"Když vyhraje levice, utečeme", stojí na titulní straně Lidových novin. Podle listu třetina firem v Česku přiznává, že se bojí plánů na zvýšení daní a při úspěchu socialistů ve volbách uvažuje o odchodu do ciziny. Vyplývá to z průzkumu České kapitálové informační agentury Čekia mezi 1100 podnikateli.
Ilustrační foto
"Když vyhraje levice, utečeme", stojí na titulní straně Lidových novin. Podle listu třetina firem v Česku přiznává, že se bojí plánů na zvýšení daní a při úspěchu socialistů ve volbách uvažuje o odchodu do ciziny. Vyplývá to z průzkumu České kapitálové informační agentury Čekia mezi 1100 podnikateli. Například majitel společnosti Student Agency Radim Jančura by mohl svoji firmu do tří let přemístit do zahraničí. Z Česka uteklo ke konci loňského roku 11 143 firem, což představuje 3,5 procenta z celkového počtu. Po pádu Topolánkovy vlády na jaře loňského roku odešlo 2 tisíce firem, nejvíce za poslední 4 roky. Stěhují se do daňových rájů i do zemí Evropské unie, například do Nizozemska, Lucemburska či na Kypr, píší Lidové noviny. Ve svém sloupku k tomuto tématu uvádějí, že se z daňových rájů pro některé země stal výnosný způsob života, na který se politici z ostatních zemí dívají skrz prsty. A není divu. Podnikatel zaplatí nějaké drobné v zemi, kde fakticky vůbec nežije a nepodniká, zatímco tam, kde podniká a spotřebovává veřejné statky, se chová jako černý pasažér. Nemluvě o podmínkách svědčících zločincům, píší Lidové noviny.
Znali se z plzeňských práv, spolupracují dodnes. Takový je podle Mladé fronty Dnes příběh řady zajímavých zakázek. Jedna z nich je však mimořádná - soukromá škola dostala právo dělat klíčové posudky pro soudy. Tato soukromá vysoká škola byla spojená s bývalým proděkanem plzeňských práv a klíčovou postavou tamního skandálu s velmi krátkým a zřejmě i zfalšovaným studiem Milanem Kindlem. Oprávnění udělovat důležitá razítka dostala od Kindlova studenta, tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce. Vysoká škola Karlovy Vary je jedinou soukromou institucí v Česku, která může zpracovávat rozhodující znalecké posudky v oboru kriminalistiky. Ty jsou často klíčovým důkazem v procesech. Kromě toho, že je jejich vydávání výdělečné, má jejich tvůrce i velkou moc. Škola byla donedávna personálně propojena s bývalým vedením plzeňských práv, dnes podezřelých z rozdávání titulů prominentům. Akreditační komise ministerstva školství, která nyní dokončila ve škole kontrolu, se nad oprávněním tamního Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín zpracovávat klíčové posudky pozastavila., uvádí Mladá fronta Dnes.
Na kontakty lékařů a farmaceutických společností se zaměřily finanční úřady, které zkoumaly, jak zdravotníci a firmy "šedé" motivační platby a dary zdaňují. Šetření podle Hospodářských novin pokračuje už třetí rok a zatím prý odhalilo daňové úniky ve výši 30 milionů korun. Podle šéfa České daňové správy Jana Knížka šlo buď o to, že lékaři své postranní příjmy nezdanili, nebo na druhou stranu o to, že firmy vykázaly platby jako neoprávněné náklady. Jan Knížek ale uvedl, že peníze nebo dárky bere od firem jen menší část doktorů. "Ukázalo se, že většina těch lékařů s tím nic společného nemá, že se jedná spíš o výjimky, které se nechaly na tyhle hry zlákat," cituje ho deník. Poradenská společnost Ernst & Young, která mnohé z velkých farmaceutických firem zastupuje, podle Hospodářských novin už loni rozeslala svým klientům interní e-mail, v němž je informovala o riziku možné kontroly ze strany finančních úřadů. Firmám prý radí, aby si daňově daly do pořádku vyplácení odměn lékařům.
