i nadále pro Českou republiku nejdůležitější naše zapojení v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. I jako nový člen a malý stát máme v EU svou agendu, a to právě v lidskoprávní oblasti.

"Česká republika má ve své zahraniční politice jasně definovaný cíl: lidská práva bránit nejenom u nás, nýbrž všude ve světě, kde máme možnost působit. Tudíž se někdy postavíme i velmocem, když vidíme, že jsou lidská práva poškozována. Nezávisle na tom, jestli je to veliký, nebo malý stát."

Foto: Evropská komise

V současné době EU podle něj řeší hlavně dopady nedávné hospodářské krize, která se promítla hlavně do eurozóny. V této souvislosti se Karel Schwarzenberg v diskusi vyjádřil i k tomu, že Česká republika podle nejnovějšího vyjádření premiéra Petra Nečase nepřijme euro před rokem 2014. O našem vstupu do eurozóny se proto na vládě ani nejedná:

"Nebudeme připraveni přijmout euro před koncem této vlády. Tudíž tedy tato vláda o této otázce nerozhodne. Teprve když budeme mít možnost euro přijmout, můžeme o tom vážně na vládě diskutovat."

Tématem koncepce další politiky Černínu je i naše další působení v zahraničních misích. Vzhledem k uklidnění situace v Kosovu se odtud naši vojáci postupně stahují, v Afghánistánu ale ještě zůstanou, i když se tamní situace lepší:

"Zdá se, že to větší nasazení vojáků opravdu změnilo rovnováhu sil. Myslím, že ale ještě bude dlouho nutná jistá síla spojenců a my nemůžeme opustit úplně Afghánistán."

Prioritou zahraniční politiky ČR bude i strategické rozhodnutí o dostavbě Temelína za zhruba 500 miliard korun:

"Toho času máme už tři uchazeče, z ruské strany, z francouzské strany a ze strany Spojených států. Teď se snažíme připravovat podklady pro to, abychom věděli, která nabídka je nejvýhodnější. K tomu se musí taky zohlednit i všechny bezpečnostní faktory, to je naprosto jasné."

Přiblížit priority české zahraniční politiky a rozšířit diskusi o ní bude také jeden z úkolů nově vznikajícího odboru veřejné diplomacie, který by měl začít pracovat od letošního března.