Přehled tisku
Lidové noviny si všímají skutečnosti, že prezident Václav Klaus v neděli v přímém přenosu televize Prima podepsal vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. K tomuto neobvyklému kroku list podtrhuje, že i když prezident rozpočet podepsal, má k němu stále velké výhrady a považuje ho za velmi špatný.
Na osamocené teroristy jsou tajné služby krátké, píše v komentáři pro deník Právo bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor v souvislosti se zmařeným útokem islámského extremisty nigerijského původu na americké dopravní letadlo. To podle autora ukazuje, že letecká přeprava nepřestala být velmi atraktivním terčem teroristů, přestože bezpečnostní opatření se stále zpřísňují. Skutečnost, že zadržený terorista patří mezi velmi bohaté lidi ve stopadesátimiliónové Nigérii (jeho otec byl i ministrem), ...do značné míry narušuje představu, že islámští radikálové a extremisté se rekrutují z řad chudých a nezaměstnaných. Proto, co chtěl udělat, jistě nepotřeboval financování od nějaké organizace. Vojenské a zpravodajské operace vedené proti původním baštám teroristů ve světě sice oslabují jejich schopnost koordinovaně působit a efektivně spolupracovat. Tento případ je v řadě dalším, který však dokazuje, že ideologie džihádu islámských fanatiků nachází nezmenšenou podporu potenciálních teroristů kdekoli, konstatuje Andor Šándor v deníku Právo.
Tématu se věnují také Hospodářské noviny, které v jedné ze svých poznámek píší: Pro atentátníky platí totéž co pro softwarové piráty. Budou vždy o krok před policií. Od odhalení Richarda Reida, který zkusil propašovat do letadla trhavinu v podrážce, sundáváme na většině letišť boty. Nyní se nigerijský atentátník pokusil zničit letadlo nádobkou s trhavinou všitou do spodního prádla. Co si budeme sundávat teď? Je pravděpodobné, že vánoční útok na linku Amsterdam - Detroid urychlí zavedení skenerů, které cestující bez výjimky svléknou do nahá. Nazí se pak budeme modli, aby teroristé nepřišli na způsob, jak si po vzoru pašeráků heroinu napěchovat trhavinou vnitřnosti. Pak by zbýval už jen rentgen, píše autor poznámky v Hospodářských novinách.
Deník Právo píše o energetické společnosti ČEZ, která v příštích letech vybuduje tři velké vodní elektrárny. Hydroelektrárny bude stavět v jižním a jihovýchodním Turecku v lokalitách Himmerli, Gokkaya a Bulam a investuje tam více než 3 miliardy korun. Do provozu by měly být uvedeny na podzim 2012, Bulam už v příštím roce. Tím ale plány energetického gigantu nekončí. ČEZ by na tureckém trhu rád získal silné postavení, protože místní spotřeba energie prudce roste, o šest až osm procent, kdežto v Evropě pouze o dvě až tři procenta, píše deník Právo.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na alarmující skutečnost, že stále více mladých lékařů hned po škole odchází do zahraničí. Letos to byl každý šestnáctý absolvent. Důvody odchodů lékařů jsou nabíledni. Na jedné straně velmi nízký a nedůstojný plat, který je po šesti letech medicíny ve většině českých nemocnic čeká, na druhé musí většina mladých lékařů počítat s velkým množstvím přesčasových hodin. Čerstvým absolventům medicíny vadí i zdlouhavá cesta k potřebným atestacím trvající několik let, upozorňuje Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny věnují značný prostor extrémně talentovaným dětem, které od příštího roku mohou u nás jít do školy už v pěti letech. Jedná se o děti, které už ve školce výrazně vynikají nad svými vrstevníky, tedy umí číst a psát, ovládají počítání a podobně. V první třídě se pak většinou celý rok nudí. A právě od příštího roku je rodiče mohou přihlásit do školy už v pěti letech. České školství tak podle názoru listu udělalo důležitý první krok, přesto je talent značné části velmi nadaných dětí pořád nevyužitý. Někteří učitelé nadání u dítěte nedokáží rozpoznat a naopak ho diagnostikují jako poruchu učení, upozorňuje list. Péče o nadané děti není v Česku stále příliš rozvinutá. O této problematice se více mluví od roku 2005, kdy prošel nový školský zákon, píší Hospodářské noviny.