Michael Kocáb, foto: ČTK
Exministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi hrozí žaloba. Údajně totiž porušil autorská práva, uvádějí Lidové noviny. Před soud ho chce postavit fotografka Dana Kyndrová, jejíž snímky Kocáb použil ve své poslední knize. Bez jejího vědomí. Kniha pamětí nazvaná Když nebyl čas na hraní vyšla loni a je o odsunu sovětských vojsk z bývalého Československa. Problém je v tom, že text doplňují snímky předních českých fotografů, kteří situaci po roce 1989 dokumentovali. Jejich jména pod nimi ale chybí, protože se prý nepodařilo dohledat. Dana Kyndrová si to ale nechce nechat líbit. její fotografii totiž Kocáb použil i na přebal knihy. A když se exministr k ničemu neměl, rozhodla se, že ho zažaluje. Kocáb ale odmítá, že by se jakkoliv provinil. Veškerá starost o autorská práva podle něj padá na bedra nakladatele, uvádějí Lidové noviny.
Dítě dokáže snadno přivést rodiče do obřích dluhů, varuje na titulní straně deník Právo a ptá se: Důvěřujete svému dítěti a necháváte mu naprostou volnost včetně neomezeného účtu na telefon? Pak můžete být nepříjemně překvapeni, až přijde domů desetitisícový účet za stahování hudby, obrázků, objednávky her či internetové hovory. Pokud fakturu hodíte za hlavu se slovy, že to přece není možné, a dítě navíc jakékoliv nadstandardní telefonické aktivity popře, do reality vás může vrátit až příchod exekutora. Ten si s sebou může odnést i značnou část vašeho majetku. tyto případy potvrzují dětští psychologové a psychiatři, na které se pak stále častěji obracejí zoufalí rodiče, upozorňuje deník Právo.
Foto: Historická letka
Baťova stíhačka ZLÍN jde na start, nadšenci dokončují repliku jedinečného letadla, které mělo bojovat proti Hitlerově luftwaffe, píše Mladá fronta Dnes. Je to letoun, z nějž se mohla před druhou světovou válkou stát bezkonkurenční stíhačka. Pak ale nacisté okupovali Československo a zůstalo u jediného exempláře - ZLÍN XIII. A druhý letoun k němu zanedlouho přibude. Občanské sdružení Historická letka republiky Československé dokončuje podle původních plánů věrnou kopii stroje, který navrhl geniální český konstruktér Jaroslav Lonek. "Do roka plánujeme zálet stroje,"řekl listu šéfpilot letky Milan Mikulecký. Celodřevěnému jednoplošníku už zbývá "jen" křídlo, zavěšení rekonstruovaného motoru Walter, nátěr a testování Úřadem civilního letectví. Letoun lámal v roce 1937 jeden letecký rekord za druhým. Jan Antonín Baťa, jenž si stroj objednal, s ním původně počítal jako s kurýrním letadlem. Letoun se ale natolik osvědčil, že prý Baťa zamýšlel spustit jeho sériovou výrobu.
Praha Slovanskou epopej do Japonska nepůjčí. Rozhodla o tom rada hlavního města, informuje deník Právo. Japonci chtěli obrazy vystavit na tři měsíce v tokijském Národním uměleckém centru. Podle dřívějších informací japonská strana za zápůjčku Česku slibovala, že uhradí restaurování většiny obrazů cyklu a zaplatí dopravu a výrobu speciálních transportních beden pro přepravu pláten. S vyvezením obrazů nesouhlasil Muchův vnuk John, který usiluje o to, aby Praha pro epopej vystavěla zvláštní galerii. Rád by ji viděl na Letné, Praha preferuje Vítkov. Chce ji ale do letošního září přestěhovat do pražského Veletržního paláce, sídla Národní galerie v Praze. Cyklus obrazů Alfonse Muchy patří Praze, v současnosti je vystaven na zámku v Moravském Krumlově. Výpůjčka platí do konce června, poté by se měly obrazy stěhovat. Radní Ondřej Pecha zdůvodnil rozhodnutí tím, že moravskokrumlovský zámek je ve velmi špatném stavu. Podle něj je objekt ruinou a návštěvníci si ani nemohou při příjezdu myslet, že je otevřen. Starosta Moravského Krumlova Jaroslav Mokrý byl zprávou šokován. "To je naprosto neuvěřitelné. Vždyť ve Veletržním paláci nejsou prostory k vystavení monumentálního Muchova díla," uvedl. Zdůraznil, že rozhodnutí Prahy je špatnou zprávou nejen pro Krumlov, ale také všechny obdivovatele Muchova díla, kteří dobře vědí, že slavný malíř požadoval, aby pro epopej vznikl v Praze speciální výstavní pavilon, připomíná deník Právo.
