Výstava "Paměť národa"
Originální, v mnoha případech dosud neznámé fotografie Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Josefa Bohuslava Foerstera, Jana Kubelíka, Josefa Suka, Rudolfa Firkušného a desítek dalších hudebníků jsou k vidění do 17. dubna na výstavě "Paměť národa" v pražské Galerii Langhans. Informuje Evelina Himalová.
Expozice slavných českých hudebních velikánů, doplněná o první část zdigitalizovaného archivu skleněných desek Jana Langhanse, zakladatele fotografického ateliéru, jenž byl koncem 19. století považován za nejprestižnější portrétní ateliér v Praze - řada významných Čechů z různých oblastí lidské činnosti se zde nechala portrétovat -, je pokračováním postupného představování "Galerie osobností", kterou Langhans začal vytvářet od roku 1880. Čítá osm a půl tisíce negativů. V elektronické podobě je v současnosti k dispozici 6000 fotografií. Dům ve Vodičkově ulici č. 37, kde kdysi býval proslulý ateliér, a kde se na jeho místě nachází nový palác, navazující na jeho tradici - sídlí v něm FotoŠkoda - největší fotocentrum v Evropě, a zmíněná Galerie Langhans, měl pohnutou historii. V rozhovoru pro Radio Praha ji připomněla ředitelka galerie, jinak také dokumentaristka a režisérka švýcarské televize, Langhansova pravnučka Zuzana Meisnerová-Wismerová.
"Ten dům koupil můj pradědeček v roce 1880 a do roku 1948 tady ve třech generacích Langhansů, později Meisnerů byl fotografický ateliér. Pak to bylo znárodněno, a v roce 1991 jsme jako rodina dostali dům v restituci. Delší dobu jsme přemýšleli, co s tou ruinou; to skutečně bylo ve strašně zdevastovaném stavu. V roce 1995 jsme začali spolupracovat s architektem Ladislavem Lábusem - připravovat rozsáhlou rekonstrukci a dostavbu domu, kterou jsme v roce 2002 dokončili. Není to jeho úplně věrná kopie. Co bylo k zachránění, jsme zachránili, ale ateliéry, které nešly zachránit, se zbouraly. Na jejich místě vyrostl bytový dům."
Právě v základech zbouraných ateliérů se našly zbytky Langhansova archivu Galerie osobností, které se zpracovávají, a které jsou i předmětem současné výstavy "Paměť národa - hudebníci". Té loni předcházela expozice série snímků politických vězňů padesátých let, ale už v roce 2000 také velká výstava tehdy čerstvě nalezených portrétů herců, politiků, průmyslníků, cizinců v Čechách, výtvarníků, vědců, šlechty - kontaktů původních skleněných negativů - v Rudolfinu; tam - jak z výčtu patrno - ovšem s výjimkou hudebníků.
"Ta kategorie 'hudebníci' byla objevena až po výstavě v Rudolfinu v červnu roku 2000, a tedy žádná z těchto fotografií nemohla být ukázána v Rudolfinu."
K poslední, právě probíhající výstavě Zuzana Meisnerová-Wismerová dodala, že na zatím poslední výstavě lze zhlédnout 50 současných pozitivů, které z originálních skleněných negativů vytvořil fotograf Robert Portel, důstojný nástupce předčasně zesnulého Ivana Lutterera, jenž se s nesmírnou precizností pustil do práce na kopiích z původních negativů hned po jejich nalezení. Vystaveny jsou však i nově vzniklé portréty dnešních mistrů vážné hudby - Josefa Suka, Talichova kvarteta, Ilji Hurníka a dalších. Autorem souboru těchto snímků je Jan Malý.
