Česko se k nové reformní smlouvě EU zatím nepřipojí
Česko se zatím nepřipojí k nové reformní smlouvě, na níž se v rámci záchrany eura na summitu v Bruselu dohodla většina států Evropské unie. Británie se připojit odmítla, Češi a další nečlenské země eurozóny to ještě zváží a chtějí vše konzultovat s parlamenty.
Vzniká proto projekt nové mezivládní smlouvy. V té by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla hospodaření a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů. K tomuto uskupení se budou moci přidat i další země, které nepoužívají euro. Podle posledních informací to vypadá, že by nová smlouva platila jen pro 17 zemí eurozóny. Británie je proti a devět unijních zemí, které nejsou členy eurozóny připojení zváží. Šest z nich tak změnilo svůj postoj, neboť ještě před několika hodinami se chtěly zapojit. Čas na rozmyšlenou si bere i Česko, uvedl premiér Nečas.
"V tuto chvíli považuji za naprosto předčasné, abychom zaujímali nějaké definitivní stanovisko. Já osobně v tomto stavu informací, které mám, doporučuji spíše obezřetnost a opatrnost."
Země eurozóny a další státy unie budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur pro Mezinárodní měnový fond. Ten by pak peníze v případě potřeby použil na boj s dluhovou krizí v eurozóně. Na Česko by vycházely tři a půl miliardy eur, v přepočtu skoro 90 miliard korun. To je víc než 10 procent všech devizových rezerv České národní banky. Premiér Petr Nečas kvůli tomu před jednáním podotkl, že je to pro Česko těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.
"Velmi otevřeně říkám, že si těžko dovedu představit situaci, kdy by ČR byla jediná, kdo zůstane mimo nějaký krok Evropské unie."
"Doufejme, že budou funkční do té míry, že se podaří uklidnit nejistotu na finančních trzích, což je to, co Evropu trápí jeden rok. Ale nepředpokládám, že budou funkční z hlediska konkurenceschopnosti Evropy a toho vnitřního pnutí v eurozóně. To znamená, že některé státy si vedou celkem dobře a některé státy mají velký problém se svojí konkurenceschopností."
Tůma však pochybuje o automatických sankcích, které by měly přijít, pokud schodek rozpočtu přeskočí tři procenta hrubého domácího produktu. Z čeho má stát platit sankce, když je v problémech? Osobně by dal přednost sankcím politickým, třeba odstavení od rozhodování.
V souvislosti s problémy eurozóny se hovoří o katastrofických scénářích a pádu eura. Jak by to zasáhlo Česko? Zdeněk Tůma podotkl, že viděl různé prognózy, jemu osobně se jeví jako reálnější krátkodobý pokles HDP o 4 až 5 procent, o kterém hovořil profesor Švejnar.
"Já osobně bych v tom nebyl nějaký katastrofista. Tahle země rozdělovala měnu už dvakrát. Ne že bych to chtěl srovnávat, ale určité paralely tam jsou. Troufám si tvrdit, že třeba naše oddělení koruny, když se dělilo Rakousko-Uhersko, bylo v mnohém obtížnější. Nebyli jsme známý stát, který by si byl schopen půjčit. Byla to neexistující měna. Takže tady ten návrat po deseti patnácti letech v tomto směru zase nemusí být až tak dramatický."
Podle Tůmy je navíc ve slušné kondici český soukromý sektor, který během krize prošel zeštíhlovací procedurou. Prezident Václav Klaus označil výsledek bruselského summitu za pragmatický. Podle jeho slov je dobře, že si Česká republika vzala čas na rozmyšlenou.
