Občanská demokratická strana by v příštím roce chtěla snížit schodek v rozpočtu o 24 miliard korun na 139 miliard. Dvě miliardy plánuje ušetřit tím, že zmrazí platby státu zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce a nezaměstnané. Informují o tom Hospodářské noviny (HN).
Hospodářské noviny (HN). Podle nich strana plánuje nejvíce ušetřit na běžných výdajích na provoz státu, hodlá také snížit výdaje na podporu v nezaměstnanosti a ušetřit na dotacích zdravotně postiženým. Podle ODS se ve zdravotnictví zbytečně utrácejí miliardy korun. "Musíme šetřit všude. Zdravotní pojišťovny by měly hledat úspory uvnitř systému,"řekl ekonomický expert ODS Martin Kocourek. HN upozorňují, že například VZP již na konci letošního roku dojdou kvůli krizi rezervy. Pokud ji podobně jako v roce 2006 nezachrání stát, hrozí, že příští rok bude muset omezit zdravotní péči o pacienty. To se může projevit delším čekáním na operace či nedostupností některých léků. Nejvíce peněz plánuje ODS ušetřit v běžných výdajích státu, kam patří například platy veřejných zaměstnanců, státní podpora stavebnímu spoření, výdaje na provoz ministerstev či dotace zemědělcům. Tyto výdaje chce strana snížit z 460 miliard korun o pět procent, tedy o 23 miliard. Dalších pět miliard navrhne ODS proškrtat v investicích státu. Celkem chce strana v roce 2011 ušetřit 46 miliard korun, stát však dá o 21 miliard více na důchody, další miliardy půjdou na splátky státního dluhu, a tak by se schodek rozpočtu snížil jen o 24 miliard korun, píší HN.
Publicista a člen již neaktivního Výboru na obranu Marcely Urbanové Petr Uhl podal o víkendu dvě trestní oznámení na senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Informaci přinesl deník Právo. Podle Uhla se Čunek dopustil trestného činu křivé výpovědi či nadržování a podplácení. Trestné činy Čunek údajně spáchal v souvislosti s případem Romana Vaškůje a Petra Šmiřáka. Oba muže v lednu přerovský soud nepravomocně odsoudil za pokus o podplacení někdejší sekretářky expředsedy lidovců Jiřího Čunka a klíčové svědkyně v jeho údajné korupční kauze Marcely Urbanové. Čunek, který byl původně obviněn z korupce a Urbanová proti němu vypovídala, v případu vystupoval jako svědek. Uhl se opírá o rozsudek soudce přerovského okresního soudu Jiřího Barboříka. Podle informací Práva soudce uvedl, že Čunek musel o aktivitách Vaškůje i Šmiřáka vědět a údajně s nimi spolupracoval. Čunek to popírá. Petr Šmiřák a Roman Vaškůj se podle soudu pokusili Urbanovou přesvědčit, aby vzala zpět svou výpověď, podle které přijal Čunek v roce 2002 ještě jako starosta Vsetína půlmilionový úplatek od firmy H&B Real. Právě na základě jejího tvrzení totiž policie Čunka obvinila. Za to, že Urbanová podepíše čestné prohlášení, jí oba muži údajně nabízeli peníze i další výhody a přinesli jí rovněž Čunkův omluvný dopis s jeho údajným podpisem. Urbanová to ale ohlásila policii, uzavírá Právo.
Podnikatel Karel Komárek požádal antimonopolní úřad (ÚOHS) o povolení k přerozdělení svých nejvýdělečnějších strojírenských firem, které spadají do holdingu KKCG Industry. Tyto firmy předloni dosáhly zisku přes dvě miliardy korun. Píše to
Michal Kraus
Poslanci sněmovního rozpočtového výboru přidělili v rámci takzvaného porcování medvěda v roce 2006 a 2007 celkem 25 milionů korun prostějovské firmě PV Real na výstavbu neziskového sportovního centra v Harrachově. Státní dotace ale podle informací Hospodářských novin (HN) skončily v luxusním krkonošském hotelu, který je na prodej za 120 milionů korun. Sportoviště pro veřejnost dodnes postaveno nebylo. HN upozornily, že někdejší majitelé firmy PV Real postavili vedle hotelu ještě tři apartmánové domy. Jeden byt si tady v roce 2006 koupil tehdy devatenáctiletý syn bývalého poslance ČSSD Michala Krause. Loni v listopadu si ve stejném domě koupil byt i sám Michal Kraus. Ve sněmovně Kraus pracoval jako předseda rozpočtového výboru a na rozdělování státních dotací měl velký vliv. Poslaneckého mandátu se před čtyřmi lety po aféře s údajnými investicemi v Ghaně vzdal. Čelil podezření z praní špinavých peněz a z podvodu. "Kdo mě opravdu zná, ví, že uplácet, natož takto primitivně, jsem se fakt nenechal,"řekl Kraus. Syn si prý byt koupil od firmy PV Real na doporučení známého. Hypotéku však na sebe vzal otec Kraus společně s dcerou. Někdejší majitelé firmy PV Real se k případu odmítli vyjádřit. Osud státní dotace nedokázali vysvětlit ani úředníci ministerstva financí, uvedly HN.
