Langhans slaví 130 let výstavou o dějinách firmy

Historie domu č. 37 ve Vodičkově ulici v Praze sahá hluboko do minulosti. Co nás ale bude v příštích minutách hlavně zajímat, že před 130 lety se stal sídlem fotoateliéru Langhans. Navzdory různým politickým změnám už odsud fotografie nikdy později nezmizela. Nová výstava s názvem Od roku 1880/Jedno jméno, jedno místo, jedno téma tuto tradici ve zdejší galerii připomíná.

Ředitelka galerie Zuzana Meisnerová-Wismerová, foto: ČTK

Janu Langhansovi bylo dvacet devět let, když v roce 1880 otevřel svůj ateliér v Praze. Dnešní majitelka domu Zuzana Wiesmerová je jeho pravnučkou. Podle ní dům i rodinná tradice utrpěly nejvíc v letech komunismu.

"Přesto že se staly různé dějinné zvraty jako znárodnění, propad celého tohoto prostoru, zničení řemesla, zničení archivu negativů, tak přes to všecko jsme se o to zas mohli od 90. let starat, mohl tu znovu vzniknout fotografický ateliér, fotoobchod, galerie, takže fotografie se sem zase navrátila."

Originální skleněný negativ T. G. Masaryka (1919), foto: ČTK

Podle spoluautora výstavy Roberta Portla komunisté ničili fotografické ateliéry cílevědomě, ale protože na to nestačili, část archivů, například od Langhanse nebo od českokrumlovského fotografa Seidla, se zachránila. Podle Portla podobnými zásahy na dlouhá léta zadusili chuť a elán českých lidí budovat jakékoli rozsáhlejší dílo. Výstava by podle něj mohla podnítit i zájem historiků:

"Zrovna tato výstava by mohla iniciovat, aby se toho historici zabývající se soudobými dějinami chopili a šli do archivů a snažili se najít dokumenty, proč se to stalo a kdo o tom rozhodl."

Kurátor Dušan Šimánek, designér Miroslav Bednář a fotograf Robert Portel postavili koncept výstavy nejen na dochovaných portrétech Langhansovy Galerie osobností, ale i na hodnotách řemesla a obchodní koncepce, které styl Ateliéru Langhans určovaly. Když se konala první výstava z Langhansova archivu před osmi lety, nebylo ještě k dispozici tolik informací o všestranné produkci ateliéru. Dnes mohli autoři pojmout expozici komplexněji:

Výstava s názvem Od roku 1880/Jedno jméno, foto: ČTK

"Ukázat, jak se ta firma vyvíjela a jak vytvořila to neuvěřitelné know-how. Dnes se nám to zdá běžné, ale oni to na tu dobu měli neuvěřitelně promyšlené. Langhans studoval novinky, americkou reklamu, přinášel nečekané novinky v obalech, potiscích fotografií, inzerátech, zcela nové věci se tedy objevovaly i v grafice, ne jen ve fotografii,"

říká Dušan Šimánek. Když Langhans zjistil, že nové technologie fungují, začal je používat. Byl například první, kdo využil elektrické osvětlení. Podle Šimánek se Langhansovo studio věnovalo i užitkové tvorbě:

"Ateliér dělal užitkové předměty, dělal pohlednice, protože to bylo důležité z komerčního hlediska. Bohužel se z toho našlo strašně málo."

Nová výstava má proto vyprovokovat veřejnost i odborníky také k pátrání po dalších dokladech tvorby ateliéru. Podle Šimánka existuje dnes dost materiálu, aby se jím doložil význam Langhansovy práce, je ho ale málo na to, aby výstava reprezentovala dobovou realitu v plném rozsahu.