Pomůže Česko eurozóně?
Půjčit, či nepůjčit? Poměrně zásadní polemika se rozhořela zejména mezi českými politiky o tom, zda poskytnou Mezinárodnímu měnového fondu finanční prostředky na pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Byť už se pro poskytnutí této půjčky v neděli vyslovili šéfové TOP 09 a ČSSD, opravdovou debatu rozhýbal svým odmítavým stanoviskem až v pondělí prezident Václav Klaus.
"Ještě umím pochopit, že opozice, která nenese vládní odpovědnost, lehkomyslně volá po zvyšování našeho zadlužení. Ale vládní koaliční strana, která má v rukou klíčový resort ministerstva financí, by se k tomuto volání připojovat neměla."
Prezident Klaus tak reagoval na vyjádření šéfů vládní TOP 09 Karla Schwarzenberga a opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky, kteří půjčku Česka Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši téměř 90 miliard korun podporují. Podle Karla Schwarzenberga by se Česko mělo připojit k evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura. Šéf české diplomacie soudí, že ani jiné možnosti nemáme a bude to pro nás určitá forma pojistky:
S Karlem Schwarzenbergem souhlasí i předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka:
"Pokud se vláda rozhodne účastnit se jádra evropské integrace, může počítat v tomto směru s podporou sociální demokracie, protože pro Českou republiku je to výhodné. My jsme v tuto chvíli čistými příjemci prostředků z Evropské unie, a jestliže po nás v tuto chvíli chce Evropská unie určitý příspěvek k záchraně eurozóny a ke stabilizaci i našich vlastních pracovních míst, tady jde přece o prosperitu České republiky."
Ministr financí Miroslav Kalousek zdůraznil, že poskytnutí české půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu není otázka rozpočtové, ale zahraniční politiky. Ať vláda rozhodne v této věci jakkoli, on by byl rád, kdyby se snížila částka, kterou bychom přispívali. A o tom bude vyjednávat. "Z ryze fiskálního hlediska je to vysoce rizikové a nevýhodné", řekl Miroslav Kalousek:
"Osobně se domnívám, že si Česká republika může dovolit negativní postoj pouze za předpokladu, že s ním nebude osamocená pouze s Velkou Británií. Pokud by byla osamocená, tak si myslím, že z hlediska zahraničně-politické strategie a zájmů České republiky by byl velký nerozum to zcela odmítnout."
Vládní Věci veřejné případný český příspěvek na záchranu eurozóny zpochybňují. Podle šéfa strany Radka Johna by děravými rozpočty zadlužených evropských zemí mohly protéct jako cedníkem:
Věci veřejné v této souvislosti také volají po diskusi v Poslanecké sněmovně, v Senátu a mezi veřejností. Spustily rovněž na svých webových stránkách vnitrostranické referendum k případnému příspěvku Česka.
Prezident Klaus věří, že vláda nakonec zvolí pro Českou republiku to nejrozumnější řešení:
"Česká republika sama žije s deficitem, který - jak je vidět - není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení. Základní povinností vlády je udržet české veřejné finance a výši státního dluhu na bezpečné úrovni."