ČSSD chce v případě volebního vítězství zaměstnat jako vládní poradce dva bývalé vysoké hodnostáře amerického Úřadu pro vyšetřování (FBI). Měli by se podílet na protikorupčních opatřeních. Informuje o tom deník Právo. Oba se zúčastní protikorupční konference, kterou pořádá sociální demokracie v Praze. Boj proti korupci je hlavním tématem předvolební kampaně ČSSD. "Pokud se sociální demokracii podaří sestavit kabinet, tak by se někdejší zástupce ředitele FBI Joseph Wolfinger a bývalý sekretář úřadu Steve Pomeranz měli stát stálými poradci premiéra a ministra vnitra,"řekl volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík. Ministr vnitra Martin Pecina, který by v případě volebního vítězství ČSSD ve funkci pokračoval, potvrdil, že případnou pomoc Wolfingera a Pomeranze využije. "ČR je, co se týká korupce, v takovém stavu, že by se neměla odmítat jakákoliv pomoc," uvedl pro deník Právo Pecina. Podle něj jsou USA známy svou nízkou mírou korupce, na čemž se mimo jiné podílí i rázný postup FBI.
Nové technologické centrum vznikne v areálu bývalých Žižkových kasáren v Písku. Oprava budov bude stát 450 milionů korun, čtvrtmiliardou přispěje Evropská unie. Píše to deník E15. Kasárna poskytlo město, které nad projektem převzalo záštitu a chce pomoci s vybudováním návazné infrastruktury. O budoucí spolupráci s centrem už projevilo zájem několik vysokých škol. Nově opravená budova bude sloužit jako multifunkční centrum pro vzdělávání, vývoj technologií a zázemí pro administrativu. Projekt kromě rekonstrukce objektu počítá s revitalizací kasárenského okolí. V plánu je vznik špičkového počítačového centra, které by mělo přitáhnout budoucí investory z řad firem i vysokých škol. Zájem potvrdila Strojní fakulta Jihočeské univerzity a také Vysoká škola podnikání z Ostravy. "Kromě toho, že zde budou vznikat produkty s vysokou přidanou hodnotou, očekáváme i nová pracovní místa pro náš region zasažený nezaměstnaností," sdělil E15 místostarosta Písku Vojtěch Bubník.
Skupina J&T hodlá v příštích letech prostřednictvím své společnosti Tatra Mountain Resort (TMR) investovat ve slovenských Tatrách 130 milionů eur, tedy tři miliardy korun. To by představovalo největší investici do turistiky ve střední Evropě. Píší to Hospodářské noviny (HN). Lyžařská střediska Jasná pod Chopkom a Skalnatá dolina chce TMR přebudovat podle vzoru alpských areálů, ceny by však měly být nižší. Odborníci to považují za rizikový projekt. Společnost chce podle HN zastavit současný trend, kdy turisté odcházejí z Tater za lepšími službami do Alp. Ve Vysokých Tatrách chce vybudovat horské středisko pro náročné klienty, zvýšit kapacitu lanovek a přestavět Tatranskou Lomnici na živé turistické středisko. Stejné záměry má s Jasnou pod Chopkom v Nízkých Tatrách. Peníze chce TMR částečně získat i na kapitálovém trhu, podíly ve firmě nabízí k prodeji na bratislavské burze. Kromě J&T mají být prvními investory tatranského projektu i Poštová banka, PPF a holding Generali PPF. Podle šéfa CK Fischer Jiřího Jelínka jde o ambiciózní, ale rizikový projekt, pro tento typ investic prý není vhodná doba. Část tatranských obyvatel se navíc bojí, že Tatry ztratí charakteristický klidný ráz, informují HN.
